The Rainbow Thief

Zvláštní film, který vzbudil mou pozornost svým obsazením. Připadá mi to jako surrealistická reakce na romanopisce viktoriánské éry, docela zajímavě podaná, na druhou stranu tu občas zavládne sentiment (například ten závěr). Naštěstí Omar Sharif a Peter O’Toole svým postavám přidávají punc hlubšího výrazu a sunou je trochu vlastním směrem. Což je jedině dobře. 64% (15.03.2015)

Zatímco u většiny režisérů senilita způsobuje, že jejich filmy dávají čím dál menší smysl, u Jodorowského způsobila, že natočil svůj zdaleka nejnormálnější film. Mainstream to stále není, ale míra ujetosti je zde ještě menší než u filmů Tima Burtona (tím ale nesrovnávám kvalitu filmu), což je, jak jistě uznáte, hluboko pod Jodorowského standardem. O tom, jak moc je ten film normální, vypovídá už to, že trpaslík, který zde vystupuje, má všechny čtyři končetiny (!). Bohužel je to zároveň i docela nuda. (09.12.2007)

No, úplně vidím jak Šarif a OuTůl po několika dnech máchání ve vodě nenávidí celý svět :D . Trochu asi chápu proč se k tomuhle filmu Jodo moc nezná. Přecejenom je to zdaleka to nejméně osobité co natočil. Jeho rukopis je spíše v drobnostech a nápaditosti ve vedení jednotlivých scén, možná v pár orazech, vpašovaných rekviztách (jako např tarotové karty, které jsou ale v příběhu naprosto zbytečným a cizím prvkem), celkové vyznění filmu už pro něj tak charakteristické není. Vlastně nechápu co scénáristku a producenty přimělo oslovit Alejandra (když místo umělce by tady potřebovali spíše řemeslníka, který by jim přepsal na plátno jejich ideu) a co jeho přimělo do toho jít.. No, aspoň to byla zkušenost... Film to není špatný (ikdyž si nejsem jistý co tím chtěl básník přesně říci), ale stojí spíše na bravurním herectví (Sharif rulezz) než na kulervoucí režii a dechberoucím scénáři. (11.11.2015)

Samorostlý rouhač z Chile nájemným režisérem : Ronnie Taylor malebně nasnímal, co čtyřiaosmdesátiletý Alexandre Trauner velkolepě vypravil, tři mužské hvězdy odehrály, co se po nich chtělo, Jean Musy vše podbarvil příjemnou hudbou ; skandál pod ochrannou značkou Jodorowsky se nekonal. Namísto široce a vyzývavě pojatého hermetického úletu režisér předložil miniaturu málem dickensovskou, humanistické dílko prolnuté melancholií a výstředním humorem. (Kdosi přede mnou shrnul : Jediný Jodorowského film, na který bych se rád podíval se svojí matkou.) Příslušnost k střednímu proudu je sporná - příběh nelpí na načrtnutých vzorečcích. Při pohledu na zloděje v závěru ztrativšího a nabyvšího a odcházejícího s bratříčkem vlkodavem vstříc duze jsem si vzpomněl na tuláka Charlieho i De Sicovy chuďasy na košťatech. Scénáristka - manželka jednoho z producentů - si zahrála Tiger Lily, Ian Dury barmana Mojšeho, Brian Hibbard (z Flying Pickets) jasnovidce-transvestitu a Gdaňsk nejspíš viktoriánský Londýn. (20.11.2016)

Chybí tu popis, o čem to je, takže to zkusím nějak shrnout. Dima (Sharif) je takovej zlodějíček a dělá něco jako sluhu (nebo spíš kámoše) podivínovi, kterej žije ve stokách. Slibuje mu za to zisk a Dima si myslí, že tím myslí podíl z dědictví po bohatém strýci, který umírá. No a mezitím se do městečka přižene bouřka a povodně a Dima se musí rozhodnout, jestli svýho kámoše zachránit nebo se na něj vybodnout. Celý je to proložený divnejma postavičkama, hlavně z ulice, takoví ti houmlesi a žebráci a podvodníčci a tak. Je sice poznat, že Jodorowsky v tom má svůj styl, ale dějově mě to nejak moc nezaujalo a ani jinak mě to neohromilo. Jo, nejlepší léta už měl touhle dobou prostě za sebou. (02.03.2006)