Sobík

Herecky vycizelovaná konstruktivní modelace Gaddova mužského neovladatelného slabošství, zbabělosti, hlouposti a smutné komické trapnosti v kombinaci s ženskou vychytralou touhou ovládat a vlastnit, zákeřným buzerantstvím a pokorně všeobjímajícím tranďákovstvím. Prostě  kombinace čtyř zcela extrémně vyhraněných, odlišných osob a  povah ve vzácném propletenci. No. První tři díly série jsem se koncem předchozí těšil na počátek následující. Jen čtvrtý, zdánlivě nepatřičný díl jsem s hlubokým odporem přeskotačil, ale připouštím, že měl v seriálu svojí váhu díky geniálně prokreslené Goodmanově postavě jež ve své zvrácené prohnilosti a  odporné samčí zvrhlosti dorazila už tak morálně rozežraného Sobíka na nejhlubší dno lidského charakteru. Skomírající závěr se svojí setrvačností tak tak dokulil do nevýrazného finále, ale již bez toužebně očekávaného jásotu. Škoda. Takže tak chatrné tři. (02.05.2024)

Intimní zpověď Richarda Gadda, zabalená do nenápadného seriálu, který klame tělem. Seriál, který zpočátku může působit krotce, aby se v polovině zlomil do drsného dramatu o sexuálním násilí, vyniká skvělými herci a chytře napsaným scénářem, který by působil úderněji v mírně sestříhané podobě. Přesto je Sobík překvapení, které dokáže tnout do živého. (23.05.2024)

Seriál funguje jako reklama na sexuální obtěžování, jinak mu chybí logika a větší prohloubení příběhu hlavního hrdiny, abychom pochopili, proč se čím dál víc noří do hloupých rozhodnutí a začíná adorovat svou stalkerku. Na druhou stranu se při sledování některých pasáží opravdu necítíte dobře, takže emoční jízdu nemůžeme seriálu upřít.Po prvních třech dílech bych doporučoval, kudy bych chodil. Pak se ale objeví pár nepěkných věci z minulosti a vám začne docházet, že celý příběh je dost překroucený a za hranicí uvěřitelnosti, zvlášť ve chvílích, kdy hlavní postava pořádně nic neřeší nechává vše zacházet do absurdna a očividně sám má větší psychické problémy než ona stalkerka. Dobrý seriál, kterému ale občas chybí logika. (04.05.2024)

Sobík je seriál, ktorý je miestami až príliš obtiažny na pozeranie, ale to nie je žiadna výhrada, skôr naopak. Po malých kúskoch odkrýva príbeh jedného nešťastného človeka, ktorý sa nemá rád a ktorý sa snaží nekonvenčnými spôsobmi pripísať svojmu životu nejaký zmysel, pričom sa tomu venuje s priam až neuveriteľnou psychologickou presnosťou (najsilnejšími a emocionálne najvypätejšími sú scény na pódiu, z ktorých idú také zimomriavky, aké neuvidíte ani v tom najnapínavejšom stalking horore). Taktiež sa do hĺbky venuje témam ako je napr. trauma, skúmanie vlastnej sexuality, znásilnenie, hľadanie zmyslu života, pocit odlúčenosti a v neposlednej rade aj tej najvýraznejšej, stalkingu, ktorý na poli filmov a seriálov snáď nikdy nedosahoval takých rozmerov a neukazoval toľko tučných výkričníkov, ako práve tu. Je to vo svojej podstate unikátny seriál na ktorý sa musíte pozerať veľmi pozorne, aby ste ho plne ocenili, lebo inak ho môžete (kvôli komplikovanej osobnosti hlavnej postavy) veľmi ľahko odpísať a prísť tak o jeden z najlepších psychologických seriálov, na ktoré je možné v týchto dňoch natrafiť. (28.05.2024)

Ako vášnivého čitateľa diela Irvina Welsha ma vôbec neprekvapuje, že sa tento príbeh stal v UK. A Škótovi, ofc. Richard Gadd je úbohý lúzer; žiadny sympaťák, proste ľudský odpad bez chrbtovej kosti. Čo je plus - vie o tom a nesnaží sa sám seba vykresliť v lepšom svetle. Lebo ono sa to kurva vlastne ani nedá. Pripečený Netflix môže podávať na záver každej epizódy obetiam znásilnenia pomocnú ruku, ale Gadd si zato mohol doprdele sám. Ak ideš s jasným cieľom niekomu pochlebovať do cudzieho (!) bytu s vlastne neznámym (!) človekom brať hotový koktail drog (!!!) a prejde ti to, okej - si debil a mal si šťastie. Ale keď to opakuješ a opakuješ a ešte máš tú drzosť staviať sa do pozície obete... Tak si proste ultimátna sračka a patrí ti to. Šiel by som s hodnotením nižšie, ale našťastie v závere z Marthy neurobili len jednorozmernú plochú kundu a objektívne, bavil som sa kráľovsky. (05.06.2024)