Pippi dlouhá punčocha

Co se stane, podíváte - li se na Pippi z roku 1969 asi tak 45x za sebou?? (Šla jsem do toho, protože moje dvaapůlletá dcera je už asi měsíc legračně zamilovaná do téhle postavy.) Ne, nezbláznila jsem se, kupodivu... Ale stejně je to zvláštní - i kratší filmy z produkce pro děti by u mě v tomhle dávkování vyvolaly nejmíň pořádnou averzi. Pippi ne. Jako dítě jsem vnímala úplně jiné věci, ale teď potěšeně zjišťuju, že použité dialogy mají přece jen něco do sebe a nelze jim upřít jistý východní filozofický rozměr... (22.09.2010)

Zdá se, že je to naivní. Ale především je to milé, příjemné, hravé a vesele optimistické a pro dětského diváka mnohem vhodnější, než dnešní zběsilá díla, která jsou obvykle plná násilí. Zde je vytvořen takřka ideální dětský svět, respektive dětské vidění světa. Jsou zde rošťárny, fantazie, hravost a rozpustilost, dobro je vždy silnější než špatnost. A jak radostný je život! Hlavní postavou je extravagantní holčička Pippi Långstrump (Inger Nilsson), která je ráda středem pozornosti. Život je pro ni jedna velká hra. Je sice výstřední, ale má také velké srdce a ráda by dosáhla štěstí pro všechny lidi, které při svých dobrodružstvích potká. Pippi je doprovázena malou Annikou (Maria Persson) a jejím bratrem Tommym (Pär Sundberg), kteří se bojí prázdnoty po možném Pippinině odchodu do takové míry, že neváhají dobráckou Pippi citově vydírat. Z dalších postav je zde umanutá stará panna Fröken Prysselius (Margot Trooger), dvojice nebohých zlodějíčků Donner-Karlsson (Hans Clarin) a Blom (Paul Esser), dvojice místních dobráckých policistů Kling (Ulf G. Johnsson) a Klang (Göthe Grefbo) a Pippinin otec, námořní kapitán a král Jižních moří Efraim Långstrump (Beppe Wolgers). Nesmí se zapomenout na vilu Vilekulu, opičku se jménem sir Nilson a na toho puntíkatého koně. Dětský svět má být optimistický, má hladit, má vytvářet skutečně důležité hodnoty a ne současné pseudohodnoty. Má rozvíjet fantazii a dávat tak tím potřebný základ pro vytvoření tolik potřebné hravé kreativity a myšlení. A i když bude někdo namítat, že jde o staré a nemoderní dílo, tak já si budu stát za svým názorem, že jde o nádherně vytvořený nezkažený dětský svět. (23.01.2016)

Tam, kde se film drží věrně knižní předlohy je to docela dobré, ale prostřední část, kde scénárista více vsadil na vlastní nápady, je o poznání slabší a celek sráží dolů. Pipi rozhodně není lehká kniha na zfilmování a nakonec to dopadlo ještě docela dobře, avšak film nedosahuje kvalit knižní předlohy nebo některých jiných filmových adaptací Astrid Lindgrenové (Madynka, Ronja). (27.01.2010)

Pippi punčochatá z vily Vilekully. Velmi pěkné dobrodružství téhle dívenky ze Švédska. Pippi obývá svůj velký dům jenom s koněm a papouškem v malém městečku a čeká na svého otce. Zkamarádíse se sousedními dětmi, které zaučuje :-). Je to jeden z prvních pohádkových filmů, který by se mi vybavil, kdyby se mě někdo zeptal, který dobrodružný film se mi líbil v dětství. Film jsem viděl asi dvakrát. Prvně před 8 lety a podruhé nedávno a líbilo se mi to i dnes v mém už pokročilejším věku :-). Nezapomenu na scénu, kdy Pipi dokazuje jak je silná když zvedá svého koně a pak si hravě poradí s těmi zlodějíčky. (14.06.2008)

Parchant jeden zrzavej, pihatej, nevychovanej, sociálně nepřizpůsobivej. Přitáhne si do kraje, vosquatuje volnej barák a eště kazí slušně vychovaný děcka ze sousedství. Lže a krade a nikdo jí nedá řemenem. A co děti? Pomyslel někdo z vás na děti? No chtěl bych vidět pokračování její životní poutě po deseti letech, mohlo by se jmenovat Pipi prázdná stříkačka. Divák by se konečně dozvěděl, jak negramotná bezdomovkyně Pipi v Perlovce sundala nejen punčochy (aby měla na perník), kradla se svým feťáckým přítelem, dostala AIDS a umřela mezi bezďákama někde pod mostem. Katka hadr. Točit by to mohl Troška, aby to mělo správně odstrašující efekt. (09.07.2014)