Šašek a královna

Miluji stejnojmennou divadelní hru. Film je velice slabým odvarem. V domnění, že kupuji záznam divadelní hry, nechaje se zmást obalem, na které je fotka ze hry, jsem si tento film koupil, Katasrofa, Chytilová fakt neumí naprosto nic. Kdybyste někdo měli divadelní hru na DVD, třeba stáhlou z TV, rád koupím kopii. Děkuji. (11.06.2008)

K téhle látce mi Chytilové agresivní styl nesedí. Cílem přece není rozmělňovat, ale hustit, hustit, hustit! Za největší rozmělňovací nešťastnost považuji zhmotnění postavy krále. To má být přízrak, co se tyčí za plentou. Čarodějnice z Blair, nikdy neviděný fantom, který nedovoluje postavám přijít až k sobě, protože vždy bude mezi nimi. Ruční kamera nět. Nět, nět. Chci neměnnou dějinnou stabilitu, před kterou se neuteče. Můžeme se zmítat obrazem zleva doprava, zprava doleva, ale obraz se nehne, o tom by to mělo být. A bohužel Boleček v civilní podobě vypadá tak moc jako "blbej milionář", že mu tu vážnost prostě nežeru. Civilnost je moc civilní, stylizujme ji, když už, tak už. Jo a ještě jsem si tak vzpomněla, že mi taky vadí to, že ve hře je šašek "v civilní podobě" strašně chytrý, kdežto tady je kastelán dost slabomyslný. (15.04.2010)

Trošičku rozporuplné dojmy ve mně zanechal tento film. Viděl jsem totiž bezchybmé divadelní představení, s nímž se ovšem film, přes poměrně věrné zachování děje i dialogů, jaksi nemůže zcela měřit. Nechtějte po mně logické vysvětlení, nemám pro to totiž žádný pádný argument, ale prostě se mi zdálo, že vidět herce LIVE je lepší, než je vidět jen 2D na filmovém plátně. (26.09.2003)

Upraveno v lednu 2024. Šašek a královna je jízlivější hříčkou o moci a vztazích (nejen partnerských, rovněž těch společenských, komunitních). Chytilová využila ideové spřízněnosti Polívkovy divadelní inscenace, rozšířila ji a zaktualizovala ke zdůraznění dobového společensko-politického podtextu. Sadomasochismus (nebo alespoň vzájemně provázaný poměr dominance a submisivity) v různých stupních jako základ intimního, společenského i mocenského uspořádání lidského bytí. Struktura moci je podmíněna poslušností, která čas od času musí být vynucována či dokazována. Samotný vrchol moci je izolován od bezprostředního kontaktu, důsledkem je proto nejistota, krutost, nitro a intimita zdeformované a při nenadálém odhalení vlastní slabosti pomstychtivé. Vším tím proplouvá pojem svobody. Žádanou svobodou je získání suverenity a nezávislosti, tou skutečnou je však jen ta niterná, která si i přes nepříznivé vnější okolnosti dokáže zachovat své svobodné přesvědčení i ideje a zbaví se strachu ze všudypřítomné a všeobklopující nejistoty. Průvodcem do škádlení pantomimy a mocenských hrátek o vlastní svobodu je Jaryn Slach (příhodný klaun Bolek Polívka), dobromyslný kastelán a na rozmaru moci závislý středověký šašek. Svoboda osobní je nedostižnou iluzí, svoboda niterná je jedinou skutečností. Podmínkou a zároveň základním omezením svobodného bytí je zde královna alias Regina alias Jeanette (pozoruhodná Chantal Poullain), neboť život ve slonovinové věži znamená absenci opravdových citů, nenaplněnost a kruté trestání neposlušnosti. Z dalších rolí: rozmarem trpící i rozmary zapříčiňující König alias středověký král alias Kaiser (Jiří Kodet), Slachův upřímný kamarád František Václav (Vlastimil Brodský), či místní vesnický předseda Berka (Miroslav Maruška). Šašek a královna probíhá přes tři úrovně, spojuje realitu se sny a představami, tak jako struktury moci prolíná celým uspořádáním lidského bytí. Svoboda je ústřední ideou, z ní vyvěrá ta svoboda pro tvůrce nejvlastnější, svoboda umělecká, jež dovoluje svobodné vyjádření se ke všemu současnému, probíhajícímu, uspořádávajícímu. Někde tam jsou taktéž podoby toho, čemu říkáme láska. Pozoruhodně sestavený prožitek! (10.11.2009)

Když jsem na Šaška a královnu chtěl kdysi dávno ještě za totáče koukat když běžel v TV, naši mi říkali, že to není film pro mně. Měl jsem tak nějak zafixováno, že to tedy bude krvák, či tam bude nějaká ta nahota... Přešla léta, komunisty odvál čas - eh co to plácám..., komunisté už nám zase skoro vládnou a já konečně tenhle film viděl. A už chápu, tehdy to fakt nemělo cenu nechat mně na to koukat po televizních novinách jen co odlétla zeměkoule a skončil pan vajíčko s pásmem reklam.... Je to spíše pocitová záležitost, ten děj je opravdu nepodstatný. Podobně jako ostatní i já a to opravdu nevím proč, Chantal nějak moc nemusím, ale tady byla skvostná a krásná. Když se proháněla loukou na koni s vlajícím rudým závojem ve větru, byla opravdu mysteriózní bytostí a královnou. Škoda té občas zbytečné afektovanosti a drsnosti, které tam pro roli královny bylo na mně moc... Bolek byl super tradičně jak jej známe. Jen mne mrzí, že si své filmy tak nějak vyplácal na konci osmdesátek a v začátku devadesátek. Sedím na konári, Kalamita, Kurva hoči a úžasné Zapomenuté světlo... Pak už to začalo jít z kopce a z kopce to jít bohužel nepřestalo... Filmu dodal skvělou atnmosféru Švihov, tehdy tak jak tomu bylo skoro na každém hradě notně zhuntovaný a neudržovaný. V době natáčení byl ač je to vodní hrad se suchým vyschlým příkopem... Když to tedy shrnu, čekal jsem víc, ale v podstatě jsem spokojen. Dávám tedy za tři mravence. * * * (31.07.2018)