Poslední oběť

Podle mého názoru se jedná o jednoznačně nepochopený film, který je zaměňován s "pure horrorem", ale přitom se jedná spíše o sondu do duše schizofrenního psychopata. Film byl podle mého názoru také "znehodnocen" špatnou pověstí, zejména tím, že byl na seznamu v UK zakázaných filmů, tzv. "videonasties". Ve skutečnosti se ovšem jedná o film, který ač z určitého pohledu je velmi inspirován Psychem (1960), tak jej přímo nevykrádá. Navozuje stav, kdy divák sleduje činy, fungování, přemýšlení a zmatky v duši nebezpečného maniaka. Něco ve stylu filmů jako je Henry: Portrait of serial killer (1986), Angst (1983), nebo rovněž na "videonasties" umístěný Nightmare in a Damaged Brain (1981). Pokud na film někdo nahlíží jako na horror, je mi jasné, že musí být od poloviny filmu zklamán, zvlášť , když má film v tomto ohledu velmi dobře našlápnuto první gore scénou. Ovšem jak vidno, tvůrci se nevyžívali v samoúčelném násilí, upálení oběti je zde předvedeno v celé parádě jen jednou, ale zato bere dech svým precizním zpracováním. Téměř autentické, dalo by se říct, zvlášť na rok vzniku! Ale od této chvíle film v ohledu páchání vražd povolí a divák spíš sleduje nekrofilní tendence našeho "hrdiny" uchovávat u sebe doma mrtvolu své zemřelé matky, upálených dívek, komunikaci s nimy a souboj dvou hlasů v jeho hlavě. Že film "vykrádá" (osobně nejsem o tomto přesvědčen) "Psycho", často zmiňováno, ale že sám byl v mnoha ohledech vykraden a to do detailních scén něco mladším, ale téměř identickým "Maniakem", to už nikomu nedošlo. Přitom je tomu skutečně tak. Maniak (1980) je jako by podobná kopie tohoto filmu, s celou svojí tématikou. Dost filosofování, takhle to vidím já. Názory se mohou lišit, ale možná by bylo dobré film sledovat nezaujatě, bez očekávání. Co se týče zpracování, tak se nedá filmu nic vytknout. Kamera, prostředí, hudba, hlasy, zvuky .. vše naprosto v pořádku. Velkým otazníkem je pak herecký výkon Dana Grimaldiho. Který buďe opravdu moc hrát neuměl a roli odflákl, nebo měl být naopak přesně takový, jaký byl. Protože v mnoha scénách je velice přesvědčivý a v mnoha scénách, kdy se nám zdá prkenný a jako by nevěděl, co zrovna má před kamerou dělat, kam se postavit a jak se chovat, tak to přesně vystihuje chování reálných psychopatů. Jak to ovšem skutečně s jeho hereckým výkonem bylo již nezjistíme, mě osobně na psychopata seděl. Ještě chci zmnit naprosto poslední část filmu, závěr, kdy malý klučina dostane u televize od matky pár facek a ozvou se mu v hlavě hlasy. Zde přímo přece film říká divákovi: "Já nejsem tradičním horrorem!! Jsem varováním!!"... (07.10.2008)

Ten chlap je těžkej psychopat, člověk mimo společnost. Po celý život ho tyranizovala matka, tak se s její smrtí vyrovná po svém. Bude unášet a upalovat slečinky, ve vlastnoručně vyrobené kremační komoře. Tenhle film má vlastně asi nejblíže k profilu masového vraha (klasický exploitation, natož slasher jdou stranou), ale podle mě mu chybí taková ta potřebná dávka syrovosti a neobvyklého přístupu. Not bad, jen to není taková ta působivá realitka jako třeba HENRY nebo ANGST. Hlavní hrdina ani není takový ten typ vraha, ze kterého je vám zle, ale spíš vám ho asi přijde líto. (screeny) (03.02.2009)

Ano, ani tenhle kousek mi neunikl při pátečních hororových nocí na nově, ale je to sakra dlouhá doba, takže jsem si ho musel oživit. "Don't Go in the House" je v podstatě předobraz známějšího, o rok mladšího "Maniaka". Taky se tu hodně hraje na psychologickou strunu, a i když oběti spočítáte na jedné ohořelé ruce (4), atmosféra rozhodně dělá půlku filmu. Obzvlášť některé výjevy z hrdinova chorého mozku stojí za to. S brutalitou nebo zobrazováním explicitního násilí šetří, tentokrát to však není na škodu. Jo a hlavní postava je překvapivě docela sympaťák. (16.08.2014)

Prvá polhodinka vyzerá celkom sľubne a obsahuje aj niektoré silné scény. Snímok si v nej vyšľape ( aj keď neoriginálny ) chodníček, po ktorom sa bude uberať. Teda, po ktorom sa mal uberať. Zvyšok vyzerá, akoby sa scenár ako tak doskrutkoval, aby sa nepovedalo a nastáva nuda. A nuda je najhoršia filmová vlastnosť. (22.04.2011)

Hyperbéčkový klon Psycha o chlapíkovi, ktorého v detstve trestala matka sporákovým ohňom a ktorý si po jej smrti odbúrava traumu spaľovaním nevinných dievčat. Režijne, scenáristicky i herecky impotentné a tiež zvrhlé, odpudivé a nekonečne NUDNÉ. Keby za kamerou nestál začínajúci Oliver Wood (Die Hard 2, Face/Off), bol by film nedopozerateľný. (29.09.2003)