Fotři

Jestli tohle lze považovat za komedii, tak bych asi potřebovala vysvětlit, kdy jsem se vlastně měla smát. Celé to působilo spíš tragicky než komicky. Chabě vystavěný příběh o současné korektní době mě v podstatě ani trochu nezajímal. Jediné, co mě dokázalo alespoň občas vytrhnout z letargie, byla docela dobrá muzika. Zcela na rovinu mohu říct, že se jedná o moje první setkání s Billem Burrem, ze kterého bohužel odcházím značně rozčarovaná. Evidentně tomu chlapovi vůbec nerozumím. (25%) (04.11.2023)

Myslel jsem si, jak mě to bude bavit, protože si sám přijdu jak důchodce a pičuju na všechno kolem. Jenže mě to dost iritovalo i tak. Dnešní komedie maj často potřebu vyjadřovat se k současné woke společnosti a i když když si z toho bahna dělají srandu, stejně se musí umazat. Je to spíše únavné, než vtipné. Ale jako pár dobrejch fórů se tam našlo, třeba když sekuriťáci ve strip klubu začali nesmyslně mlátit všechny :D (16.11.2023)

Meditace nad tím, jak stará škola nedává dnešní woke bullshit a co to znamená být otcem ze staré generace a snažit se fungovat v nové. V jisté míře je to fakt scifi, naštěstí mě tyhle končiny míjejí, 'Old Dads' ale chce fungovat v rovině regulérní komedie, kde se jí to příliš nedaří. Bill Burr tu spíš prováří starší materiál a mudruje, přitom třeba 'Immoral Compass' byl daleko trefnějsí a navíc mi přijde, že to vyšlo o pár let později, než mělo. Sledovatelné, ale na Billa děsnej mainstream. 6/10 (16.11.2023)

Vypnul jsem to dvacet minut před koncem a to ze dvou důvodů (ani jeden z nich není, že by se mi to nelíbilo - ba naopak)... 1. Už bylo po desáté hodině večerní a to my, stáří tátové, chodíme běžně spát... 2. Moc dobře vím, jak americké komedie končí, takže jsem fakt neměl náladu koukat na nápravu člověka, se kterým není v jádru nic špatně... Potlesk pro toho, kdo tohle protlačil na Netflix... (27.10.2023)

Prvních zhruba třicet minut to vypadalo, že nám v Bolševizi Rada pro nucenou vyteplenou, multipohlavní a slepičoidní převýchovu a násilnou asimilaci parazitických kultur opět trestuhodně zaspala jako u Žervého a omylem pustila ven hlas zdravého rozumu. S potěšením jsem tedy sledoval mile sarkastického, mně tolik blízkého typického třídního nepřítele lidu, strany a vlády, zkurvenými čektekovými bukanýry zcela správně definovaného jako „konzervativního bílého páprdu“, tedy typického incela, rasistu, xenofoba, homofoba, transfoba, dezoláta a samosebou fašistu, větrnomlynně vypičovávájícího všechny ty tolik pokrokové neomarxistické nekritické müslitele, vypláchlé kokotporátní pohůnky, hysterické batikované matky v laktační psychóze a řádně uvědomělé a stejně tak přizdisráčcské, bezpáteřní, ustrašené, slabošské a na špičku čuráka si nevidící světoovčany z posledních dvou již plně demagogizovaných degenerací nemocného světa. Pak ovšem náhle cosi hrklo v tom harmonickém háknkrojcu, zazněla internacionála, od minulosti se spělo zpátky, otroci vzhůru k cílům svým, den příští rozptýlil ty shluky hejn vran a supů kroužících, a vše vyvrcholilo do nádherně sluníčkové převýchovy dřívějšího akčně antiprogresivního živlu ve falešně angažovaného, pseudomorálního a patřičně pokryteckého pamrda s náhle nabyvším syslem pro rodinné hovnoty, se vztyčenou hlavou kráčejícího v jednom šiku a rozdávajícího ze své bezpečné ulity strojené úsměvy na všechny strany, jakož i v zaníceného gaučového bojovníka bez bázně a hany, který si, když se zrovna nikdo nedívá, vždy krutohustě rebelsky pod vousy tiše zahuhňá něco o debilních řitních dírách, renegát jeden. Čímž se z toho stala další odporná, trapná a přitrouble manipulativní bolševická diarea. Ale hlavně, že máš konečně svého celovečerního Majora Zemana, viď Bůůůůre. U včel holt svědí prostředky! (23.10.2023)