Perfect Blue

Kdybych na Perfect Blue nenarazil v režijní filmografii Satoshi Kona po shlédnutí Papriky a pustil mi to někdo bez informací, tak si budu myslet, že to je od Lynche... Není a spolu s Paprikou je pro mě Perfect Blue to nejlepší, co Satoshi Kon udělal... Skvěle natočený psychologický thriller, který svou "hrou" s realitou nutí diváka pořád přemýšlet, sledovat děj... Nepustí ho, pořád nabírá na obrátkách, zhušťuje atmosféru a následně finálně vyvrcholí... Divák vydechne až když běží titulky... Takto zapůsobil film na mě... Film s dobře zpracovaným dějem, hrátkami s realitou, atmosférou, napětím a divákem samotným... Plus s příjemným soundtrackem... (06.03.2008)

[4,5*]       "Odteraz budem ja vo svetle a ty budeš v tieni." "Čo to hovoríš? Kto do pekla si?" "Už nikoho nezaujímaš. Si poškvrnená a špinavá."       Mimoriadne znepokojivý psychologický thriller z prostredia šoubiznisu, ktorý mnou prekvapivo mocne otriasol. Až sa človeku veriť nechce, že takéto niečo sa dá stvoriť v anime forme, ktorá evokuje skôr rozprávkovú hravosť (v tomto prípade ale len na prvý pohľad). S detským filmom to nemá vôbec nič spoločné, ide o výsostne dospelú záležitosť, poriadne drsnú, nervydrásajúcu, miestami aj dosť krvavú. Priznávam sa, že tým vystúpením dievčenského speváckeho tria na začiatku som sa nechal trochu zmiasť a mal som dokonca aj nutkanie to vypnúť (čo by bola veľká chyba). Hlavná hrdinka Mima je sympatická mladá dáma, ktorá opúšťa populárne dievčenské trio, aby sa vydala na hereckú dráhu. Snímka pritom znázorňuje kontrast medzi jej bývalým povolaním speváčky, ktoré predstavuje naivnú nevinnosť a jej terajším povolaním herečky v podobe stratenej nevinnosti, s paralelami na prácu špinavej prostitútky. Na Mimu silne dolieha mediálny tlak a postupne sa dostáva do stavu, kedy už nedokáže rozlišovať, čo je skutočnosť, čo filmová fikcia a čo jej desivé predstavy. Tieto rôzne roviny sa tu pritom pôsobivo prelínajú a snímka sa tak s divákom veľmi rafinovane pohráva. Vierohodným spôsobom sa jej darí navodiť dusivú atmosféru schizofrénie a strachu z neznámej hrozby, čomu dopomáha aj ťažká, depresívna hudba. Animácia je celkom pekná (hoci občas trochu statická), najmä čo sa týka vykreslenia prostredia.     "Poďme to všetko ukončiť. Nepotrebujeme dve Mimy, že?" "Ja som Mima!" "To je smiešne. Mima je popový idol... a ty si len stará špinavá podvodníčka." (23.03.2024)

Překvapivě hutné mysteriózní psychologické drama, kde začíná být příběh postupem času podáván ve formě jednotlivých střepů roztříštěné mozaiky, misty přecházející v tak surrealistické střepiny, že z nich pak ve finále vlastně nejde poskládat skutečně jednotný význam, a který dokáže dotáhnout k takhle silně znepokojivému vyznění skutečně jenom japonský animák. (25.09.2019)

Další z řady japonských podivností na které se oko Evropanovo dokonce i zvládne dívat. Nečekejte ale žádnou procházku růžovým sadem - ze všeho nejvíc mi tohle dílko připomínalo Lynchovu tvorbu, pouze s tím, že zde je dokonce i celkem jasné rozuzlení. Pokud má tedy člověk náladu na něco trochu víc netradičního, mohu Perfect Blue jedině doporučit. Celkově 84 %. (06.04.2015)

Japonský snímek „Pafekuto buru“ je krásnou ukázkou toho, jak vypadá anime pro dospělé, a teď nemyslím hentai nebo něco podobného. Myslím anime, kde jsou dospělá témata, kde se vypráví příběh, který je pořádně drsný, a to i ve chvíli, kdy tu neteče krev. Scéna znásilnění i v téhle animované podobě dokáže s divákem pořádně zamávat, hlavně když si uvědomíte, jak se tím bortí sny. (25.03.2020)