Režie:
Yann SamuellScénář:
Yann SamuellKamera:
Antoine RochHudba:
Philippe RombiHrají:
Guillaume Canet, Marion Cotillard, Gérard Watkins, Gilles Lellouche, Élodie Navarre, Nathalie Nattier, Julia Faure, Christophe Rossignon, Michel Angely (více)Obsahy(1)
Osmiletý Julien vnímá všechno kolem sebe jako prostor pro hru, ve které má skutečnost stejnou hodnotu jako představy. Jeho nerozlučnou kamarádkou se stává spolužačka Sophie a společně nejraději hrají hru "vadí, nevadí". Všude - doma, ve škole... Julien a Sophie ve svých hrách pokračují i v dospělosti, kdy se jejich kdysi bezproblémový vztah naplňuje hádkami a nedorozuměními. Pro dobře situovaného Juliena, který si svědomitě nalinkoval úspěšnou kariéru i rodinný život, se Sophiiny stále radikálnější zkoušky stávají měřítkem opravdovosti života, který žije. Film Vadí nevadí je hravou komedií o vážných věcech, kdy láska se stává hrou na život a na smrt. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (73)
Zvláštní film, který poměrně rychle střídá polohy a výtvarné pojetí. Děj je z počátku příjemně natočenou dětskou pohádkou, po přechodu do dospělosti hlavních hrdinů začne být čím dál více psychologickým dramatem se znepokojujícími podtóny, které se naplno rozvinou v silném závěru. Vyzdvihnout je třeba i herce, především Marion zde předvádí asi nejlepší výkon, co jsem měl zatím možnost vidět. 80 % ()
Na tenhle film jsme se díval tak trochu z povinnosti. Doporučil mi ho můj filmový „bratr ve zbrani“ a guru v jedné osobě. Nakonec jsme se k němu dostal a překvapivě toho nelituji. :-) Není to vůbec špatné. Život obou hlavních hrdinů ovládla dětská hra, která jim nedá spát. Oba dva pohltila a prostoupila jejich realitou běžného života. Sami už neví, co je skutečné a co jen „hrané“ v jejich společném vztahu. Zejména scéna v restauraci byla v tomto ohledu opravdu krutá. Nakonec se ale vše v dobré obrátí, nebo ne? Podle mého mínění vyznívá závěr dost rozporuplně. Sice zničili oba dva hrdinové životy těch, kteří je milují a žijí s nimi, ale našli konečně cestu k sobě navzájem. Tohle pak bylo zřejmě naplnění jejich života, kdy už přestalo ostatní kole nich mít smysl. Byla to pravá láska? Pokud ano je dovoleno zradit svět a blízké pro to, co milujeme? Tento moment, na konci filmu v dešti před nemocnicí, kde se setkají oba páry, je pro mě ten nejsilnější okamžikem celého příběhu. Toto morální dilema je podle mě to nejzajímavější pro diváka. No jestli se to tak dá říct. :-) Doporučuji si případným zájemcům přečíst Evžena Oněgina, kde dochází k podobné situaci jako před nemocnicí. Podobný problém se zde řeší jiným způsobem. ()
Je to chvilkama dost krutý a de fakto je to i dost pravdivý. Dá se to brát jako metafora života. Protože celý život spolu lidi hrají hry. Na začátku, v dětství, jsou ty hry ještě docela nevinný, ale jak stárneme, začínají být krutější a krutější. Všecko, celý život je vlastně jenom hra o to, co si kdo ke komu může dovolit, aniž by ho ten druhý zastavil a přiznal, že mu to vadí. ()
Dospělost je pro dětský svět, tím čím byl ledovec pro Titanic. Víme, že to jednou přijde a neobejde se to bez obětí. Roztomilé a přitom bolestné. Hravé a přitom vážné. Fantaskní a přitom tolik reálné. Sobecké a přitom láskyplné. Film Vadí nevadí je vlastně úplně stejný jako život, taky plný protikladů, které doceníme, až vyrosteme. ()
Dievča a chlapec, mladík a slečna, žena a muž: v plynutí rokov ani spolu, ani od seba prostredníctvom zdanlivo nevinnej detskej hry, ktorá sa rokmi nestáva krutejšou, čo do podmienok, ale ich uplatnenie v znormalizovanej dospeláckosti vyzerá niekedy desivo. Sú rôzne druhy lásky - táto je sebazničujúca, výlučná, neberúca v úvahu kohokoľvek z okolia. Je anarchistickým gestom slobody neustále prenášaným z detských čias. Dej, poskladaný z množstva príhod od bláznivo radostných po pekne drsné a ubližujúce, je zaodetý do výtvarne perfektného oblečenia. Svižný zostrih, čiastočne pripomínajúc Améliu sa rúti tento formálne dokonalý, hravý kolotoč do roztodivného záveru. Na rozdiel od Amélie tu nejde o roztomilý príbeh s morálnym ponaučením o tom, ako cez konanie dobra k láske prídeme ale len o spomenuté slobodomyseľné, láskyplné gesto. Plné lásky ubližujúcej, egoistickej, úprimnej. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (5)
- Na casting se přihlásilo téměř 4000 dětí, Yann Samuell se s 250 z nich setkal při kamerových zkouškách. (Snorlax)
- Yann Samuell chtěl mít co nejširší možný výběr pro dětské role. Proto byly reklamy na casting prakticky všude, objevovaly se na hřištích, ve školách i sportovních klubech. (Snorlax)
- Sophie (Joséphine Lebas-Joly) na hřbitově zpívá písničku "La Vie en Rose" od Édith Piaf. Marion Cotillard, představitelka starší Sophie, za ztvárnění Édith Piaf později získala Oscara. (ČSFD)
Reklama