Bob Dylan: No Direction Home

Pří sledování jsem skoro až přestal mít zájem o příběh Boba Dylana, protože mě strhlo vyprávění atmosféry šedesátých let a lehce kolem, které je z jiného než obvykle prezentovaného politického pohledu. Z pohledu účastnících se umělců. Dylanovi postoj reprezentující odpovědi novinářům čišící nezájmem jsou parádní. To je ale jenom taková zábavná špička ledovce. Doplnil jsem si spoustu informací z uplného začátku kariéry a proto mě bavila hlavně první půlka. Dylan je zajímavá persóna. -"Hey man... I don't mind being shot. I just don't dig being told about it." (20.02.2012)

Vskutku krásný dokument zachycující nejen životní a kariérní dráhu Boba Dylana (některé jeho výroky jsou vskutku zamyšleníhodné), ale zároveň popisující dobu šedesátých let, změn hudebních stylů nebo politických událostí. Potěší i Allen Ginsberg - při videu a jeho vyprávění zážitků s Beatles a Bobem jsem se dost nasmál. To vše navíc režírováno tradičně výborným Martinem Scorsesem...co chtít víc? (08.12.2007)

Dost možná nejznámější a nejlepší folkový písničkář. Složitá a dost výbušná osobnost, která se nebojí říct co má na jazyku a nebojí se vyjádřit svůj názor. Génius. To je Bob Dylan. A právě o něm natočil Martin Scorsese bezmála čtyř hodinový, informacemi nabitý dokument, který je jasnou volbou pro hardcore fanoušky i pro ty, kteří "jen" mají rádi jeho písničky. Dokument nabízí celou řadu zajímavých informací a ukazuje nám, kde všude bral Dylan inspiraci ke svým písním. Poznáme všechny, kdo s ním spolupracovali, vyslechneme si střihy z jeho nejznámějších písní a poznáme co je vlastně Bob zač. Celý dokument krásně mapuje jeho nejúspěšnější období a do "příběhu" zakomponovává i spoustu zajímavých situací, kterými si Amerika v minulosti prošla od zastřelení Martina Luthera Kinga přes válku ve Vietnamu až po zastřelení JFK a dále. Opravdu dokonalý dokument, který doporučuji každému, kdo alespoň někdy zaslechl jméno Bob Dylan nebo viděli film "I´m not there", který je bez tohoto dokumentu těžce k pochopení. Chvílemi jsem váhal mezi 4 a 5 hvězdami, jelikož délka je vyčerpávající a ne všechny informace jsou strhující ale když začali závěrečné titulky a v nich moje oblíbená píseň z jejíhož refrénu je dokument pojmenován neváhal jsem ani chvíli. (05.06.2009)

Excelentně udělaný dokument o snad nejvýznamějším písničkáři dvacátého století Bobu Dylanovi. Mapuje jeho začátky, velký prostor je věnován také jeho hudebním vzorům (především Woody Guthrie) a kolegům. Zejména jeho přátelství a společné vystupování s Joan Baezovou. Ačkoli se zabývá pouze malým zlomkem Dylanova života (tvůrčí kariéry do r. 1966), je naprosto vyčerpávající. (14.11.2005)

Jestli chcete Dylanovi vlézt až pod kůži, pusťte si Pennebakera. Scorsese ale též výborně, zvlášť zajímá-li vás spíš doba, prostředí, vlivy a lidé kolem Dylana. Obojí je skvělý zážitek: Pennebaker jako průkopník syrového stylu cinéma vérité vám ukáže scénu ze šatny, kde Joan Baezová vemlouvavým hlasem prozpěvuje jakousi lidovku a vy přímo fyzicky cítíte, jak žebrá o pozornost Boba, zarputile bušícího do psacího stroje, jaké napětí mezi těmi dvěma panuje, aniž by bylo třeba vyslovit jediné slovo; Scorsese jako zkušený analyzující řemeslník stejné období s oběma po letech rozebere, nechá promluvit Joan o tom, jak byla v té době natěšená na další společné obrážení politických mítinků, a Boba o tom, jak on měl aktivismu plné zuby a spíš pokukoval po dalších hudebních obzorech, kde už pro Joan nebylo místo. Oba přístupy mají hodně do sebe a oba dokážou navodit atmosféru, která musí uchvátit nejen diváky uhranuté unikavým fenoménem jménem B. D. U mě osobně přece nakonec o fous vede autentičnost a emocionalita Don't Look Back, u vás to může být naopak. — P.S.: Bob je Bob, ale ze všech dvou set minut mě nejvíc mrazila ta dvoustá první s Odettou. (22.02.2013)