poster

Světla velkoměsta

  • USA

    City Lights

  • Slovensko

    Svetlá veľkomesta

Komedie / Drama / Romantický

USA, 1931, 87 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • lamps
    *****

    Nebudu psát o tom, jaký je Chaplin génius, protože to už všichni dávno dobře víme. I přesto mě ale opět zarazilo, jak je snímek dokonalý, jak brilantně stmeluje dvě příběhové linie a jak stíhá zároveň královsky bavit i dojmout překrásnou romantickou zápletkou. Charlieho boxerský souboj je dodnes jednou z nejvtipnějších scén, zatímco závěr by mohl klidně aspirovat na titul nejdojemnějšího filmového konce. Ve zlaté éře němého filmu jeden z největších skvostů. 100%(27.4.2013)

  • HOCKEYKA
    *****

    Objaviť čaro Chaplinovej filmovej tvorby je ako nájsť ósmy div sveta.Toto je v krátkej dobe jeho druhý celovečerný film,ktorý ma po emocionálnej stránke totálne,, vyšťavil ".Pán Chaplin disponoval hlbokým a neprehliadnuteĺným socialálnym cítením,čím u mňa boduje na plnej čiare.Je pre mňa cťou pridať si tohto fenomenálneho umelca a človeka medzi mojich obĺúbených tvorcov.(19.2.2018)

  • rikitiki
    *****

    Kouzelně naivní příběh o nezištné lásce rámuje sled několika groteskních scének (Chaplin počišťovačem města, Chaplin na mejdanu, Chaplin v nóbl restaruaci a Chaplin boxerem, kdy rozloží rohovnické utkání totální anarchií). Něžný cit tuláka ke slepé květinářce je čistou poezií, do které vpadává brutalita okolního světa, bída, nejistota a zpovykanectví bohatých a mocných. ____ Přestože éra grotesky už byla za zenitem, Chaplin ji dokázal vzkřísit a obhájit (fantastický momen, kdy se rozdováděný hudbou se zuřivým nadšením vrhne na překvapenou tanečnici). Vyprávění nedrží pohromadě a pár scén je natahovaných. Takže to rozhodně není dokonalý film, ale když se na něj díváte, nevadí to. ________Jako měl Chaplin pochopení nejenom pro lidskou velikost (sebeobětování se bez naděje nejenom na odměnu, ale i na prostou vděčnost), ale i pro lidskou malost (šplouch špinavé vody přímo do tváře zamilovaného muže), tak já jako divák beru tenhle film se vším všudy. S veškerým sentimentem, naivitou, ale hlavně citem pro krásu, třebaže ji člověk najde v bídě na ulici. ______ I když byl Chaplin nejspíš hodně racionální člověk, tak tenhle film jakoby natočil přímo srdcem. /2. 9. 13./ P. S. Jen čirou náhodou se stalo, že tohle je právě můj 1111 komentář. Nebo se u takového filmu o náhodě mluvit nedá?(2.9.2013)

  • joker.george
    ****

    Je úžasné, jak se dají celé příběhy vyprávět téměř beze slov. Sice je omezuje to, že nemůžou být úplně složité a nemohou vyprávět o čemkoliv, v jádru jim ale scházet nic nemusí. Humorné části jsou nápadité a pořád baví, mnohem víc mě ale dostává to, že film nesklouzává k povrchnosti a nesnaží se za každou cenu zalíbit a nasazovat růžové brýle.(20.6.2017)

  • sportovec
    *****

    Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích.(1.3.2008)

  • - Charles Chaplin a Virginia Cherrill spolu dobre nevychádzali. Chaplin s ňou nebol spokojný a chcel ju nahradiť Georgiou Hale, ktorá hrala v jeho filme Zlaté opojenie. Dokonca s ňou spravil i kamerové skúšky. Nakrúcanie filmu však už bolo v pokročilom štádiu a tak bol Charlie nútení dokončiť ho s Virginou Cherrill. (Diazbros)

  • - Natáčení filmu navštívil Winston Churchill, tehdy britský ministr financí, a Chaplin udělal malou pauzu, aby s ním natočil krátký film. (JayZak)

  • - Orson Welles prohlásil, že to je jeho nejoblíbenější film všech dob. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace