Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením "reality" a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa.(oficiální text distributora)
Nesedlo mi to. Ono ani to divadlo mne neuvedlo v úžas. A toto byl jen jeho slabší odvar. Několik zajímavých scén se zde objevilo, pár myšlenek také, ale prostě to bylo takové „udyndané“. Navíc stopáž byla zbytečně dlouhá, ke konci jsem už obracel oči v sloup. Vlastně to před horším hodnocením zachránila scéna příjezdu hajného z hospy.(2.3.2017)
Diváci, kteří nechtějí připustit, že Chytilová se nedopuští pokusu převést Polívkovu hru na plátno, nýbrž ji používá jako bázi pro vytvoření nového, vícevrstvého a přece dokonale konzistentního díla, přicházejí o mnohé. S ohledem na obsah nelze směrem k autorské dvojici neutrousit: To se tedy dva sešli. Chytilová ještě v plné síle a Polívka ještě jako Pan Šašek. Madam Poullain to dokonale tmelí. Bav mě! Uprostřed prašivé civilizace nietzscheovský zápas vůle dvou nadlidí: Šaška a Královny. Jen takovéto persony (a jen spolu?) mohou přemáhat vládu tupého mačismu, totožného se servilitou. (Opravdu je Chytilová zlou feministkou? V králově suitě hrají prim staré báby - vždy nejlítější strážkyně statu quo.) Nebo jinak: Šašek a Královna: Příroda ve své dvojakosti, trojakosti a Člověk ve své u-Bohosti. Nebo je Královna naopak Šaškovou Ideou? Každopádně je to Královna. Rovin, na nichž by bylo lze toto dílo vykládat, je mnoho a psychoanalitik by si jistě zgustnul na obou autorech. Těší mě, že je to zrovna můj oblíbenec Brodský, u Chytilové neobvyklý až rušivý zjev, který zde obrací mínění k pravosti: "Vždyť je normální." Více významových vrstev má i evropské složení: královský pár Němec - Francouzka, Čech šašek. (Srov. též zlobný dialog m. Poullain s "Rusem" Šteindlerem ve Vyhnání z ráje.) Mimochodem: "...jsou tady zase z Německa. Zase se bude střílet. Takže Jarda, Tonda, ať se neukazujou..." "...Wunderschön...Paroží...Alles echt!" Při scéně s výměnou rolí ("Hraj krále!") jde do tuhého, je to vrchol všeho, aniž by ovšem směrem ke konci došlo k polevení. Pak probuzení a všechno začíná znova. Ne. Všechno je jinak. Závěrem dotáhla Chytilová původně Polívkovu hru k naprosté genialitě, paradoxně tím, že tak trochu popírá sama sebe. "To je sen!" A poslední vteřina před titulkami je vždy její silnou stránkou.(5.7.2011)
Geniální podobenství v režii geniální Věry Chytilové. Odzbrojující herecké výkony Bolka Polívky, Chantal Poullain, Jiřího Kodeta, Vlastimila Brodského a Jiřího Pechy. Perfektně doplňující hudba Jiřího Bulise. Klasická, skorodokumentární kamera Jana Malíře. Věra Chytilová je nezaměnitelná režisérka (bohužel 12.3.2014 zemřela) a tenhle film, (pominu-li Dědictví), mám od ní nejradši. " Středověký šašek je potenciální kuřák...tak jako každý člověk je potenciální šašek. " Mazec hláška...(15.3.2014)
Divadelní hru jsem naneštěstí ještě neviděl. K filmu jsem přistupoval s jistými rozpaky, které však byly po pár okamžicích zahnány do kouta. Hodně se v jeho souvislosti (a vůbec Šaška a královny jako celku) hovoří o Polívkovi, kterému jako divadelnímu herci, komikovi a hlavně mimovi role v obou jejích polohách opravdu sedla (však si ji taky pro sebe napsal, že ano), ale u mně jej o dost převyšuje Chantal - obě polohy její role jsou hereckým koncertem s graciézní artikulací v obou jazycích, uhrančivými a nenávistnými pohledy, nádherným smíchem a živočišnou (přesto aristokratickou a elegantní) erotičností sršící z každého jejího pohybu, pohledu či slova. Nádherná role pro nádhernou ženu a skvělou herečku. Dobře a nápaditě zpracovaný příběh o moci, bezmoci, lhostejnosti a potřebnosti. A Kodetův němec je fakt k popukání. "Klesám k zemi, jíž zároveň opouštím!"(9.1.2009)
"Šašek a královná". Submisívny Bolek Polívka a jeho dominantná manželka Chantal Poullain - Polívková. Nevyskákaný valašský mládenec a francúzska svetobežníčka, čo zablúdila na Moravu. Podivná dvojica v podivnom filme podivnej českej režisérky Věry Chytilovej. Snímok je natočený podľa rovnomennej divadelnej hry. Pre niekoho je to veľké umenie, pre iného len absurdný nezmysel. Ja zostávam vôči tomu chladný, nezaujatý. Svojim spôsbom je to originálne, ale na druhej strane aj hodne nudné. **(28.10.2017)
-
Největší ocenění filmu, kterému se Bolku Polívkovi dle jeho slov dostalo, je historka, kterou zažil v hospodě. Číšnice mu říká: „Viděla jsem váš film, ale má to jednou chybu, není to pro blbé.“
(sator)
-
Snímek byl natočen podle stejnojmenné divadelní hry divadla Na provázku z roku 1983.
