Zimní prázdniny

Sice nemusíte dva roky přežívat o písku a vlastní moči, ale i tak můžete v životě dost trpět, ale i když váš život není zrovna veselý, vždy je třeba jít dál. Toť ve zkratce hlavní poselství nového Paynova filmu, které samo o sobě je mnohokrát použité jinde a tím pádem již neobjevné, ale to by nebyl Alexander Payne, kdyby to nepojal autorsky a všemu dal mnohem hlubší vzhled. Jak jsem u Kdo s koho tvrdil, že si ho přidám do oblíbených režisérů a neudělal to, tak teď budu muset, jelikož mě to zase naprosto nadchlo a někdo tu pozici holt odnese. Současný mistr psychologických tragikomedií a zároveň i jeden z nejcitlivějších režisérů vůbec natočil svůj další klenot, kterému bych z hloubi duše přál Oscara za nejlepší film, ale je mi jasné, že absolutně nemá šanci. Přitom je to film tak detailně propracovaný, že spousta současných autorských, artových a "artových" filmů nemá ani z půlky takový rozsah. Opět se zde projevila Payneho typická "nenásilná" osobitost stojící na nalezení přesného středobodu mezi mainstreamovým a nezávislým filmem a opět mu to vyšlo na výbornou. Když jsem zjistil, že Payne bude mít nový film, rozhodl jsem se nic si k němu nezjišťovat a jít do toho neposkvrněný, takže jsem ani nevěděl, co mě čeká a chvíli mě na začátku zarazilo, že je vlastně docela jasné, kam to povede (a že se mi to potvrdilo), ale pak jsem si uvědomil, že Payneho filmy takto začínají často a cesta k jejich konci je často tím hlavním. A to se mi potvrdilo taktéž. Nejen, že mě naprosto fascinovalo, jak má detailně prokreslené i vedlejší postavy, které časem zmizí z děje (a přitom by bez nich nic tak dokonale nefungovalo), ale fascinovalo mě i mistrné dávkování detailnějších odhalování života ústředního tria. A dokonce vše působí maximálně životně. Není zde hluchého místa, není zde žádný stupidní gag, který by vše dosavadní dehonestoval a není zde žádná vyděračská scéna a přitom to dokáže zapůsobit silně emotivně. Pravda, u hudby mi občas přišlo, že trošku moc tlačí na pilu, ale u něčeho tak detailního a naprosto přirozeně působícího jsem s tím nakonec neměl problém. Právě přirozenost všech vážnějších scén je to hlavní, čím Zimní prázdniny umí zapůsobit a zanechat silný zážitek, ale nic by nefungovalo bez ostatních prvků a mezi ty, mimo mnou již zmíněné, patří třeba dokonalá práce s tragikomickým formátem (tj. vtipné scény se střídají s vážnými po celou dobu filmu, tudíž je to komedie po celou dobu, ne jen v úvodu, jak u tohoto typu filmů bývá zvykem) nebo myšlenková bohatost, která se na první pohled nemusí zdát, ale rozhodně tu je. Mimo hlavní téma se zde dostatečně rozebírá učitelství, zkorumpovanost na elitních školách, přehodnocování životních priorit, důležitost někoho blízkého v životě i důležitost bytí sebou samotným, vyrovnávání se ztrátou blízkého člověka (ve dvou různých rovinách)... Je toho mnoho, vše je funkčně a chytře probrané a přitom nic ani trochu nevybočuje z celku, včetně zasezení do 70.let a s tím spojené semdesátkové stylizace. Vyniká zde především precizně napsaný scénář, ale stejně jako v ostatních Payneho filmech vyniká i filmařská stránka, ve které je každý záběr chytře zarámovaný a jako celek to je komplexně sestříhané, včetně drobných překvapení pro znalé. Takže je to ve výsledku malý, ale po všech stránkách dokonalý film, jakých se moc nevidí. Payne to vše umí dát dohromady tak, jako nikdo jiný a ačkoli jeho filmy můžou na první pohled vypadat moc tradičně, vynikají spoustou malých drobností i pomalejším tempem tvořící vlastní a nezaměnitelný styl. Výborné je to i herecky, ale po této stránce mě nic nepřekvapuje, Payne má čuch na méně známé herce či naprosté nováčky a Dominic Sessa zde dokonce debutuje. Naprosto mě to nadchlo, jen mám zase problém určit, jestli se mi od Payneho nejvíc líbí Bokovka, Nebraska, Kdo s koho nebo teď i tohle... Každopádně tenhle týden byl pro mě filmy naprosto výjimečný - už dlouho se mi nestalo, že bych za jeden dal třikrát plný počet a už vůbec se mi nestalo, že by dva z toho byly filmy, které mají potenciál hnout s mojí Top 50. Budu ji muset zase upravit... (Kino Pilotů, Praha) 5* (25.02.2024) (méně) (více)