Smrt panen

Po režisérské, herecké ( James Woods, Kirsten Dunst ) i hudební stránce rozhodně dobře zvládnutý film. Rád bych dal čtyři, kdyby scénář nebyl trochu podivný. Prostě nechápu proč ty holky na konci filmu udělaly to, co udělaly, motivace proč se odhodlaly k tak krajnímu řešení tu nejsou, nesedí mi to tam, nevěřím tomu. jejich rodiče nebyly zdaleka tak hrozní a nabízelo se mnoho jiných řešení, jak by nejprve řešily své frustrace ( např. útěk z domova ). Škoda. Ale moc se mi líbí tento styl vyprávění - vzpomínání na dospívání s nostalgickými komentáři mimo obraz ( hodně podobné například Příběhu z Bronxu ). Na debut dobře zvládnuté a už se těším na Ztraceno v překladu. (01.02.2005)

SNAŽÍME SE POCHOPIT TĚCH 5 DÍVEK, NA KTERÉ ANI PO LETECH NEDOKÁŽEME ZAPOMENOUT...... /// Taková normální rodinka. Táta, máma, 5 panen. A pak jen 4. (Né, k žádnýmu prznění nedojde!) MŮŽE 13ti LETÁ HOLKA VĚDĚT, JAKÝ JE ŽIVOT? Atmosféra očekávání toho co víte že nastane. Zajímá mě proč? (A nikdo se nemá k tomu mi to říct.) Dozvídám se víc o jejich snech a jak je stísňující být dívkou. Situace jako z pohádky o zakletých princeznách, které čekají na krásné (nebo aspoň nějaké) prince, aby je odvedli z domu, ve kterým byla spousta lásky. Hezky odvyprávěnej příběh, kterej zaujme atmosférou, obsazením a hlavně proto, že smrt panen (?) Lisbonových musí bejt tragédií pro každýho (normálního) kluka. Ale kromě toho, že nemám z baráku dělat zakletej hrad – nic! Emoce zůstaly zavřený někde v tom domě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od Jeffrey Uegenidese ,,The Virgin Suicides“ číst nebudu. 2.) Zajímá mě, jak Amíci (ne)zvládli svoji verzi 30 panen a Pythagoras. 3.) Thx za titule ,,thoor13“ a ,,depressya“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (11.08.2011)

Smrt panen je technicky bravurně zvládnutá, má skvěle napsané postavy, zajímavý námět a cit pro vykreslení prostředí i doby. Sofia vypráví o čtveřici chlapců v sedmdesátých letech, kteří fascinovaně sledují přísným způsobem vychovávanou pětici překrásných dívek, bydlících naproti domu jednoho z nich. Jedna z nich se totiž pokusí o sebevraždu a zanedlouho ji i dovede k „úspěšnému“ konci... A to je jen začátek. Poměrně depresivní příběh vypráví Sofia Coppola skrze objektiv zdánlivě idealizujícího retrostylu sedmdesátých let, všechno je barevné, načančané, plné fajnové muziky, ale člověk cítí tu postupně gradující nenápadnou tragédii, kterou si skuteční viníci vůbec neuvědomí. Příběh je navíc neustále obohacován výpověďmi „očitých svědků“, ukázkami z televizních zpráv a především monologem vypravěče příběhu, který kdysi byl jedním ze čtyř chlapeckých hrdinů, a dnes z pohledu dospělého poutavě komentuje, co se tehdy vlastně stalo. (15.11.2005)

Podivný snímek nás nenechá na pochybách o tom, jak velká a originální osobnost za ním stojí. Opravdu velmi zvláštní příběh pěti dívek zavřených v jednom domě despotickou matkou. Jemný režisérský styl dokáže zobrazit drobné nuance v chování postav, vyzývavé a přesto bojácné pohledy, lásku skrytou v nepochopení, chtíč maskovaný letargií... Obrazy dívek fungují jako skutečné obrazy, stylizace nezná mezí... atmosférický film, který zůstane v paměti a nechá v ní otisk. HUDBA: Air - soundtrack znám už několik let a mám ho naposlouchaný jako máloco, proto bylo velmi zajímavé poslouchat, jak je hudba využita ve filmu. A musím říct, že by mohla být využita lépe, Sofie jí mohla dát více prostoru a nechat ji vyniknout, zesílit... ale je docela dobře možné, že by tím snímek nějak utrpěl ve své naléhavosti, znepokojivosti... Jednoznačně krásná hudba, miluju to. (04.12.2008)

Pouštění desek přes telefon se mi hodně líbilo. Docela ale nerozumím několika komentářům, ve kterých se píše o nezodpovězených otázkách nebo nedostatečné motivaci k ukončení života. (Tady bych ještě podotkla, že mi vadí český název filmu, protože sebevraždy se nedají nahradit slovem smrt, aniž by se nepokazilo celkové vyznění). Nikdy nemůže vědět, jak se holky cítily, když byly neustále zavřené. Na druhou stranu - pokud byly tak nespokojené a nešťastné, mohly něco dělat. Kromě scény pálení desek neproběhla jediná hádka. Co si ale budu dlouho pamatovat je zlatý křížek visící matce na krku, symbolizující katolickou víru, kterou se snažila praktikovat, a to velmi tvrdě. Její chování nemělo s pravou vírou mnoho společného... DVD: Jen několik fotografií a trailer. Když najíždíte na konkrétní položky označí se růžovým obtiskem nalíčených rtů. Fuj, to se tam vůbec nehodí. (03.04.2008)