Magobei se vrací

U tohoto filmu se dá buď říci, že je neuvěřitelně utahaný a zdlouhavý, nebo že skvělě zachycuje samurajovu mysl setrvávající na hranici mezi meditací a promyšleným útokem. Hlavní hrdina, samuraj Magobei, se proti své vůli kdysi zúčastnil krutého vyvraždění jedné vesnice. Aby si zachoval čest a zůstal loajální ke svému klanu, rozhodne se ho opustit a dát se na dráhu potulného samuraje. Jenže o pár let později se doslechne, že se klan opět rozhodl vyvraždit další rybářskou vesnici (aby získal nějaké peníze.). To nemůže dopustit, takže se vydá vesničanům pomoci. Celý film putuje k vesnici, nic moc se neděje. Sem tam ho někdo přepadne, ale souboje nejsou nijak převratné. Za zmínku stojí hlavně pěkná úvodní sekvence, která má příjemnou hororovou atmosféru (poletující havrani). Hrdina se také setkává se svou opuštěnou manželkou, a scény s ní patří ve filmu k nekrásnějším, vskutku dojemným. Kdyby měl film o půl hodiny méně (07.05.2006)

Spaghetti chanbara. Spřízněnost žánrů samurajáren a westernů je známá i mnohokrát prokázána (ostatně pro příklady netřeba chodit daleko; viz některé předchozí Gošovy počiny či mnohé westernové remaky chanbara klasik), ale snad nikdy jindy tu nebyla plnokrevná samurajárna, která by byla tak moc „špageťácká“. Kamerou, hudbou, hlavním hrdinou… No prostě vším krom zasazení je to typický špageták. A navzdory místy prapodivné skladbě scén a zbytečně přepáleného bubenického závěru je to výtečný špageťák, ve kterém si Goša vyloženě rochní ve vděčných kompozicích plných nekonečných ledových plání bičovaných větrem, průtrží mračen, bláta či zasněžených dálav u rozbouřeného moře. Vše dovršeno lahůdkovým závěrečným zúčtováním, které je navíc obohaceno o v žánrových filmech nevídaný závan reality; zahřívání rukou během souboje. (18.03.2013)

Dobře napsané i zahrané postavy (Magobei, jeho švagr, šógunův špeh), skvěle natočené pasáže (např. geniální úvodní návrat do vesnice) a umně vystavěný příběh mlčenlivého zásadového samuraje. Režisér Hideo Gosha potvrzuje nesporné filmařské nadání. Škoda jen některých slabších míst v docela dlouhé stopáži. (19.09.2014)

Velice intenzivní film, nejen příběhem, ale zejména vizuálem. Krásné záběry, skvělá kamera. Pokud je v záběru sníh, poběží vám mráz po zádech, pokud moře, ucítíte jeho vůni a jeho šíře vás pohltí, pokud je v ulicích bahno, nelze se mu vyhnout a pořádně se v něm vykoupete. Nevím, jak to lépe popsat, tento zážitek nebyl všední... (27.05.2012)

Výborný film o hledání vlastní cti. Vždy výborný Tatsuya Nakadai jako ronin Magobei, Kinnosuke Nakamaura, který mě v roli šógunova špeha příjemně překvapil a Tetsuro Tanba coby Magobeiův švagr a osudový protivník. Počáteční scéna se svatebním průvodem a návratem mladé Oriho zpět do své vesnice, nás nechává v napětí až do závěru, kde se vše vysvětlí. Páchané zlo obhajované přežitím klanu, a z toho vyplývající popření kodexu bušidó hlavním hrdinou, kterému tak zbývá jen prostá snaha odčinit své selhání. Přestože Gosha často sází na žánrová klišé, je film originální prostředím v kterém se odehrává, neviděl jsem dosud chambaru odehrávající se na zasněžených pláních a v závějích sněhu, či po kotníky v blátě. Také závěrečný souboj odehrávající se za zvuků bubnů vesnické oslavy, to vše dělá film, který má, pravda, své nedostatky - motivace některých postav není mnohdy zcela jasná, avšak který si 5* si určitě zaslouží. (18.11.2013)