Kozure Ôkami: Jigoku e ikuzo! Daigoro

Lone Wolf and Cub je populárny manga príbeh obsahujúci 28 kníh. Určite môžeme rozprávať o rozsiahlom a zábavnom diele, keďže sa TOHO v 70. rokoch rozhodlo dať tvorcovi kníh Kazuovi Koikemu priestor, aby spravil aj ich adaptácie. V rámci exploitation filmov je táto séria určite chuťovka. Prvé tri časti ma bavili veľmi. Odzrkadľovali to najlepšie z chambara filmov a z toho, čo považujeme za Eastern. Zvyšné tri filmy zo série majú kolísavú kvalitu. Sú recipročné, epizodické a niekedy balansujúce na hranici absurdity. V tomto poslednom šiestom diely ma konečne tá epizodickosť bavila. Wakajama tu hovorí viac ako v predchádzajúcich častiach. Ale tá sánkovačka a lyžovačka na konci ( nech má akékoľvek dobrú choreografiu) pôsobí smiešne. To v zásade podkopáva pekne vybudovanému príbehu, kde poteší aj prvok mystiky a špeciálnych trikov, nohy. Film končí bez tej povestnej bodky, čo zamrzí tiež. Asi čakali, že so sériou budú pokračovať, čo sa nestalo. Chcelo by to novodobý remake. Inak dobrá séria filmov, ak je teda takýto žáner to, čo máte radi. (14.02.2022)

Šestý film ze serie Lone Wolf and Cub (Vlk samotář a mládě). Retsudo hlava klanu Yagyu ztrácí v boji proti Ogami Itto své dvě poslední děti (Kaori expertka na boj s noži a nelegitimní syn Hyouei praktikující černou magii). Finální megabitva bitva s velkým množstvím nepřátel na sněhu za použití lyží a sáňek mezi Ogami Itto a Retsudo hlavou klanu Yagyu se nezadržitelně blíží. V tomto díle se kočárek opět představí v akci a poslouží i jako sáně. Podle moviebodycounts v průběhu filmu Ogami zabije 150 jednotlivých postav. (26.06.2011)

I tato epizoda Vlka samotáře s mládětem je velice dobrá. Až do chvíle, kdy Ogami Itó odstraní tři postavy pohybující se mezi smrtí a životem. I zde se ukazuje, že původní komiks musel být nevyčerpatelnou studnicí inspirace. Závěr filmu je pro mne ale menším zklamáním. Velkolepý souboj v horách na saních a lyžích se mi totiž vůbec nelíbil. Přišel mi technicky nezvládnutá a toporný. Vůbec nepůsobí dynamicky ani komiskově, ale naprosto nudně. Samé záběry na lyžaře, střihy na Vlka s kočárkem a následné pády. Není zde žádná dynamika, pro kterous si japonských akčních filmů cením. (28.05.2010)

WE, FATHER AND SON, BOTH LIVE AT THE CROSSROADS TO HELL! WE EXIST AT THE GATEWAY TO THE NETHERWORLD! Pro mě nejlepší díl. Kamera je zde zvládnutá na jedničku, tak jako ve všech předchozích dílech a bere divákovi dech. Zároveň je tento závěrečný kousek pro Itta nejdrsnější zkouška, což lze vyčíst na jeho tváři. Možná jsem čekal trošku víc od trojce assassinů. Nakonec se z nich vyklubali pěkní amatéři. (08.01.2021)

Poslední díl mé nejoblíbenější samurajské série a v podstatě jakékoliv série, co znám, byl opět perfektní. Bohužel pomalý styl vyprávění byl ještě více zpomalen a celý film byl zahalen v temnotě, která navozovala horrorovou atmosféru. Ogami se tentokrát utkává i s nadpřirozenými bytostmi, používá k boji zejména svůj kočárek naládovaný zbraněmi, neváhá použít několikrát i kulomet (podobně jako v třetím díle) apod. O to však ubylo soubojů na meče a gore scén. Na tomto díle je znát práce jiného režiséra. Kdyby nebyl poslední díl tak příliš utahaný a temný (i obrazově), byl by to ode mne opět plný počet. Vše vynahradí závěrečná bitva v horách, kdy Ogami stojí proti armádě několika stovek bojovníků a úhlavnímu nepříteli. Krvavá jatka odehrávající se na bílém sněhu mi pak dala odpověď na význam názvu tohoto dílu. Ogami v podstatě v rámci tohoto dílu rozseká poslední možné nepřátele, kteří ještě zbývali a mohli se mu postavit. Zůstává jen úhlavní nepřítel, který zosnoval zradu jeho rodiny a vraždu manželky v prvním díle, dědek s bílým vousem a vlasy. Ten na konci filmu ujíždí na saních s příslibem pomsty. Zřejmě měly vzniknout ještě další díly této excelentní série, ale už se tak nestalo. Škoda, "Lone wolf and Cub" je obecně pro mne naprostým kultem a jedním z nejlepších děl světové kinematografie, v rámci samurajského žánru pak vrcholem, v rámci zfilmovaného komixového žánru taktéž. Při každém sledování jednotlivých dílů jsem prožíval neopakovatelnou atmosféru a s údivem sledoval Wakayamovo ztvárnění hrdiny, který v dějinách akčních filmů nemá obdoby... Nelze chvílemi vůbec uvěřit, že takový skovst, nápady, choreografie soubojů (přehledné bez střihů!), emocionální, explotační a obecně výtvarný koncert vznikal někdy před přibližně 35 lety ... (16.10.2008)