Režie:
Takaši KoizumiScénář:
Akira KurosawaKamera:
Šódži UedaHudba:
Masaru SatóHrají:
Akira Terao, Fumi Dan, Mieko Harada, Hidetaka Jošioka, Hisaši Igawa, Tacuja Nakadai, Tacuo Macumura, Jošiko Mijazaki, Daisuke Rjú, Hadžime Okajama, Taró Ómija (více)Obsahy(1)
Ihei Misawa, samuraj bez pána a výborný šermiar, a jeho žena Tayo uviaznu pre silný dážď v hostinci. Svojou štedrosťou a dobrou náladou potešia ostatných pocestných. Po daždi sa Ihei Misawa dostáva do potýčky s miestnymi a padne do oka miestnemu feudálovi, ktorý mu ponúkne miesto učiteľa šermu svojich bojovníkov. Závisť a intrigy zapríčinia, že toto miesto musí opustiť. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
Příběh ronina hledajícího práci bojovníka a nacházejícího duševní klid poutníka. Film se příjemně japonsky vleče a více než sporadickými souboji upoutá životními postoji jednotlivých osob. Ame agaru nepovažuji za to nejlepší co bylo ve stylu jidai-geki natočeno, přesto si myslím, že si zaslouží pozornost. ()
Poměrně dlouhé záběry bez detailů (vše od polocelku k celkům) vytvářejí jakási malá dramata uvnitř sama sebe, ale navzájem se neovlivňují a necítí potřebu kompletovat velký, mýtický příběh. Zřetelně tu nejde o vyprávění (film klidně opustí na několik minut hlavní postavu ve prospěch pokecu o stolu). Jde o to vyloudit náladu. Souvisí to s respektem k samurajskému kodexu, skoro až s jeho demýtizací. Mistři nemají podobu božských wu-shu artistů, naopak litují, pokud někoho zraní, a ctí zásady disciplíny a sebekázně. Jinými slovy, začleňuje vyčleněné a směřují k (sociální) rovnosti. ()
Pohodový příběh jednoho poctivého, čestného a lidumilného samuraje, kterému právě jeho slušnost a mírumilovnost způsobuje nemalé trable. Úžasné na snímku je jeho optimistické vyznění, kdy ke štěstí stačí jen pár maličkostí (dobré jídlo a zábava ve společnosti prostých lidí, krásné počasí či okouzlující výhled) a není potřeba nepřeberné bohatství, tituly nebo prestiž. Neřeší se zde žádné osudové záležitosti, možná i proto doba samurajů konečně působí tak nějak reálně a lidsky. ()
Obecně (resp. formálně) možná nepřináší nic objevného a nového, co člověk znalý samurajských filmů neviděl někde jinde, dříve, ale ten nezměřitelný pozitivní náboj a radost ze života, které přímo sálají z každého pečlivě voleného záběru, to je něco neuvěřitelného! Velmi poetické, lidské, hřejivé, hravé a štědré ve své prostotě. P.S. Nevím, jak bych to přesně popsal, ale mnohé přírodní scény, speciálně ty následující bezprostředně "po dešti", mi svou náladou doslova přičarovali dojem vlahé lesní vůně v chřípí. Bylo to obzvláště uklidňující a harmonické, tak trochu "zen like". ()
Namlsán Yamadovými samurajskými snímky, byl jsem tímto chudším bratříčkem mírně zklamán. Stopáž je vzhledem k ději poměrně dlouhá, herci jsou občas toporní a scénář jim hraní rozhodně neusnadňuje. A závěrečná proměna samurajovy manželky z nechápající na chápající šla nějak mimo mě. Zkrátka tento film neurazí, ale ani dvakrát nenadchne. ()
Galerie (7)
Photo © Toho Company, Asmik Ace Entertainment
Reklama