Trio z Belleville

Hodně zvláštní animovaný film - a to nejen po kreslené stránce. Zápletka je vlastně dost triviální: americký mafián ukradne (ok, to už nezní tak triviálně :D) tři závodníky z Tour de France a babička jednoho z nich se vydá svého vnuka zachránit. Líbilo se mi hlavně americké prostředí, kde existují jen dvě vrtvy: bohatí mafiáni s rudým nosem od přemíry vína a chudé vysloužilé žabožroutky (eh, pardon všem Francouzům). Babička a její šilhavé oko a kratší noha jsou kouzelné. Trio z Belleville je důkazem toho, v čem se liší evropská animace od té americké. A to nejen ve stylu kresby. (07.10.2013)

Ve svých komentářích týkajících se animované tvorby se často vyhraňuju proti převažující disneyovské tvorbě a americké grotesce pro jejich uniformitu, podbízivost a dominanci. Tady mám jedinečnou příležitost vidět naprostý protipól podobné produkce - a opět nejsem spokojený. V komentářích mých oblíbených uživatelů se objevují obdivné výrazy, jak je imaginace, snivost, poetika nebo kreativita a v zásadě souhlasím s tím, že se podobné přívlastky dají k Chometovu dílu přiřadit. Jenže Chomet ztroskotává v jedné velice důležité věci, a tou je příběh. Tohle by totiž vystačilo na půvabný kraťas, konec konců řadu podobných alternativních dílek např. z produkce Priita Paarna a mnohých dalších autorských tvůrců světové animace mám rád a často je sleduju. Na plochu celovečerního filmu je to ale moc utahané a proto únavné. Schází tomu umění zkratky, sevřenost a dynamika. Slavný tvůrce si prostě hraje a divák ho tak nějak nezajímá. Ano, má to velmi slušné hodnocení, které myslím souvisí právě s tím, jak moc tenhle film vybočuje z rámce současné světové produkce. Ty dvě hvězdičky jsou především za výbornou výtvarnou stránku a výše zmíněnou kreativitu, než za celkový dojem, který je vzhledem k výše napsanému opravdu mdlý, a otipuju ho na 40 %. (06.09.2011)

Jedinečný animovaný film, který vás svou (nejen) vizuální nápaditostí naprosto ovládne. Nejlepší je asi pasáž, když se babička dostane do bytu Tria z Bellville, žabí hostina je zcela neuvěřitelná záležitost. Zběsilá honička na konci trošku zbytečně vyčuhuje z celkové nálady filmu, na jednoznačných pěti hvězdičkách to ale nic nemění. (27.03.2009)

Je ca. 21.00. Celkom podľa pravidiel surrealistickej "objektívnej náhody" náhodne zapadám po čerstvom zhliadnutí Tria z Belleville do istého slovenského baru zvaného príznačne Belleville - pardón - Manhattan. V jeho výklade ma víta socha Slobody (hoci nie taká obézna ako tá vo filme) a poltucet ca. 40 cm vysokých epoxidových jazzových hudobníkov. Hm... Vo filme sa muzicíruje prostredníctvom extrémne originálnych hudobných nástrojov, masáž tela je prevádzaná psychopatologickými technikami. Babička Souza (vďaka ktorej je Trio z Belleville geriatrickou obdobou Alice v krajine zázrakov) zďeľuje emocionálne hnutia píšťalkou, pri výbere obuvi uprednostňuje silne psychedelický štýl a z času načas produkuje dadaistické výtvarné diela s utilitárnym upotrebením (bicyklové koleso na Eiffelovej veži). Pes Bruno trpí chronickým stresom a následnými nočnými morami v najklasickejšom štýle talianskej metafyzickej maľby. Zdivočelá Chometova fantázia sa ako u Miyazakiho explozívne rozpína ďalej a jej triumfom je mnohovrstvová metafora v podobe premietacieho plátna rútiaceho sa ulicami. Trio z Belleville je ozajstný skvost, ktorý nestavia na príbehu, ale na dianí ako takom, v ktorom je literárnosť a naratívnosť vytlačená v prospech sledu obrazov nabitom dynamikou emócií. Mafiánska zápletka je len zámienkou na rozohranie nostalgických a melancholických nálad s mierne depresívnym podtónom. Spôsob, akým Chomet dojemne a láskyplne mýtizuje, mytologizuje (tri jazzové veteránky revokujú v privátnej sfére čarodejnice zo Súboja titanov) a démonizuje New York je paralyzujúco odzbrojujúci. A o čom že to má všetko vlastne byť? Ak má nejaký film také jedinečné poetické kvality, ja jednoducho po zmysle nepátram. Asi kvôli presvedčeniu, že poézia je tým najväčším zmyslom skutočného umeleckého diela. Trio nepotrebuje žiadne 3D k tomu, aby pôsobilo "plasticky". V tejto súvislosti ma zaujíma názor šéfov štúdia Disney na budúcnosť 2D. (30.01.2006)

Hodně, opravdu hodně podivný animák, který pod jednoduchým příběhem rozehrává smršť podivných a skoro až nepochopitlených výjevů. Množství dialogů je srovnatelné s "Krtečkem", takže si asi 98% filmu vystačí jen s obrazovým vyprávěním ale překvapivě to docela funguje. Popravdě jsem vůbec nevěděl do čeho jdu a byl jsem celým děním docela vyplašen a některé části stejně jako specifická animace mi nepříjemně lezly na nervy. Film v sobě skrývá něco vyjímečného ale na mě bylo té poetiky a podivných výjevů až moc a párkrát jsem se dostal do fáze, že jsem nevěděl o čem, že ten film vlastně je. (17.07.2010)