Divá Bára

Tento film představuje významnou předělovou kapitolu v dějinách naší národní kinematografie. V poměrně velkém počtu tu nastupují příslušníci mladé herecké generace (Fialové bylo 20-21 let). Evidentně to bylo dáno i generační příslušností režiséra filmu a je zjevné, že tento pohyb souvisí s politickými změnami kolem osmačtyřicátého roku. Tím je dán do značné míry i výběr námetu filmu podle nejemancipovanější povídky Boženy Němcové. Její Bára má mnoho společného např. s hrdinkami próz sester Brontëových nebo George Sand. Romantismus tu evidentně převažuje nad realismem. Kvalita filmu i výkonů rolí hlavních představitelů tyto časové meze přesahuje a posouvá ho do úrovně klasického díla. Tato kvalita ovšem nepřesahuje hranice našeho národního rozměru. Ve Vlastě Fialové v tomto roce česká kinematografie získala a současně tak trochu začala ztrácet jednu ze svých špičkových hereček-hvězd. (26.08.2007)

Neuvěřitelné, že tento komunistický režisér ultraškváru na začátku své kariéry natočil tak příjemný film ("Nezlobte se na mě, neumím tancovat") , kde změna režimu je reprezentována pouze Bářiným protestem "Vždyť vám dřu za dva a zadarmo". Vlasta Fialová tu hraje očima a pusou, nemusí ani mluvit, pokud ale má repliku, má hlavu a patu a snadno si představíte vyvrženou chudou holku mezi burany a její utrpení. Když jsem jezdíval jako student s paní Fialovou vlakem, nebyla to pro mě jen hovorná stará dáma se směšným psíkem ale ta úžasná kočka, co se koupe u Tří křížů nahá a tam se přece všichni vidláci bojí... Bylo příjemné poslouchat její hlas v poloprázdném kupé. (08.04.2010)

Povídka Boženy Němcové byla zfilmována způsobem, který zcela neodpovídá své literární předloze. Za prvé děj povídky je poněkud jiný - zejména závěr, za druhé je trochu zemitější a ne tak lyrický jako zde a za třetí se odehrává v jiném prostředí. Vidět Báru, jak oděná pouze do tělesného ochlupení v rozkroku i podpaží leze do chladného jezera Mlaka na Šumavě namísto někde do Labe poblíž Vestce (rozdíl cca 900 metrů nadmořské výšky) přece jen působí poněkud nepatřičně. Na druhou stranu z nudné, jednotvárné a placaté polabské nížiny nelze dostat lyričnost a romantickou černobílou bigotnost vesnice tak dobře jako použitím vertikálně diferencovanějších exteriérů... Samozřejmě, že melodramatickému vyznění filmu významně pomáhá hudba a kamera pomáhající spolu se střihem zachytit žádoucí emoce - a jde to i bez replik herců. Panský myslivec Robert Vrchota je skutečně švihák. Nakonec je z toho vlastně čistá romantika; ale co, to je originální povídka v podstatě taky. (02.09.2012)

Nádherná Vlasta, charismatický Vrchota, jedničková atmosféra, báječná kamera a vůbec vizuální stránka, jen ten příběh je prostě takový prostinký, ne snad nudný, to by bylo přehnané; jednoduchost je mnohdy výhodou, zde trochu na překážku plnému hodnocení. Možná by bývalo bylo dobré přidat na stopáži a vylepšit celkovou gradaci rozvedením scénáře, případně ubrat na stopáži a zhutnit scénář do mírně akčnější podoby (ty "akční" scény jsou na dobu vzniku opravdu velmi slušné). 80%. (13.05.2010)

Poctivé převedení povídky Boženy Němcové na filmové plátno. Dnes sice může působit trochu zastarale, ale ta atmosféra je téměř totožná s atmosférou knihy. Ta čtvrtá hvězdička hlavně za Vlastu Fialovou, která byla opravdu krásná a uměla hrát a v době natočení "Divé Báry" nám ji mohl závidět i Hollywood. (17.04.2006)