Kozure Ôkami: Meifumando

Toto pokračovanie má zaujímavý rozjazd, kde si netradičným spôsobom najme rodina Kuroda, osamelého vlka Itto Ogamiho. Priestor dostane aj malý syn Daigoro ( Akihiro Tomikawa ) a jeho scéna patrí k vrcholom celej série. Páčilo sa mi, že príde aj na zvyklosti a tradičnú japonskú filozofiu. Piaty diel patrí určite k tám lepším. (18.07.2012)

Tento díl je asi dopsud nejméně akční. Ogami Ittó v něm prvděpodobně i rozseká nejméně lidí, i když v závěru se mu daří slabší bilanci poměrně dohánět. Jestli si to dobře vybavuji, tak po dobu 60 minut zabije Osamělý vlk pohé 4 lidi. Každopádně o co méně se zde seká o to více je zde příběhu. A tak je zde poprvé kladne větší důraz i na mládě Daigoró. Ten zde snad poprvé promluví a stojí to za to, hned prokáže, že je dítětem a následníkem svého otce. Díky těmto událostem se tak může divák s postavami lépe obeznámit. No a pak přijde hlavní úkol a hráze zabraňující průtoku krve jsou deinitivně strženy a je to zfilmovaný manga komiks se vším všudy. Akční scény jsou zde pojaty trošku jinak než bylo zvykem. Souboje nejsou nasnímány přímočaře, ale z různých nezvyklých úhlů a také jsou dynamičtěji sestříhány. Výsledkem je, že je vidět sice méně, ale zde je to rozhodně více, protože to působí lépe a méně toporně. (07.05.2010)

Přišlo mi to jen o malinko slabší než předchozí díly, a to hlavně proto, že se mi zde hodně líbila první polovina a druhá už mě tolik nebavila. Scéna s "mládětem", které se nechá mlátit, je skutečně velmi silná a intenzívní. Má na diváka přesně ten správný dopad, jaký by měla mít. Na to se jen tak nezapomíná. (12.10.2015)

tento díl mi, ani nevím proč, nepřišel tak nářezový - je fakt, že Ogami boduje s nápaditostí vražd (vražda na řece byla boží), z kočárku se stává hotový armagedon a ukáže se, že z Daygora jednou vyroste taky pěkný drsňák, ale celá zápletka mi přišla taková podivná. I tak se jedná o plnohodnotný díl skvělé samurajské série. (05.12.2009)

Predposledná časť mi prišla ako predohra k záverečnému kúsku... Bolo tu pomenej bojov (nepočítam samozrejme už štandardne finále kde sa sekalo jedna radosť) viac kecov a obšírnejší príbeh hoci nudil. Opakujúce sa miesta už po piatom dieli tak nebavia. Tvorcovia však dali väčší priestor pre mláďa ako v minulích častiach ale ani to mi nesadlo. Avšak nech sa na to pozerám s akéhokoľvek uhlu ide stále skvelé samurajské chanbara ktoré kvalitou neklesá v žiadnom prípade a už vonkoncom nenudí. Sekanie nepriateľov vždy posúva hranice brutality, v tejto časti môžeme vidieť už aj črevá ktoré vyliezajú s odseknutého tela. (15.09.2014)