poster

Světla velkoměsta

  • USA

    City Lights

  • Slovensko

    Svetlá veľkomesta

Komedie / Drama / Romantický

USA, 1931, 87 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MikO_NR_1909
    *****

    Absolútny skvost celosvetového filmu. Na City Lights je najdôležitejšia téma a spôsob akým sa opisuje, než vtipnosť a neviazaná zábava, ktoré sú len vítaným bonusom naviac. Toľko nedoriešených vecí s pribúdajúcim záverom nenájdete hádam ani v mysterióznom trileri, nieto ešte v romantickej komédií, ktorej žánrový presah je nespochybniteľný. Krásne krásne aj z formálneho hľadiska, ale najmä, za prácu s postavami a ich viacúčelovému využitiu, v tom bol Chaplin majster. Viac tu: http://www.9em.sk/film-svetla-velkomesta/(3.6.2014)

  • Stanislaus
    *****

    Ihned na začátku se přiznám, že dosti podobný Cirkus se mi líbil o něco více, ale tím rozhodně nechci ubírat na kráse a blyštivosti Světel velkoměsta. Ve výsledku to není až zase tolik komický film jako jeho (již výše zmíněný) předchůdce, ale u "opilecké scény v restauraci" či u "píšťalkové scény" jsem se vážně od srdce pobavil. Vedle humorných peripetií se zde paralelně objevuje vážná linie, která se více či méně točí kolem slepé květinářky a vztahu Tuláka k ní. No a když to všechno dopadlo, tak jak to nakonec dopadlo, tak mi bylo Tuláka opravdu líto. Zkrátka vysoce kvalitní (a stále ještě němý) Chaplinův film, kterému by se sice dalo něco vytknout, ale ve výsledku jde o slušnou podívanou.(17.10.2011)

  • Pacco
    *****

    Chaplin využil nástupu zvuku s naprostým přehledem parního válce na filmové silnici. Sice odmítl film dodatečně nadabovat či ho přizpůsobil stylu mluveného filmu, ale zvukové kouzlo promítl na plátno pomocí dodatečného ozvučení hudbou (kterou sám zkomponoval) a zvukovými gagy (teatrálně nahrazujícímu v mnohých případech mluvené slovo). A tak vzniklo dílo, které už svou formou osciluje. Stejně jako ukázal město v jeho přetvářce, nechtěl ve vztahu květinářky a tuláka zajít do roviny, kdy by jejich naivní iluze mohly nekorespondovat s realitou. Jako nit se proto táhne filmem drsná realita, lámající sny a touhy. Samotní přestavitelé nejsou jen zastánci typu svých postav- tulák si udržuje hrdost aspoň svoji hůlkou, dívka není jen klasickou romantickou hrdinkou a tragika milionáře, který se stává člověkem, jen když si přihne alkoholu je v kontrastu s gagy útrpně existencionální. Světla velkoměsta znamenaly zklamání pro typ publika, které od Chaplina čekalo jen komiku a situační gagy. Autor ve svém novém filmu počal osvojovat techniky nadcházející doby zvukového filmu. Postava tuláka se přestává jen tak nemožně pitvořit a v posledních scénách filmu se objevují nové a netypické prvky Chaplinova filmu-detail a emoce, nepatříc do parodií. Strach, misí se s překvapením a bolestí se těžko dají označit za součást komiky. Stejně jako na konci filmu i při mnohém setkání s květinářkou můžeme vidět tulákovu přetvářku, při níž se níž být upjatě obřadný až strnulý. Pocity, které i přes občasné zasmání, Světla velkoměsta vzbuzují nepatří do škatulek „jen pro zasmání“. Chaplin se vydal směrem ze situační komiky k sociální kritice, v tak příznačné době, jako byla 30. léta, plná společenské krize a vzestupu filmu.(17.11.2006)

  • D.Moore
    *****

    Zajímavá věc, že ačkoliv mě v krátkých filmech Chaplin dokáže leckdy tak trochu nudit a některé jeho gagy bývají natahované, v celovečerních filmech to (naštěstí) nedovede. Světla velkoměsta jsou velké pohlazení přerušované výbuchy smíchu - boxerský zápas je mnohem lepší než v Chaplin boxerem (1915), noční až ranní flámy nemají chybu... A k tomu ta krásná romantika a konec, který není melancholicky nahořklý, nýbrž jaksi hřejivý a plný naděje.(6.1.2019)

  • C0r0ner
    ****

    Chaplin je jedním z nejvýraznějších umělců, jaké svět kdy poznal a za to mu nepochybně patří obrovský dík. Na jedno podívání jsou jeho filmy fajn, ale neumím si vysvětlit, co jich tolik dělá v žebříčku. Zaprvé jsou si strašně podobné a zadruhé to opakovaně zdaleka není tak dobré. Kvalita ano, ale dočasná. 70%(12.7.2017)

  • - Na premiéře filmu byl i Albert Einstein. (Kulmon)

  • - Orson Welles prohlásil, že to je jeho nejoblíbenější film všech dob. (Kulmon)

  • - Na anglickou premiéru filmu se přišel podívat i slavný dramatik George Bernard Shaw. (Zdroj: ČSFD.cz)