Hlídka v Ardenách

Podobně jako u Pollackova Hájili jsme hrad z toho úplně čiší ten literární původ, což těm, kteří čekají na kulometné palby a vyhřezlá střeva na dně zákopů, nemusí dvakrát vyhovovat. Stejně jako ve Whartonově novele se ošklivost války připomíná spíše radostmi života a zároveň vše směřuje k důkazu o absolutní nevyzpytatelnosti válečného šílenství, kdy se dobrá vůle a úmysly rychle mohou zvrtnout v něco strašného. Co pro Tenkou červenou linii udělala hudba Hanse Zimmera, to umí tady ta Marka Ishama. Její magičnost to pozvedá o úroveň výš.. (04.10.2022)

Ze začátku jsem tomu příběhu nějak nemohl přijít na chuť, ale ve druhé půlce (a hlavně konec) se to rozjelo. Ty rozpaky ze začátku byly pravděpodobně proto, že jsem tak nějak čekal klasickou válečnou akci, ale chyba lávky. Ostatně to jen ukazuje, že válka není plná hrdinů a bojechtivých "vojáčků" - tihle kluci válčit nechtějí a smiřme se s tím, že i na druhé straně jsou Němci, kteří na vůdce z vysoka... no a když se takové skupiny potkají ve válce...,ale musím říci, že jsem ten zvrat čekal již od chvíle, kdy se začalo rýsovat ta "dohoda". SPOILER: dosti zajímavý obraz je ten, kdy při cestě na ošetřovnu ve vojenském jeepu umírají bok po boku americký voják židovského původu a zraněný německý voják - nějaká "rádoby nadřazená rasa nebo ta podřadná" jsou ve chvíli kde tam. Ve výsledku tento snímek funguje - dávám mu za ****. Na druhou stranu musím ale uznat, že film Tichá noc se mi líbil víc. (26.02.2014)

Spíše než protiválečný tón, je z tohoto filmu cítit absolutní stupidita hlavních postav. Mladé intelektuály ve zbrani tady bohužel neobhájí ani fakt, že byli před válkou panicové a všichni byli mladí a nezkušení válečníci. Zatímco jednotky SS střílely kulometem zajaté Američany, tady sice Wehrmacht, ale z podobného těsta, přichází po nocích na návštěvu Američanů, zdobí jim přilehlé stromky vánočními ozdobami, zpívají jim koledy, koulují se s nimi po nocích, staví sněhuláky nebo vyměňují zbraně ... Proboha, tohle snad autor nemyslel vážně? Celá pointa filmu (spoilery) stojí na tom, že parta německých vojáků se usnesla, že už je tak nějak nebaví válčit, takže se vzdájí. Zároveň tuší, že se k nim blíží jejich vlastní jednotky, které je nenechají zběhnout, ale přesto trvají na zcela zdlouhavém a stupidním procesu způsobu "zajmutí", který by se dal provést během deseti minut, ale holt se protáhne na tři dny, protože němečtí vojáci byli nacisty vždy perfektně školeni ve způsobu kapitulace, na to se Hitler vždy detailně zaměřoval a dokonce o tom sepsal knihu "Mein Kapitulation". Hezké, že film vydává veterány z východní fronty za pacifistické dobráky rozdávající německé klobásy, když ti stejní lidé tam vypalovali celé vesnice s dětmi a stařenami ve jménu Reichu a nehli u toho ani brvou. No jo, prostě Hollywood a "protiválečné drama". 40% (06.09.2012)

Dobre obsadený vojnový film s uveriteľným príbehom. Pre mňa je vždy zaujímavé, ak sa stretnú dve znepriatelené strany a snažia sa hľadať to, čo ich spája a nie to , čo ich rozdeľuje. Film obsahuje kvalitnú hudbu, ktorá sa tam paradoxne nehodí, pretože navodzuje pocit až prílišného tajomna. Tragédia, ktorá sa zvrtne v zlomku sekundy, je nečakaná, ale na druhej strane logická a vyplýva z prílišnej opatrnosti a obáv obidvoch znepriatelených strán. Vo filme dostáva priestor viacero postáv no, herecky nevyčnieva nikto. Najviac priestoru dostal E. Hawke, ktorý potiahol aj úlohu rozprávača. Slabšie štyri hviezdičky. 70%. (05.10.2011)

Pro mne jeden z nejlepších válečných filmů. Hlavním důvodem je fakt, že se totiž nesnaží být válečným filmem. Zároveň pro mne jeden z nejsmutnějších snímků vůbec. Lidskost, morálka a krutost války jsou hlavní aspekty a pilíře této velmi silné záležitosti. Buďme vděčni, že se na válku můžeme pouze koukat v televizi či v kině, nemusíme to svinstvo zažívat na vlastní kůži a hlavně se takto můžeme mnohému přiučit a poučit, abychom se oné realitě případně vyhli...doufejme. (27.04.2011)