Sestry z kouřové sauny

Anonymita většiny zúčastněných napovídá o tom, že jejich příběhy jsou vlastně obecné, což vzhledem k tomu, že mnohé z postav jsou v zásadě přeživší, dělá se Sesterské sauny dost temnou podívanou. Přirozeně životem všelijak disfigurované aktérky jsou pak zabírány v detailech, v omezeném světle a neustálém lesku potu, páry, slz a když se poštěstí, tak třeba i menstruační krve, díky čemuž je dokument vlastně vhodným zástupcem do současného čarodějnického hororu se všemi jeho naturalistickými a feministickými aspekty. Zkuste si třeba představit, že jste náhodný kolemjdoucí lesem u té boudy, ve které se zrovna děje to, co v jedné z posledních scén. Zejména úžasné, evokativní nasnímání jak interiérů, tak krásně nehostinné estonské přírody umožní, aby do vás dokument takřka fyzicky vstoupil, nehledě na to, jaký máte třeba názor na sauny (o kterých jsem si donedávna myslel, že jsou regulérní mučírny než jsem v jedné byl a nyní si to myslím ještě víc) či třeba na všemožné terapeutické kinshipy. (20.02.2024)

Jemný, nenápadný dokument nabízí až terapeutické zpovědi různých žen, o nichž skoro nic nevíme, a tak nezbývá, než v zakouřeném prostředí sauny nesoudit a poslouchat jejich životní příběhy. Výsledná mozaika vypovídá mnohé o estonské výchově a rodinném prostředí, ovšem leccos lze vztáhnout i na českou společnost. Jde o náročný, tíživý, ale zároveň očistný a katarzní zážitek. Více zde. (15.12.2023)

Zaujímavý lyrický dokument zasadený do estónskej sauny. Kompozične rozhodne originálne, ale za mňa na celovečerný dokument určite nie - teda aspoň po obsahovej stránke. A pritom to malo celkom fajn potenciál, no tie monológy (kiežby aspoň dialógy) na seba nijako extra nenadväzovali. Skôr to bola taká osobná spoveď každej zo zúčastnených žien, no podľa mňa by bolo fajn, keby to bolo skôr vo forme dialógov (niečo na štýl skupinovej terapie). Nuž, ale námetovo to bolo určite silné, a myslím, že to malo isto na viac - takto u mňa len 2* (11.01.2024)

Môj muž je patetický keď máme sex. / Otec ma odmietal pochopiť, keď som mu povedala, že som lezba. / Muž ma opustil keď som otehotnela. / Prvý krát som lásku spoznala až so ženou. / Nebezpečný muž ma znásilnil a ešte ten istý deň ma zneužil iný muž. Tieto príbehy sú sprevádzané ľudovými piesňami ako "Ach ty ženích podvodník" a výpoveďou mystickej starej ženy, ťažko trpiacej za minulej doby tvrdého konzervatívneho patriarchátu. Všetky tieto výpovede žien jednotlivo sú dôležité a je potrebné ich vypočuť - ale v tejto dramaturgickej skladbe nejde podľa môjho názoru o feminizmus, ale skôr o mizandriu. Do hĺbky to nejde. Ale natočené je to pekne. (13.07.2024)

Víc než dvacet let fandím saunám a potním chýším, jakož i nejrůznějším očistám, ceremoniím, komunitním rituálům a intimním ozdravným rozhovorům, ale tenhle film na mě působí ve všech ohledech prvoplánově vypočítavě, trapně a banálně. Film nastrojený tak, aby oslovoval grantové komise a filmové festivaly - a pokud neintencionálně, tím hůř pro všechny. A jak je neautentický, tak je banální - sestavený pouze z (příliš a příliš a příliš) dlouhých opakovaných tuctových záběrů na počasí, mlhu, listí, vítr, sníh, podle ročního období, a na ženské opakovaně nosící vodu a dřevo a pak z útržků jednotlivých zpovědí na všechna typická a očekávaná trendy tabu-témata a záběrů na zpocená jistěženedokonalá těla... Nic, co by navazovalo, prohlubovalo se, žádné rámce, souvislosti, komentáře, spojitosti, reflexe, překvapení, odlehčení, žádné nadhledy, podhledy, vhledy... Vždyť ono to přece všecko hovoří samo za sebe, že? Je to přece samo o sobě tak silné, co víc bychom ještě chtěli, stačí to pěkně naskládat za sebe a opakovaně ukázat, že se nebojíme opakovaně ukázat ani povislá prsa a břicha a účastné pohledy upřené do prázdna.... No tak ano, ale pro takový přehled klišé nepotřebuji film, a už vůbec ne dokumentární, na to mi stačí pro představu sepsat anotaci, záměr, výčet tezí či dokonce jen soubor správných substantiv a adjektiv. Kterákoli sauna, v níž jsem kdy byla, mi poskytla autentičtější, životnější a vrstevnatější zážitek toho, co se tu tak chtěně a vlastně především tak necitlivě a uboze sugeruje, defiluje, profanuje a obchoduje, zatímco skutečné kouzlo se tím vším vytrácí. Jako nabírat vodu cedníkem. *** (V Libějovicích, 16. 4. 2024.) *~ (16.04.2024)