poster

Panda a malá panda

  • japonský

    Panda kopanda

  • japonský

    パンダ・コパンダ

  • anglický

    Panda! Go Panda!

Animovaný / Rodinný / Krátkometrážní

Japonsko, 1972, 33 min

Režie:

Isao Takahata

Scénář:

Hajao Mijazaki
  • Stanislaus
    ***

    Hlavní hrdinka Mimiko jako by z oka vypadla Pipi punčochaté - ty rusovlasé copy, samostatnost a fakt, že má (na čas) celý dům sama pro sebe tomu okatě nahrávají. Pomine-li člověk skutečnost, že je malá Mimiko zároveň jakoby dcerou velkého Pandy a mamkou Pandíka, který je synem Pandy, což z ní dělá vlastně sestromatku, tak jde o pohodovou, i když poněkud infantilní jednohubku, jejíž cílová skupina jsou rozhodně děti. Ve vizuálu taťky Pandy člověk zřetelně vidí rysy pozdějšího Totora, který je však kvalitativně jinde.(22.6.2019)

  • Aelita
    *****

    Červená Karkulka, Pipi Dlouhá Punčocha a Mášenka – všechny v jedné malé holčičce, která místo vlka a tři medvědů potkala medvědy dva a byla z toho jedna převeselá rodinka, kde se nikdo neptá na věci jako "Kdo seděl na mojí židličce a polámal ji?" nebo "Kdo to ležel v mojí postýlce a rozhrabal mi ji?", protože se tu všichni mají doopravdy rádi. ___ Scénáristická prvotina Mijazakiho, jež v sobě kromě prvků a postav slavných světových dětských příběhů a pohádek spojila vše nejlepší, co má patřit do dětského světa. Vskutku malá velká kopanda.(2.1.2014)

  • Divočák
    ****

    Přijde mi to až kouzelné, že se tady v roce 2007 v České republice dívám na film, na který se už před 35 let dívaly děti někde ve vzdáleném Japonsku a který se k nám vlastně ani nikdy neměl dostat. Panda Kopanda vás chytne už od první vteřiny. Tak návykovou písničku totiž nemá snad ani žádná naše pohádka a pokud ji jednou uslyšíte, věřte mi, že si ji budete pobrukovat ještě hodně dlouho. Miyazakiho rukopis se v příběhu rozhodně nezapře. Postavy se sice chovají občas dost divně (třeba hlavní hrdinka se pokaždé, když je šťastná, postaví na ruce a hodí roznožku, takže jí sukně sjede k obličeji a na vás koukají její kalhotky), ale z každé minuty na vás dýchá ta správná rodinná Miyazakiovská atmosféra, kterou ani na dnešní dobu dost jednoduchá animace nemůže pokazit.(22.7.2007)

  • Stegman
    ***

    Tak roztomilé, že by to rozněžnilo i drátěnku. Ale na konci ta rvačka Pandíka se psem, ta mě tam nějak neseděla. Úplně mě to vytrhlo z okouzlení. A to se nedělá. Za to strhávám hvězdičku. Jo, ale rozhodně ještě musím vyzdvihnout český dabing! Dokonce i titulní píseň zazpívala dabérka tak procítěně ("Smííích - je - léééééék!"), že se originálu minimálně vyrovnala. :D(22.4.2016)

  • rakovnik
    ***

    Díval jsem se kvůli mému prckovi, a občas nestačil valit oči. Tak infantilní zábavu jsem už dlouho neviděl, často jsem kroutil hlavou, divil se...prostě mně film přišel minimálně ulítlý, až divný. Moje ratolest se ale bavila, takže účel byl splněn. Netušil jsem, že film je tak starý a že japonské holčičky, když mají radost, ukazují hlavou vzhůru kalhotky.(25.2.2018)

  • - Zvíře, které pracuje v roli sebe sama v zoo, se objevilo již v roce 1969 v sovětském animovaném loutkovém filmu Krokodil Gena (1971), jenž vznikl podle knihy Eduarda Uspěnského "Krokodýl Evžen a jeho kamarádi". Po práci si táta Panda podobně jako krokodýl Gena nasazuje klobouk, bere tašku a odchází ze zoo domů. (Aelita)