Reklama

Reklama

Akt

(divadelní záznam)
Česko, 1997, 105 min

Obsahy(1)

Akt je nejstarší hrou Divadla Járy Cimrmana, vznikla v roce 1967 a televizní záznam představení byl pořízen o třicet let později. Poprvé se diváci mohli seznámit s osobností, která se vepsala do našich kulturních dějin, aniž by o tom měl kdokoli ponětí – s Járou Cimrmanem. Úvodní vědecká přednáška tradičně poskytne mistrova životopisná data, dostane se nám i přehledu jeho díla a dozvíme se, jak vůbec k objevení Cimrmanova odkazu došlo. Na "autobustě" můžeme sledovat dokonce mistrovy strhané rysy. Poté následuje samotná Cimrmanova hra se zpěvy a tanci, při jejíž rekonstrukci autoři použili střípky dochovaného díla v podobě veršů. Z děje naznačíme pouze toto: malíř Žíla a jeho žena si pozvali na návštěvu tři muže, aby jim vyprávěli svůj životní příběh, a především si položili základní otázku: proč nebylo nikdy dokončeno převratné malířovo dílo Akt? (Česká televize)

(více)

Recenze (229)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemné ironicky vtipné dílko. V přednášce se nám představuje Jára Cimrman v celku. Dovídáme se, že vynalezl elektrické křeslo a první automatickou valchu. Více se zaobírá jeho filozofií externismu, který tvrdí, že filozof neexistuje, ale existuje vše kolem něj. Samotná hra pak ukazuje jak malíř Žíla (dobrý Jaroslav Weigel) ae svoji ženou (skvělý Miloň Čepelka) navazují vztah se svými dětmi: učitelem Láďou Pýchou (skvělý Ladislav Smoljak), bohémským kšeftařem Bedřichem Sírou (dobrý Jan Hraběta) a sexuologem Turnovským (skvělý Zdeněk Svěrák). A i přes krutou pravdu, že se malíř zbavil dětí, protože mu chyběl prostor pro jeho uměleckou tvorbu a múzu a následně zbavil svoji ženu paměti, tak se všichni postupně smiřují se skutečností. Je to ironické až cynické, ale je to uděláno s půvabným nadhledem a inteligentním vtipem. Bylo to pro mne příjemné zpestření ve své zábavnosti. A trochu toho tance a zpěvu, co více si od nich přát. ()

dubinak 

všechny recenze uživatele

Tentokrát neměl chybu ani seminář ani hra. Miloň Čepelka je úžasný v roli jakékoliv ženy, takže určitě plusové body. Zdá se mi, že v Aktu válel snad nejvíc co si pamatuji. Navíc zde máme tu nejlepší sestavu herců včetně pana Smoljaka a Weigela, která je vždycky zárukou skvělých výkonů. Super námět, super muzikální výstupy, zkrátka Akt řadím ke špici CImrmanových děl. ()

Reklama

Šakal 

všechny recenze uživatele

Seminář, nás diváky, obšírněji seznamuje s osobou Járy Cimrmana a taktéž jsme (téměř) svědky (i přes značný mistrův odpor k fotografování) jeho skutečné podoby. Téměř. Musíme tak vzít za vděk alespoň mistrovou bistou, leč se značně strhanými rysy. Samotný seminář jednoznačně (alespoň v mých očích) převyšuje následnou hru, kde však exceluje „děvče jako květ“ Miloň Čepelka resp. (kdysi) mladičká Markétka, nyní Žílová. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že AKT působí poněkud estrádněji, než pozdější hry dvojice Svěrák-Smoljak, založené veskrze na inteligentním humoru. Na druhou stranu, každý drahokam je potřeba (vy)brousit. 80% p.s. co však zaujme (i neerudovaného člověka) je mistrova (ne)napadnutelná teorie filozofie externismu. Autor zastává stanovisko, které zároveň následně sám vyvrací. Jistě si dovedete představit to následné pozdvižení ve vědeckých kruzích. A skutečně, reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. „Do hajzlu s tím“....křičeli (vulgární) materialisté. Co dodat. Holt génius. Však také, když A.G.Bell „vynalezl“ telefon, k čemu myslíte, že následně došlo?! ANO, tipujete zcela správně. Měl tam pět nepřijatých hovorů......od Cimrmana. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Uvodni prednaska sice neni nak obzvlast narvana vtipama, ale je spis informativni, takovej nejdulezitejsi zaklad o Cimrmanovi, takze je hodne zajimava. Nasledujici hra ma dobrej pribeh, je skvele promyslena, ma perfektni postavy a hlavne tu jsou drsny pisnicky, basnicky a tance. Sverak je v roli sexuologa perfektni, ale mym favoritem je tady Milon Cepelka v roli manzelky, ten byl neskutecne vostrej. Jasnejch 5*. ()

