Minulé životy

Po dlhšej dobe som mal zo sledovania pokojne plynúceho americko-kórejského filmu dobrý pocit. Je ho možné bez väčších problémov považovať za romantický film, a to sú filmy, s ktorými mám často problém, pretože som na ne náročnejší, ako na iné. Našťastie minulé životy mi v niečom pripomenuli Pred súmrakom a Pred polnocou, s ktorými som bol nadmieru spokojný. Aj v tomto filme sa vyskytli miesta, kde strácal rytmus, ale zachraňovala to žena na režisérskej stoličke, pričom nebolo viditeľné, že išlo o jej prvý film. Bolo rozumné, že vsadila na jednoduchosť a prirodzenosť, pretože v nich je nielen krása, ale vedú aj k úspechu. (17.09.2023)

Past Lives som chcel vidieť kvôli  vysokém hodnoteniu [79%] na čsfd. Zaujímalo ma, čo je na nej také nezvyčajné. No a nič. Klasická korejská vec skrátená o dvadsať minút odohrávajúca sa v New Yorku. Vyslovene som sa nenudil, ale že by som to niekomu doporučoval, to nie. Ocenil som ale ten taký citlivý prístup k hrdinom a k divákovi. Záver mal byť podľa všetkého asi silný, ale ja som od neho nič neočakával, takže ma akosi ani 'neštrajchol'. (27.08.2023)

Mám rád tento typ filmů. Menší vztahové filmy, jenž v sobě mají hodně životní moudrosti a poznání. Režisérka a scénáristka Celine Song napsala a zrežírovala hezký romantický film, který si vás získá svou civilností a v jistém ohledu i pravdivostí. Velmi oceňuji, že Song netlačí na pilu, nesnaží se vytvářet konflikty, jen prostě nechá dvě spřízněné duše, aby si povídali a zjistili, že některé věci se nikdy nezmění, ale jiné se změní natolik, že je už je nepoznáme. Song to celé prodává s jistou lehkostí a přirozeností, že některé momenty působí jakoby byly napsány samotným životem. Samotný film díky tomu plyne velmi lehce a pomalu a má melancholickou atmosféru a energii. Bohužel jediná velká katarze přichází až v samotném závěru. Naštěstí je ta katarze silná a přirozená. Greta Lee hraje velmi dobře a její výkon se mi líbil. Yoo Teo svou roli zvládl s přehledem a sedlo mi jakým způsobem hraje. John Magaro nemá tolik prostoru, přesto svou roli zvládl s přehledem a krásně prodal všechny pochyby a emoce, co jeho postava má. Minulé životy je povedený a hezký film. (03.09.2023)

"Když se něčeho vzdáte, tak za to pak něco získáte." Instantními moudry se v téhle chytře napsané a precizně zrealizované romantice nešetří, ale všechno je takové až moc dokonalé. Není asi fér srovnávat tenhle snímek s Parazitem či Podezřelou, ale hype z posledních měsíců, hovořící o další jihokorejské trefě do černého, k tomu trochu vybízí. Oproti těmto filmům ale Minulé životy na diváka nekladou žádné nároky a spíše ho nechávají uznale vzdychat nad promyšleným záběrováním, přehlednou strukturou a nespornou schopností Celine Song zachytit emočně vtahující okamžiky, vedoucí k velmi vděčnému diváckému zážitku. Snímku se tak těžko cokoli vytýká, až působí neživotně, sterilně, bez vnitřního pnutí. Od prvního záběru je jasné, co se bude dít a k čemu vyprávění směřuje a odškrtávání předvídatelných momentů naruší jen nezvykle sebereflexivní americký manžel, explicitně vyjadřující pocity diváků. Nestačí to však k tomu, aby mělo smysl tuhle novinku vidět spíš než odkazovaný Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Linklaterovu Before trilogii. Anebo si rovnou pusťte Kalnou řeku od Trabandů. (28.07.2023)

Oscary jsou poslední dekádu přehnaně zpolitizovaná fraška, která ovšem navzdory již oficiálně zavedeným nesmyslným diverzitním kvótám letos přinesla nečekaně docela silný ročník. Past Lives by byl můj tichý favorit, nebýt hlučného Oppenheimera. Skvěle napsané minimalistické korejsko-americké romantické drama bez amerického kýče, které ani na minutu nesklouzává k laciným žánrovým zvratům a naopak si udržuje lidský a realistický přístup od začátku do konce. 85%. (16.02.2024)