Život je zázrak

Opět neuvěřitelně živelný film. Všichni tam řvou, tančí, chlastají, střílejí, smějí se a brečí, milují se a boxují ženské do holého zadku. Kouká se na to ale moc dobře. Jelikož podstatnou část děje zabírá válka, tak dojde i na tragičtější situace, ale není to žádná slzopudná ždímárna. Nataša Tapuškovič je navíc opravdu krásná a roztomilá žena. (17.08.2014)

S Kusturicou mám obecně trošku problém... i když jeho filmy objektivně uznávám a každý mi něco dal, málokdy se stane, že bych nekouknul na hodinky, kdy už ta svérázná balkánská filmová dechovka skončí. Někdy je na mě moc osobní, někdy nahodí hned z kraje moc zběsilé tempo které časem unaví a jindy je naopak až moc umělecký... Tenhle film ale namixoval tak povedeně, až mám pocit, že jde o jeden z jeho nejpovedenějších kousků.. Jakoby vzal z každého svého předcházejícího filmu nejpůsobivější fragment, trik, obraz, atmosféru a poslepoval je do jednoho celku. Hezké a magické. (10.10.2015)

Neuvěřitelně nádherný film. Směs bizarní komedie, válečné tragédie a milostné romance je sladěno perfektně dohromady, aniž by Kusturica padal do kýče či umělého patetismu. Krásný obraz, krásná hudba a krásný konec... Život je zázrak, život je čudo, life is a miracle, lavie est un miracle, Leben ist ein Wunder... (14.12.2005)

Docela sklamanie - nebral bych Kusturicovi za zlé, že sa v podstate v porovnaní so staršou tvorbou nikam neposúva, ale tento film mi pripadá ako naprosto premárnený pokus. Prvým problémom je pridlhá stopáž - úvodné exposé s predstavovaním postavičiek v období pre začiatkom vojny pôsobilo na mňa časom únavným dojmom a napriek zopár vychytaným gagom (vlakový šňup, nemecký satelitný sex), mi počas celého filmu bila do očí snaha o zapáčenie sa divákovi (najmä nefunčné groteskové gagy s neustálym padaním). Vadilo mi aj občasne zbytočné zahustenie priestoru vedľajšími figurkami (napr. starosta). Zaujalo ma ešte celkom pôsobivé finále, ale to už nedokázalo u mňa napraviť dojem únavnosti, ktorý u mňa po filme prevažoval. Kusturica celý film síce umne balancuje na tragikomickej hranici, ale žiaľ tentokrát nedokáže príbeh utiahnuť do nejakého uspokojivého tvaru (nie je to ani zbesilá jazda Čiernej mačky ani podobenstvo Undergroundu, je to niekde na pol cesty medzi nimi, čo by nevadilo, ak by to spolu fungovalo). Takto film zostáva zaujímavým pokusom, ktorý je zabitý snahou o obsiahnutie príliš širokého spektra žánrových prvkov, ktorým chýba silnejšie prepojenie. (05.10.2005)

Absurdní, to je snad to první co mě napadne. Podivné místo ztracené v čase. Píše se sice rok 1992, ale tahle část Jugoslávie se tváří, jako by se čas zastavil o pár desítek let před tím. Civilizaci připomínají snad jen koleje, část trati, která má spojit Bosnu a Srbsko. Na nich oslice, která má splín „Trápí se, láskou. Chce, aby jí přejel vlak.“ Láska k „zajaté“ muslimce „Jak je nebezpečné přilnout k člověku“ a absurdita dobré zprávy „žena se ti vrátila“. Absurdní občanská válka a prázdná náruč do které vběhne někdo jiný, koho jsme velmi milovali, než jsme pro samou lásku ..... málem zapomněli. (08.09.2005)