Devadesát Dva 

všechny recenze uživatele

'Akt' mám opravdu rád. Jednak jde o jednu z nejzábavnějších her DJC a jednak je to i první hra, kterou jsem od nich viděl a do dneška jsem neměl tušení, že je i úplně první, kterou vlastně napsali (1967), ve své hlavě jsem se podvědomě řídil daty zaznamenaných divadelních představení. Čili tleskám dámě, která mi hru možná náhodou, možná prozíravě pustila po necelých dvou měsících naší známosti jako první a tím to pro mě vlastně celé začalo (11.6.2010). A zase mě nepřekvapuje, že to pro mě začalo v momentě, kdy to vlastně spíš pro všechny končilo, jak jinak. ____ "...pane inženýre, je to možné?" "Ano, to je možné." "Víte o čem hovořím?" "Ne." (...) "...ale, já vám ho radši ukážu..." (Stojan Jakotyč). (...) "...divadlo je zde především proto, aby se v něm člověk divil. Posílám vám dalších pět her." (...) "... prostě, nechtěla to žrát." (...) "Bylo to v Kralupech nad Vltavou." "Ano, bylo to v Brandýse nad Labem." (...) "Poručil mi, Hanžlová, chlapče..." (...) Uzel "...a bez namáčení." (...) "Autor vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací." (...) "...zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu co s tím?" (...) "...Fraank Malina." (...) "Dřevo, doktor inženýr Hraběta." A Čepelka (nejen) zde dokazuje, že co do komediálního talentu je z celého seskupení definitivně nejlepší herec a jediný u koho se dá vlastně o nějakém hraní mluvit (se vší úctou ke všem ostatním, každý zná ten neherecký koncept). "Ale to je na tom právě to pěkné, pane Draslík." "Síra." (...) "Vás tady ale je." (...) "Já bych to nazval Chumelenice." (...) "Mamko, rozčil se taky a nenechávej to všechno jen na mě." (...) "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (...) "Škr-ti-la." "Ale byli roztomilá." "Dvojčata byli ještě tuze malé. (...) "To je ovšem jasná brachiální agresivita." "Cože? To je normální palička na maso." (...) "...a možná, že by to ani Pepa nebyl." ____ 86% (1967) ()

Galerie (7)

Zajímavosti (20)

  • Premiéra této první hry proběhla na Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu, když pánové na scéně vyváděli: „Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit.“ V té době ji ale nikdo nebral vážně. (sator)
  • Ve hře zazní jméno Čeněk Janda (jméno učitele, jenž objevil talent pana Žíly) a shodou okolností se stejné jméno později objeví ve filmu „Marečku, podejte mi pero!“ (1976). (IvoP)
  • Hra měla být poprvé uvedena společně s hrou Veřejná zabíjačka Jiřího Šebánka, jenže ten s ní nebyl hotov, a tak byla v první půli představení série přednášek - pověstný seminář. Seminář tehdy sklidil větší úspěch než samotná hra. (Kulmon)

Související novinky

Zemřel herec Jaroslav Weigel

Zemřel herec Jaroslav Weigel

05.09.2019

Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)

Reklama

Reklama