Přání

Disney vyhasíná ze všech stran, Marvel na úpadku nebo spíš už po, Pixar stagnuje ačkoliv má ještě lehce, co nabídnout a tohle je fiasko. Stovkový hřebík do skleněné rakve. Příběh nesahá k průměru a vizuál je spíš ošklivý než působivý. Odkazy k někerým dílům působí dost na sílu a úmornost nekonečných písniček nevykupuje ani krátká stopáž. (27.01.2024)

Není to úplné zlo ale řekněme si na rovinu že tohle v roce 2023 v kině asi nemá co dělat. To je jako by v kině šla každoroční vánoční pohádka z Čt, která má papírový kulisy, půlku herců amatéry a natočilo se to během týdne. Klišé hrdinka, kliší záporák, kliší zvířátko co mluví, klišé kamarádi z podhradí (malej uřvanej debil, velkej hromotluk s nulovou inteligencí, "guru" máma .... už vidím jak královské služebnictvo, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech a nikdo nad takovou mentálně zaostalou partou nemá dohled) V průběhu skotačení, zpívání (a je ho tam opět hodně), láskyplných keců a hrdiných akcí, jsem si tak pomyslel, jak bude třeba kuchař reagovat na to že slepice umí mluvit, nebo tančit a je celkem rozumově nadaná. Stejně jako mi proletělo hlavou, že ty oživlý kytičky u stromu, budou mít asi problém, když mají najednou rozum, umí mluvit ale jsou pořád zakořeněný v zemi. Klišé na konci (zlej záporák už už přemůže naši hrdinku když se celé království zpěvem navzájem povzbudí ....) už jsem v podstatě vnímal jen napůl. Animace je krásná, to už sned ani v dnešní době nejde nakreslit hnusně a pár momentům se i dá zasmát ale není to nic co by tuhle pohádku táhlo někam výš. Ani ten nápad s přáníma, není vlastně vysvětlen jak funguje, jak to celé má fungovat a proč vůbec lidi dávají své přání králi aby ho splnil. Myšlenka je v pohádce řečena, každý by si měl přání splnit sám, to beru ale není vysvětleno proč ho jakoby museli dávat králi aby jim ho splnil. Kromě kozlíka a hvězdy tu není nic co by stálo za vidění. Kozlíka si představte jako Olafa z Ledového království. Je tu jako nahrávač a hláškař. A i ten je klišé, protože je to ten typickej potížista. (25.01.2024)

To bol taký maglajz starého s novým, na ktorom si dali všetci zrejme najviac záležať na tom, aby doňho nacpali čo najviac odkazov na staré disneyovky a príbeh si nechali vygenerovať. Teda dúfam, lebo ak s týmto prišiel človek, tak je Disney naozaj v hlbokej tvorivej kríze. Zaujala ma jedine animácia kombinujúca 3D postavičky s 2D pozadím, všetko ostatné bola zameniteľná šeď s fádnymi postavami a čudným príbehom. Hlavná hrdinka sa usilovala o to, aby všetky priania boli splnené - ale čo ak by si priania navzájom odporovali? Čo ak by boli niektoré (ak nie väčšina) sebecké a zlomyseľné? Kontrola by bola jednoznačne nutná, čo si takzvaný zlosyn Magnifico dobre uvedomoval. Ten sa stal záporákom ani neviem ako - v jeho zemi boli všetci spokojní a šťastní, nikoho nijak neutláčal a to, že nesplní každému jeho prianie (ktoré mu vydávali dobrovoľne a za transparentných podmienok) muselo byť jasné každému keď tých prianí plnil ročne len pár. Jasne, neskôr ho ovládla čierna mágia, ale dovtedy to bol vzorný vladár. A to, že ho okamihu triumfu porazila pesnička, ktorú si spoločne spontánne zanôtili jeho poddaní už považujem za vrchol scenáristickej impotencie, ktorý musí udrieť do očí aj deťom. Hrozná zlátanina, ktorá síce nie je explicitne mizerná, ale je nedomrlá a nefunkčná. Solídne pesničky to nezachránia. Toto mala byť grandiózna oslava Disneyho storočnice, namiesto toho sa však z Priania vykľul pomník jeho súčasnej bezradnosti. 5-/10 (22.04.2024)

Námět s přáními jako kouzelnými motivátory života zněl dozajista hezky romanticky, avšak kolem nich vystavěná pohádka vjela fofrem do natolik generické Disney šablony, až to nebylo pěkné (zato okoukané a nezáživné ano, s "legacy" pomrknutími k ničemu). Dobře ještě fungovala písničkami přecpaná první půle a krásně se koukalo na "vodovkovou" výtvarnou stylizaci (byť chvílemi docela prázdnou) ve špičkové animaci. Po zásluze žádný hit. (09.04.2024)

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly a u Magnifica je to tedy samá dlažební kostka. Ano, při hodně paranoidním náhledu na svět by skutečně některá nesplněná přání mohla mít podvratný a destruktivní dopad, ovšem v případě většiny z nich musel vynaložit hodně energie, aby v nich našel škodlivý potenciál. Asha žije se smutnou vzpomínkou na tatínka, její dědeček doufá ve splnění svého přání a maminka snad ani nedoufá (navíc tedy čert ví, co si maminka přeje). Kozlík Valentino je boží a hvězdička taktéž. Jejich plyšové verze mám moc ráda, i když se jedná asi o milion pátého a milion šestého zbytečného plyšáka, kteří s námi nutně museli bydlet. Nebyla jsem oslněna, ale občas kusy pohádky slyšet a kousky znovu vidět, když se na to koukají děti, mi nevyvolává ani migrénu ani nauseu. (05.04.2024)