Dcera divočiny

„Sú to jediné slzy, ktoré bol môj otec ochotný akceptovať.“ Otcovia a dcéry. Večná téma. Takto. Ono to nie je dokonalý film. Fakt nie. Štvrtá hviezda je s rapídne prižmúreným okom. Ale! Daisy Ridley je tu absolútne báječná. Som ochotný vykradnúť bieloruskú banku a výťažok z danej akcie poskytnúť každému, kto urobí crossover Kaye Scodelario z Koristi, Daisy Ridley z Dcéry divočiny a Blake Lively zo Smrtiaceho prílivu. Všetky tri sú to mimoriadne statočné a na všetko odhodlané mladé ženy, ktorých činy na rozdiel od Arnolda a Sylvestra pôsobia v rámci možností realisticky. Daisy Ridley si v tomto filme vytrpela fakt veľmi veľa a jej herecká predstaviteľka dokazuje, že ak jej Hollywood konečne nezačne ponúkať poriadne úlohy, bude to hriech. Na jej výkone stojí a padá celý film, ale vzhľadom k tomu, že na plátne strávi 80% filmového času, tak stojí. Ben Mendelsohn je tiež veľmi dobrý, žiaľ, jeho rola je napísaná tak mizerne, až som mal pocit, že tvorcovia nevedeli, čo chcú resp. ako keby v polovici natáčania došlo k režisérskej výmene a nový režisér sa rozhodol pozrieť sa na to z úplne iného uhla. V príjemne dlhom „uvádzacom“ úvode ho vnímame ako svojrázneho, ale v zásade správneho chlapa, ktorý dcéru vedie k pokore voči prírode, ale zároveň aby bola nemilosrdná a neústupčivá, ak sa jedná o správnu vec. Preto tí z nás, ktorí videli trailer, dosť dobre nerozumeli tomu, prečo má byť tento chlap vnímaný ako záporná kreatúra. Následne však vďaka relatívne šikovnému (ale miestami naopak pekne odfláknutému, ehm ehm) scenáru dôjde k sérii zvratov. Vďaka nim zrazu „správneho“ chlapa začneme vnímať inak. Ale nebýva to tak ostatne aj v reálnom živote, že si o niekom niečo myslíme a nakoniec sa dozvieme niečo, na základe čoho ho začneme vnímať inak, či už lepšie, alebo naopak horšie? Toto sa mi na tomto filme páčilo, pôsobilo to uveriteľne. Rovnako tak miestami fakt krásna výprava. Pozdávala sa mi pravdupovediac aj rola hrdinkinho manžela. A iné postavy. Proste, ak do filmu obsadíte masívneho Garretta Hedlunda a sympaťáka Gila Birminghama z Yellowstonu, máte solídnu šancu, že budú skvelí. A Daisynu dcéru hralo šikovné dieťa; nečudoval by som sa, ak by o desať rokov začala zberať významné filmové ocenenia. Na druhej strane treba nadšenie čiastočne schladiť vyhlásením, že napriek fest veľkej snahe to nie je žiadny obrovský zázrak, ale „len“ obstojná žánrovka s výbornou ústrednom ženským charakterom. Scenár nie je dokonalý (ak som to správne pochopil, tak celý život prežila v lese, prečo potom nie je aspoň chvíľu ukázané, že je šokovaná z existencie áut alebo TV?). Ale jeho plusom je, že výrazne skáče naprieč časom a miestami odohrávania, takže chvíľu je to lesný survival, potom lesná poetika, potom útek väzňov, potom psychotriler á la Mys hrôzy, potom... (29.01.2024)

Takový krásný dětství měla ta malá fuchtle a takhle nepěkně se starýmu dédymu odvděčila. Ani do lapáku se za ním nepřišla podívat! To proto, že jí naočkovala její matka! To známe, furt stejnej model... Táta se stará jak může, srub postaví, zvěř loví, pasti líčí, děcko hezky po zálesácku vychovává, lesní moudrosti ho učí, ale ženušce je to furt málo, holt srub a čistej vzduch jí nestačí, chtěla by určitě barák s bazénem a auťák a jezdit nakupovat do Walmartu a na dovču lítat na Bahamy. No tak si vymyslí, že jí chlápek do divočiny unesl a je to. A přitom šla určitě dobrovolně! Prostě nevěděla co chce, husa. No a poliši jí to samozřejmě sežerou a zašijou neprávem nevinnýho. Tak takhle to doopravdy bylo a co uvidíte ve filmu, je feministickej výmysl! Druhá za úvod z minulosti, škoda že se nejelo celou dobu ve stejným stylu, malá Helena byla super! Zato ta dospělá byla už nesympatická zapšklá pizda. (24.11.2023)

Oproti, za mě místy zmatené a nevyvážené, předloze, je Dcera divočiny krásně natočený film, který se vlastně docela povedl. Problém je v tom, že ve výsledku je trochu prázdný. Buď to, nebo jsem po jeho dokoukání zůstala prázdná já. V první polovině všechno šlape perfektně. Rodinné drama minulosti stále ovlivňující přítomnost, protože se ukáže, že rány jsou stále otevřené. A nebudou vlastně ani nikdy úplně zavřené. Narozdíl od předlohy je film osekaný o vnitřní monology Heleny, takže odpadl důvod, proč by mě měla lehce iritovat i tady. Jenom je problém v tom, že dostaneme potom jenom její povrch. A to je strašná škoda. Protože první hodina je prostě skvělá. Potom se sice chvíli šlape na místě, aby posledních dvacetiminutovka byla opět super. Pokud něco Dcera divočiny dokazuje, je to tohle: Ne každá kniha se hodí kvůli své struktuře k adaptování do filmu. Umím si představit minisérii, která by určitě fungovala líp. Daisy byla samozřejmě skvělá, vizuální stránka luxusní, dobře natočené. Ach jo. O to víc ty detaily zamrzí... (17.12.2023)

Burgerovi sa niekedy čírou náhodou podarí pripraviť aj dobrý burger, ako napríklad Iluzionista, ale toto je burger iný, mäso nedopečené a ako v reklame na toxíny z mekáča hovorili: "zapomněl na okurku". Z nudy tu občasne prebúdza len dunivý hlas Mendelsohna  a napínavý film to môže byť naozaj len ak si dáte k filmu McNuggets, z tých zvykne napínať. Pôvodne mala úlohu Ridley hrať Alicia Vikander, ale myslím, že to by film nezachránilo. Nech by tam bola Vikander alebo kľudne aj Ander z Košíc. (26.11.2023)

Díky kameramanovi Alwinu H. Küchlerovi se na to celé vlastně celé kouká příjemně. Neil Burger servíruje neurážející řemeslo, Daisy Ridley dokazuje, že má herecký potenciál, pořád tak trochu nedoceněný Ben Mendelsohn servíruje další působivý výkon a je na celém filmu tím nejlepším. Zbytek filmu je ovšem ukázkou nevyužitého potenciálu, prezentací toho, že neskrývá dvakrát mnoho zajímavého. Mix psychologického dramatu a survival thrilleru tak dohromady moc dvakrát nefunguje, přesto výsledek skutečně dvakrát neurazí.... (06.12.2023)