Reklama

Reklama

Bob Dylan: No Direction Home

(TV film)
  • Česko Bob Dylan (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Bob Dylan nechává za sebe mluvit spíše svoji tvorbu než sebe v rozhovorech pro noviny a magazíny. O to větší kouzlo má film Martina Scorseseho Bob Dylan: No Direction Home. Ten mapuje Dylanův život a hudbu od roku 1961 do roku 1966. Podrobně popisuje umělcovu cestu z jeho rodného města Hibbing v Minnesotě, přes jeho nástup na hudební scénu newyorské Greenwich Village, jeho kontroverzní rozhodnutí přejít „na elektrický proud“, i vzestup na vrchol světové hudby. Film nabízí vzácné záběry z vystoupení a rozhovory s umělci a hudebníky, jejichž životy se během této éry prolínaly s Dylanovou kariérou. Opravdovou přidanou hodnotou jsou právě otevřené rozhovory, které Dylan poskytl speciálně pro tento film. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (37)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Skvělý dokument o šesti letech života Boba Dylana, který je americkou ikonou. Asi bych k němu přirovnal Karla Kryla, ale jemu se nikdy nedostalo takové pozornosti jako Dylanovi, což je škoda. Martin Scorsese ale natočil a sestříhal skvělý dokument, který ukazuje, jak se měnila doba, jak se měnil Dylan a jak se měnili názory lidí a jeho fanoušci. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

"Nejsem angažovaný zpěvák, jen fandím lidem, kterým o něco jde". Tento dokument mi řekl o Dylanovi spoustu věcí, o nichž jsem neměla tušení, například, že mu byl obrovskou inspirací folkař Woody Guthrie, s jehož písněmi začínal. A nebo že byli s Joan Baez takoví kamarádi a že společně i koncertovali ("musíte si na jeho nálady zvyknout, bejvá nepříjemnej jak vosina v zadku"). Líbilo se mi moc, že součástí dokumentu byly i dějinné a politické souvislosti, nikdo se jen tak "nemlátíme ve větru", takže tu proběhl i kousek slavného projevu Martina Luthera Kinga, události jako vražda Kennedyho, válka ve Vietnamu, padla informace i o Pražském jaru 1968 z úst tehdejšího Krále majálesu Alana Ginsberga. "Lidé byli nespokojeni a projevovali názor, který ale právě Bob dovedl ve svých písních přesně zformulovat, nebyl to poskok levice, ale nezávislý písničkář". Ač pro mé pošramocené bubínky podstatně hutnějším druhem hudby nikdy nebyla Dylanova tvorba tím pravým ořechovým, vždycky jsem kolem něj a jeho textů našlapovala s úctou a respektem, a tenhle vynikající dokument mě jen utvrdil, že je to namístě. ()

Reklama

LeoH 

všechny recenze uživatele

Jestli chcete Dylanovi vlézt až pod kůži, pusťte si Pennebakera. Scorsese ale též výborně, zvlášť zajímá-li vás spíš doba, prostředí, vlivy a lidé kolem Dylana. Obojí je skvělý zážitek: Pennebaker jako průkopník syrového stylu cinéma vérité vám ukáže scénu ze šatny, kde Joan Baezová vemlouvavým hlasem prozpěvuje jakousi lidovku a vy přímo fyzicky cítíte, jak žebrá o pozornost Boba, zarputile bušícího do psacího stroje, jaké napětí mezi těmi dvěma panuje, aniž by bylo třeba vyslovit jediné slovo; Scorsese jako zkušený analyzující řemeslník stejné období s oběma po letech rozebere, nechá promluvit Joan o tom, jak byla v té době natěšená na další společné obrážení politických mítinků, a Boba o tom, jak on měl aktivismu plné zuby a spíš pokukoval po dalších hudebních obzorech, kde už pro Joan nebylo místo. Oba přístupy mají hodně do sebe a oba dokážou navodit atmosféru, která musí uchvátit nejen diváky uhranuté unikavým fenoménem jménem B. D. U mě osobně přece nakonec o fous vede autentičnost a emocionalita Don't Look Back, u vás to může být naopak. — P.S.: Bob je Bob, ale ze všech dvou set minut mě nejvíc mrazila ta dvoustá první s Odettou. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Dost možná nejznámější a nejlepší folkový písničkář. Složitá a dost výbušná osobnost, která se nebojí říct co má na jazyku a nebojí se vyjádřit svůj názor. Génius. To je Bob Dylan. A právě o něm natočil Martin Scorsese bezmála čtyř hodinový, informacemi nabitý dokument, který je jasnou volbou pro hardcore fanoušky i pro ty, kteří "jen" mají rádi jeho písničky. Dokument nabízí celou řadu zajímavých informací a ukazuje nám, kde všude bral Dylan inspiraci ke svým písním. Poznáme všechny, kdo s ním spolupracovali, vyslechneme si střihy z jeho nejznámějších písní a poznáme co je vlastně Bob zač. Celý dokument krásně mapuje jeho nejúspěšnější období a do "příběhu" zakomponovává i spoustu zajímavých situací, kterými si Amerika v minulosti prošla od zastřelení Martina Luthera Kinga přes válku ve Vietnamu až po zastřelení JFK a dále. Opravdu dokonalý dokument, který doporučuji každému, kdo alespoň někdy zaslechl jméno Bob Dylan nebo viděli film "I´m not there", který je bez tohoto dokumentu těžce k pochopení. Chvílemi jsem váhal mezi 4 a 5 hvězdami, jelikož délka je vyčerpávající a ne všechny informace jsou strhující ale když začali závěrečné titulky a v nich moje oblíbená píseň z jejíhož refrénu je dokument pojmenován neváhal jsem ani chvíli. ()

Zeebonk 

všechny recenze uživatele

Bob Dylan byl a vždycky bude frajer, ale proč o tom nechat mluvit stovku lidí, když máme slavného Boba dispozici a může nám to povědět sám. V každém případě je tento dokument docela majstrštyk. PS: Všimněte si, jak se z mladé sektařky, Joan Baez, zpívající fanatické songy na Woodstocku, stala fuckující šedesátka. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (8)

  • Píseň "Like A Rolling Stone", z jejíhož refrénu pochází název tohoto dokumentu, se v roce 2010 umístila na první příčce žebříčku "500 nejlepších písní všech dob", který sestavil časopis Rolling Stone. Píseň ve své době způsobila převrat, protože dokázala, že popová píseň může být delší než tři minuty a zároveň být umělecky na výši a dobývat čela hitparád. Dylanem ručně psaný text k této písni se v roce 2014 vydražil za dva miliony amerických dolarů, což bylo do té doby nejvíc za jakýkoliv rukopis v populární hudbě. (Morien)
  • Martin Scorsese získal od zpěvákova managementu a zastupujících nahrávacích společností přístup do všech souvisejících archivů, což je něco, co Dylan nikdy nedovolil žádnému jinému dokumentaristovi. (Morien)
  • Martin Scorsese během natáčení ani jednou nenavštívil Boba Dylana. Nicméně pracoval s nim dříve, během natáčení The Last Waltz (1978). (Matty)

Reklama

Reklama