(Terva)
-
Boleslav Polívka (šašek) a Chantal Poullain (kráľovná) boli v dobe natáčania manželia.
(Raccoon.city)
Na DVD
od:
Pitryx
Nesedlo mi to. Ono ani to divadlo mne neuvedlo v úžas. A toto byl jen jeho slabší odvar. Několik zajímavých scén se zde objevilo, pár myšlenek také, ale prostě to bylo takové „udyndané“. Navíc stopáž byla zbytečně dlouhá, ke konci jsem už obracel oči v sloup. Vlastně to před horším hodnocením zachránila scéna příjezdu hajného z hospy.(2.3.2017)
Adam Bernau
Diváci, kteří nechtějí připustit, že Chytilová se nedopuští pokusu převést Polívkovu hru na plátno, nýbrž ji používá jako bázi pro vytvoření nového, vícevrstvého a přece dokonale konzistentního díla, přicházejí o mnohé. S ohledem na obsah nelze směrem k autorské dvojici neutrousit: To se tedy dva sešli. Chytilová ještě v plné síle a Polívka ještě jako Pan Šašek. Madam Poullain to dokonale tmelí. Bav mě! Uprostřed prašivé civilizace nietzscheovský zápas vůle dvou nadlidí: Šaška a Královny. Jen takovéto persony (a jen spolu?) mohou přemáhat vládu tupého mačismu, totožného se servilitou. (Opravdu je Chytilová zlou feministkou? V králově suitě hrají prim staré báby - vždy nejlítější strážkyně statu quo.) Nebo jinak: Šašek a Královna: Příroda ve své dvojakosti, trojakosti a Člověk ve své u-Bohosti. Nebo je Královna naopak Šaškovou Ideou? Každopádně je to Královna. Rovin, na nichž by bylo lze toto dílo vykládat, je mnoho a psychoanalitik by si jistě zgustnul na obou autorech. Těší mě, že je to zrovna můj oblíbenec Brodský, u Chytilové neobvyklý až rušivý zjev, který zde obrací mínění k pravosti: "Vždyť je normální." Více významových vrstev má i evropské složení: královský pár Němec - Francouzka, Čech šašek. (Srov. též zlobný dialog m. Poullain s "Rusem" Šteindlerem ve Vyhnání z ráje.) Mimochodem: "...jsou tady zase z Německa. Zase se bude střílet. Takže Jarda, Tonda, ať se neukazujou..." "...Wunderschön...Paroží...Alles echt!" Při scéně s výměnou rolí ("Hraj krále!") jde do tuhého, je to vrchol všeho, aniž by ovšem směrem ke konci došlo k polevení. Pak probuzení a všechno začíná znova. Ne. Všechno je jinak. Závěrem dotáhla Chytilová původně Polívkovu hru k naprosté genialitě, paradoxně tím, že tak trochu popírá sama sebe. "To je sen!" A poslední vteřina před titulkami je vždy její silnou stránkou.(5.7.2011)
topi
Geniální podobenství v režii geniální Věry Chytilové. Odzbrojující herecké výkony Bolka Polívky, Chantal Poullain, Jiřího Kodeta, Vlastimila Brodského a Jiřího Pechy. Perfektně doplňující hudba Jiřího Bulise. Klasická, skorodokumentární kamera Jana Malíře. Věra Chytilová je nezaměnitelná režisérka (bohužel 12.3.2014 zemřela) a tenhle film, (pominu-li Dědictví), mám od ní nejradši. " Středověký šašek je potenciální kuřák...tak jako každý člověk je potenciální šašek. " Mazec hláška...(15.3.2014)
eraserhead666
Divadelní hru jsem naneštěstí ještě neviděl. K filmu jsem přistupoval s jistými rozpaky, které však byly po pár okamžicích zahnány do kouta. Hodně se v jeho souvislosti (a vůbec Šaška a královny jako celku) hovoří o Polívkovi, kterému jako divadelnímu herci, komikovi a hlavně mimovi role v obou jejích polohách opravdu sedla (však si ji taky pro sebe napsal, že ano), ale u mně jej o dost převyšuje Chantal - obě polohy její role jsou hereckým koncertem s graciézní artikulací v obou jazycích, uhrančivými a nenávistnými pohledy, nádherným smíchem a živočišnou (přesto aristokratickou a elegantní) erotičností sršící z každého jejího pohybu, pohledu či slova. Nádherná role pro nádhernou ženu a skvělou herečku. Dobře a nápaditě zpracovaný příběh o moci, bezmoci, lhostejnosti a potřebnosti. A Kodetův němec je fakt k popukání. "Klesám k zemi, jíž zároveň opouštím!"(9.1.2009)
MM_Ramone
"Šašek a královná". Submisívny Bolek Polívka a jeho dominantná manželka Chantal Poullain - Polívková. Nevyskákaný valašský mládenec a francúzska svetobežníčka, čo zablúdila na Moravu. Podivná dvojica v podivnom filme podivnej českej režisérky Věry Chytilovej. Snímok je natočený podľa rovnomennej divadelnej hry. Pre niekoho je to veľké umenie, pre iného len absurdný nezmysel. Ja zostávam vôči tomu chladný, nezaujatý. Svojim spôsbom je to originálne, ale na druhej strane aj hodne nudné. **(28.10.2017)