Panda kopanda
Panda! Go Panda!
Režie:
Isao TakahataScénář:
Hajao MijazakiKamera:
Tacumasa ŠimizuHrají:
Kazuo Kumakura, Kazuko Sugijama, Jošiko Óta, Jasuo Jamada, Hiroko Marujama, Joneko Macukane, Tecuja Kadži, Osamu Ičikawa, Mine Eken, Terue Nunami, Reiko Senó (více)Obsahy(2)
Energická a sebevědomá holčička Mimiko žije sama s babičkou, která ale nyní odjíždí do lázní. Mimiko tak má jejich domeček uprostřed bambusového háje na starost celý sama, což pro ni nebude žádný problém. Doba babiččiny nepřítomnosti se navíc stane velkým dobrodružstvím, když jednoho dne holčička doma objeví nečekanou návštěvu v podobě malého pandíka a jeho obrovitého taťky. Společně se stanou nerozlučnou rodinkou.
Již řadu let předtím, než v roce 1985 společně založili věhlasné studio Ghibli, tvořili mistři světové animace Hajao Mijazaki a Isao Takahata sehraný tvůrčí tandem. Nakažlivě veselý a hravě dětinský titul Panda a malá panda ve skutečnosti obsahuje dva středometrážní filmy, které byly uvedeny do kin v prosinci 1972 a březnu 1973. Japonsko tehdy žilo okouzlené pandami, které do tokijské zoo zapůjčila Čína, a oba snímky jednak měly přiživit zájem o roztomilé huňáče a současně se na něm svézt. Mijazaki je uveden jako autor námětu a scénáře, nakreslil klíčové snímky a vytvořil podobu postav a prostředí, zatímco Takahata vše řídil z postu režiséra. Oba filmy předznamenávají řadu prvků a styl budoucí tvorby Hajaa Mijazakiho – velký panda vykazuje mnohé podobnosti s legendárním Totorem a motiv zaplavené krajiny následně věhlasný tvůrce rozvedl ve filmu Ponjo z útesu nad mořem. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (30)
Červená Karkulka, Pipi Dlouhá Punčocha a Mášenka – všechny v jedné malé holčičce, která místo vlka a tři medvědů potkala medvědy dva a byla z toho jedna převeselá rodinka, kde se nikdo neptá na věci jako "Kdo seděl na mojí židličce a polámal ji?" nebo "Kdo to ležel v mojí postýlce a rozhrabal mi ji?", protože se tu všichni mají doopravdy rádi. ___ Scénáristická prvotina Mijazakiho, jež v sobě kromě prvků a postav slavných světových dětských příběhů a pohádek spojila vše nejlepší, co má patřit do dětského světa. Vskutku malá velká kopanda. ()
Dievčatko, čo má zo všetkého srandu, a teší sa na prípadných zlodejov, sa ocitá po odprataní babičky na vlak do kúpeľov v dome sama samučičká. Ale nie nadlho. Stáva sa dcérou i mamou a získava syna i ocina v podobe dvoch pánd, ktoré zdrhli z neďalekej ZOO. Kolotoč zábavných príhod sa môže roztočiť naplno - v priliehavo jednoduchej roztomilej animácii, za sprievodu chytľavej piesne v úvode a závere a spúste groteskno infantilne streštených nápadov. Všetko zvolené priliehavo cieľovému publiku - deťom túžiacim po zábave a dobrodružstve. A dospelým, ktorí nezabudli byť deťmi. ()
Hlavní hrdinka Mimiko jako by z oka vypadla Pipi punčochaté - ty rusovlasé copy, samostatnost a fakt, že má (na čas) celý dům sama pro sebe tomu okatě nahrávají. Pomine-li člověk skutečnost, že je malá Mimiko zároveň jakoby dcerou velkého Pandy a mamkou Pandíka, který je synem Pandy, což z ní dělá vlastně sestromatku, tak jde o pohodovou, i když poněkud infantilní jednohubku, jejíž cílová skupina jsou rozhodně děti. Ve vizuálu taťky Pandy člověk zřetelně vidí rysy pozdějšího Totora, který je však kvalitativně jinde. ()
Díval jsem se kvůli mému prckovi, a občas nestačil valit oči. Tak infantilní zábavu jsem už dlouho neviděl, často jsem kroutil hlavou, divil se...prostě mně film přišel minimálně ulítlý, až divný. Moje ratolest se ale bavila, takže účel byl splněn. Netušil jsem, že film je tak starý a že japonské holčičky, když mají radost, ukazují hlavou vzhůru kalhotky. ()
Infantilná záležitosť, ktorá síce nepobaví, na to je dosť odlišná od euroamerickej produkcie pre deti, ale niektoré prvky ako originálne postavičky či sympatická animácia na vás urobia dojem. Doteraz nechápem, prečo sa dievča, vždy keď sa teší, postaví na ruky a roztiahne nohy alebo prečo tie dve pandy rozprávajú. Škoda, že až na dramatický záver to postráda akýkoľvek príbeh. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Zvíře, které pracuje v roli sebe sama v zoo, se objevilo již v roce 1969 v sovětském animovaném loutkovém filmu Krokodil Gena (1971), jenž vznikl podle knihy Eduarda Uspěnského "Krokodýl Evžen a jeho kamarádi". Po práci si táta Panda podobně jako krokodýl Gena nasazuje klobouk, bere tašku a odchází ze zoo domů. (Aelita)
Reklama