poster

Světla velkoměsta

  • USA

    City Lights

  • Slovensko

    Svetlá veľkomesta

Komedie / Drama / Romantický

USA, 1931, 87 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • LeoH
    ****

    Proč tyhle klasiky za mého mlada nepouštěli celé a místo toho z nich vykuchávali veselé scénky do Komika a jeho světa, je mi zpětně záhadou. Vždyť naivně prvoplánové kritiky ošklivých kapitalistů je tam až nad hlavu! Zasmál jsem se (asi čtyřikrát), i oči mi zvlhly (na konci). Mezitím jsem měl na tváři přiblblý spokojený úsměv z čiré rozkoše nad tím, jak ten mrňous dokázal dotáhnout žánr k dokonalosti.(31.5.2010)

  • GilEstel
    *****

    Tento první Chaplinův snímek z kraje 30. let, se nese ve znamení vzdoru vůči zvukovému filmu. Ačkoli zvukový film se objevil již v roce 1927 a z počátku se na něj hledělo s rozpaky, začátkem 30. let již byl zvukový film považován za jedinou alternativu dalšího vývoje kinematografie. Chaplin se této změny velmi obával. Jádro jeho publika tvořili skalní příznivci němé grotesky, které on byl králem. Proto se rozhodl němého filmu držet a vydrželo to tak až do roku 1940, kdy uvedl svůj film DIKTÁTOR. Film SVĚTLA VELKOMĚSTA je skvělým obrazem doby společenské sociální krize. V roce 1929 nastal krach na New Yorské burze a až do roku 1932 se trh soustavně propadal. Nedostatek pocítili všichni. Ohromná nezaměstnanost a sociální nejistota. Dojemný příběh tuláka Charlieho tak v tu dobu všichni prožívali. Chudák hrající si na boháče ne z důvodu, aby oslnil, ale aby potěšil svou milovanou, aby pomohl. Je až neuvěřitelné, co všechno byl za tímto účelem ochoten drobný pán s buřinkou podstoupit. A pro lidi bylo milé poznání, že takoví lidé mezi námi existují. Se slepou bezmocnou dívkou musel soucítit každý. Skvělý motiv. Hezky poskládaná groteska s romantickou linkou, velmi vkusně a nekonvenčně zakončená. 90%(12.8.2011)

  • Sarkastic
    ****

    „Neviděl jsi mýdlo?“ Čekal jsem, že se zasměju o něco více, přesto se mi i tak dostalo velmi slušné porce zábavy. Bohužel trochu rozmělněné občasnými prvoplánovějšími či zbytečně opakovanými (dvojnásobné lití do kalhot a jemu podobnými) fóry, na druhou stranu mnoho scén či nápadů stálo za to, třeba výtah (zdařilá hra s diváckým očekáváním), vcelku kreativní výstupy v restauraci, píšťalka (člověk by ani neřekl, jak nosný motiv to může být), pasáže s boxem („odpacičkovávání“ jsem ještě nikde jinde neviděl) či přepadením. Dále byl ve snímku přítomen důraz na sociální reálie doby + lehkou společenskou kritiku (dokonce i malinké zarytí si do vlastenectví při hymně), a krom zmiňované komediální nechyběla také linka romantická, která fungovala opravdu výborně (a ten konec filmu….nádhera, úplný závěr, resp. jeho poslední 2 věty a výrazy postav u toho se mi budou ještě nějakou tu chvíli opakovaně přehrávat v hlavě). Celkově hodnotím slušnými 4*.(1.6.2015)

  • Morloth
    ****

    Snímek má dvě naprosto jedinečné části. Úvod, který u mne nejen vyvolal salvy smíchu, ale zároveň mi přišel jako vynikající satira, jež se odehraje na prostoru několika málo minut. Chaplin v jediné scéně zesměšní nabubřelost, podlézavost, přehnaný patriotismus atd. Druhou jedinečnou částí je závěr. Pozdější Chaplin je sice dojič citů a slziček, ale Světla velkoměsta končí fantasticky, neboť závěrečné scéně schází doslovnost. Divák je vržen do velmi patetické situace, která navíc zavání klišé, ovšem ve chvíli, kdy má dojít k rozuzlení je film utnut. A zklamané očekávání vykoná své. Že by se zde inspiroval Aronofsky se svým Wrestlerem? :)(26.1.2010)

  • Laxik
    ***

    Mnoho starých grotesek má jakési nezaměnitelné kouzlo. Světla velkoměsta mezi ně bohužel nepatří. Je to sice vtipné, ale z dnešního pohledu je film neuvěřitelně naivní a celé je to napěchované zbytečnou výplní. Mít film 40 minut a rozesmívat od začátku do konce, těžko bychom mohli protestovat, ale hodina dvacet je silně předimenzovaná stopáž.(5.2.2017)

  • - Milionářským autem je Rolls Royce z roku 1926. (sator)

  • - Film se natáčel v Hollywoodu, v Los Angeles a v San Franciscu v Kalifornii. (rafix)

  • - Na premiéře filmu byl i Albert Einstein. (Kulmon)