Goro, bílý pes

….. „ Příběh je o velkém a věrném přátelství japonské dívky Reiko a jejího psa Gora. Goro svou paní ztratil, jediným smyslem jeho života se stala touha znovu ji najít a vrátit se domů. Na své dlouhé pouti běžel opuštěnými kraji, brodil se řekami, vzdoroval nepřízni počasí, hladu a únavě.“ Docela ráda jsem si připomenula seriál mého mládí (pravda, trochu jsem si těch 9 dílů tentokrát zkrátila). Ono vůbec neškodí, někdy neslušně nakouknout návštěvě přes rameno do notebooku a zjistit co se v něm skrývá :- ). (16.09.2006)

Goro,Goro,Goro-přichystal jsi mi silný zážitek.Jeden z mála seriálů,který je takzvaně "o něčem".Neskutečně emotivní příběh o nekonečném a oddaném oboustranném přátelství a lásce japonské dívky Reiko a psa Gora plemene kishu.Bohužel jsem to neviděl při premiéře na ČT-viděl jsem to až nyní.Dnes se může seriál zdát až trochu naivní a Reiko mi někdy připadala mírně řečeno pitomá-když třeba v posledním díle dovolí,aby si ten debilní zloduch ještě opřel pušku o její rameno,když střílí po Gorovi.Možná je to úplně jinou japonskou mentalitou.Ale pro mě je důležité,že to dopadlo tak,jak to dopadlo.Někde jsem před tím totiž četl,že to má moc smutný konec a tak jsem se právě toho konce docela obával.Ale stejně jsem seriál "zhltnul" na jeden zátah.Písnička v závěrečných titulcích moc hezká,výkon Gora skvělý a přestože se mi víc líbí akita-inu tak musím uznat,že i toto plemeno je pěkné.Škoda jen,že už to asi u nás nepoběží.Raději budou všude dávat ty americké hovadiny. (01.01.2012)

Jeden z kultovních dětských seriálů našeho mládí. Tehdy sedělo u obrazovky každé dítě a hltalo každý díl a každou minutu, byť se v celém seriálu toho moc neděje a vše je uměle natahované. Gora si zamiloval každý a jen zazněla originální znělka, tak spousta z nich mělo slzu na krajíčku. Tento seriál zůstane asi už navždy kultovní záležitostí jen jedné generace Čechoslováků, přitom za hranicemi ho moc lidí nezná. Z nostalgie, za Gora a za úvodní znělku musím dát čtyři hvězdičky. :) (07.01.2014)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 3.9.1983, réžia českého znenia (ČST Praha) = MIROSLAV KRATOCHVÍL - Tiež patrím k pamätníkom, ktorí každú sobotu nemohli odtrhnúť zrak od "debny". A okrem žmýkania emócií ma samozrejme najviac fascinovala ultrazvuková píšťalka hlavnej predstaviteľky. V súčasnosti ma zasa fascinuje záhada okolo identifikácie predmetného diela. Podľa skalných fanúšikov totiž v Japonsku o seriáli nikto netuší a záznam na IMDb patrí k akémusi podivnému celovečernému filmu. Inak nechápem prečo sa neozve niekto z ľudí, ktorí seriál pripravovali do vysielania na ČST (snáď ešte nepomreli) a neobjasní túto záhadu. A na záver si dovolím vysloviť úprimné poďakovanie človeku/ ľuďom čo neváhali a "hodili" VHS záznam GORA na net. Po rokoch som si tak mohol overiť, že moje hodnotenie masívne neovplyvňuje iba nostalgia. (11.2.2009) (11.02.2009)

Nechci být sentimentální, ale tohle byl seriál mého dětství (ostatně, asi jako ostatních kdo jej hodnotili) a u každého dílu jsem věrně seděla a brečela. Dodnes si pamatuju tu úvodní melodii, už u ní jsem bulila - jaksi do zásoby. A taky mám v paměti hlášku "zmatený jak Goro před Tokiem", v té době hláška dost frekventovaná. Jo, a každý chtěl mít doma neslyšitelnou píšťalku, a nakonec jí doma měl skutečně kdekdo - jak ten, co k ní měl i psa, tak ti bez hafanů. Co si pamatuju, byla oběma skupinám tak říkajíc k houvnu, i když je možné, že skupina první měla kromě píšťalky i hluché psy… Je to zhruba dvacet let zpátky, co jsem seriál viděla, a z dnešního pohledu bych ho nejspíš hodnotila jinak, přesto, i když je to neobjektivní a nefér, ale už kvůli těm vzpomínkám prostě musím dát za čtyři****. (05.04.2011)