Sherlock Holmes: Mistr mezi vyděrači
The Master Blackmailer
Sherlock Holmes: Majster medzi vydieračmi
Obsahy(1)
Není snad na světě odpornějšího zločinu – tedy pomineme-li vraždu, pochopitelně – než je vyděračství. Profitovat ze slabosti a strachu svých bližních, pást se na jejich neštěstí, těšit se z peněz, které takto získám… Na to musí mít člověk opravdu silný žaludek. Bohužel lidí, kteří se hodlají takovýmto způsobem obohacovat, se vždycky najde dost. Jeden exemplář tohoto druhu se právě etabloval v Londýně. A je to skutečný mistr svého oboru. Nezastaví se před ničím, neomylně se žene za svou kořistí, umí si – někdy i léta – počkat na nejvhodnější chvíli. Jmenuje se Charles Augustus Milverton a z titulu obchodníka s uměním má přístup i do té nejvyšší společnosti. A dokáže této výhody znamenitě – k neštěstí svých obětí – využívat. Existuje vůbec způsob, jak počínání této zrůdy zarazit? Sherlock Holmes s doktorem Watsonem stojí před možná nejtěžším úkolem své kariéry. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Není to určitě ta nejlepší holmesovka, dokonce to není ani nejlepší holmesovka s Jeremy Brettem. Ale oproti mnohým novým zpracováním a pokračováním je to hluboce nad průměrem (samozřejmě pokračováním bez J.B.). Atmosféra je skvělá a i když mi ji rozuzlení trochu pokazilo, předešlou hodinu a půl jsem se skvěle bavil. Exteriéry i kostýmy jsou klasicky (u této série) přesvědčivé a realistické. Hlavní herci své role hrát umí (taky je hráli aspoň dvacetkrát dřív) a ani ostatní nejsou nepřesvědčiví. Navíc tu je ukázána Holmesova lepší lidštější stránka (i když poté se opět zachová jako stroj) a já osobně hodně oceňuju, že mu tu na hlavu necpou tu příšernou šedivou jezdeckou čapku, ale cylindr. O té čapce se nikdy Conan Doyle nezmínil, tak by mě zajímalo, jak se tam dostala. Jedinou vadu na kráse vidím asi v tom trochu zmršeným (můj názor) závěru, takovým trochu příliš rychle utnutým a odešlým. ()
Tak sebejistého vyděrače aby člověk pohledal. Problém ho usvědčit má i samotný Sherlock Holmes. Ano, takový vyděrač se skutečně dá považovat za krále všech vyděračů. Jak je to však nakonec vyřešeno je zcela mimo chápání. Sherlock Holmes ve finále asistuje vraždě? Kam se poděl ten starý dobrý Sherlock Holmes nemající problém cokoliv vyřešit? Snímek se od předešlých atmosférou nijak ne vymaňuje. Divák je sice zvědavý jak to nakonec celé dopadne, ale opět to postrádá napětí a hlavně typickou Holmesovskou sebejistotu. Jedná se o další krátkou povídku převedenou do celovečerní stopáže. Úkol pro scenáristu vskutku nelehký. No, nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. ()
Jen jedna věc dokáže Sherlocka rozladit víc než zápach zelí a sice když ohledně pachatele zločinu ví kdo, ví jak, ale neví, jak jej dostat. Takže si chladí žáhu na paní Hudsonové, zkouší to s převleky za řemeslníky či pragmatickými zásnubami a nakonec se i stane tichým svědkem výkonu spravedlnosti. A přitom stačilo najmout si za pár liber přiopilé irské dělníky z londýnských doků, co by si pana Milvertona vzali do parády. Být upoután do konce života na lůžku a cucat stravu brčkem, to dost sníží vaše schopnosti býti mistrem vyděračem, ale já tu nejsem od toho, abych geniálnímu mozku z Baker Street radil, jak vyřešit případ a ještě přitom ušetřit.. Co se týká Hammondova zpracování, platí závěr Holmese k téhle patálii a sice že jsou zde jisté aspekty, na které nelze být hrdý. Na pohřbení do zapomnění to ale není.. ()
Medzi sherlockovskými celovečerákmi poemerne anomália. Sherlock dáva najavo zreteľne aj rozčúlenie a dokonca sme svedkami, že sa doňho zamiluje istá žena. Vzhľadom na okolnosti ale ide o celkom vtipné vsuvky, Sherlock totiž celú vec inicioval. Taktiež riešenie prípadu je neortodoxné, zločinca poznáme od začiatku a tu ide skôr o hru na mačku a myš. Konečne sa poriadne zapoj(t)il aj Watson, pri predchádzajúcich dielach som mal občas dojem, že je tam len na "čistenie Holmesových bôt". ()
Poctivé televizní zpracování vlastně dost divného (ne)detektivního případu: kdo je vyděračem všichni věděli, lítý a znechucený Sherlock nic nededukoval (vícekrát snad s nápadem přišel klidně uvažující Watson!), pouze v přestrojení posbíral pár informací a zastal roli prostředníka. Vždyť i "samovolnému" rozřešení jen přihlížel(i)! ()
Galerie (5)
Photo © Granada Television
Zajímavosti (1)
- Když je zastřelen důstojník, policejní detektiv vezme odhozenou zbraň do kapesníku. To nebylo u Scotland Yardu v polovině 90. let 19. století, kdy se film odehrává, vůbec zvykem. Otisky prstů začaly být v Británii používány k identifikaci až v roce 1901. (Sinecod)
Reklama