Šašek a královna

"Šašek a královná". Submisívny Bolek Polívka a jeho dominantná manželka Chantal Poullain - Polívková. Nevyskákaný valašský mládenec a francúzska svetobežníčka, čo zablúdila na Moravu. Podivná dvojica v podivnom filme podivnej českej režisérky Věry Chytilovej. Snímok je natočený podľa rovnomennej divadelnej hry. Pre niekoho je to veľké umenie, pre iného len absurdný nezmysel. Ja zostávam vôči tomu chladný, nezaujatý. Svojim spôsbom je to originálne, ale na druhej strane aj hodne nudné. ** (28.10.2017)

Diváci, kteří nechtějí připustit, že Chytilová se nedopuští pokusu převést Polívkovu hru na plátno, nýbrž ji používá jako bázi pro vytvoření nového, vícevrstvého a přece dokonale konzistentního díla, přicházejí o mnohé. S ohledem na obsah nelze směrem k autorské dvojici neutrousit: To se tedy dva sešli. Chytilová ještě v plné síle a Polívka ještě jako Pan Šašek. Madam Poullain to dokonale tmelí. Bav mě! Uprostřed prašivé civilizace nietzscheovský zápas vůle dvou nadlidí: Šaška a Královny. Jen takovéto persony (a jen spolu?) mohou přemáhat vládu tupého mačismu, totožného se servilitou. (Opravdu je Chytilová zlou feministkou? V králově suitě hrají prim staré báby - vždy nejlítější strážkyně statu quo.) Nebo jinak: Šašek a Královna: Příroda ve své dvojakosti, trojakosti a Člověk ve své u-Bohosti. Nebo je Královna naopak Šaškovou Ideou? Každopádně je to Královna. Rovin, na nichž by bylo lze toto dílo vykládat, je mnoho a psychoanalitik by si jistě zgustnul na obou autorech. Těší mě, že je to zrovna můj oblíbenec Brodský, u Chytilové neobvyklý až rušivý zjev, který zde obrací mínění k pravosti: "Vždyť je normální." Více významových vrstev má i evropské složení: královský pár Němec - Francouzka, Čech šašek. (Srov. též zlobný dialog m. Poullain s "Rusem" Šteindlerem ve Vyhnání z ráje.) Mimochodem: "...jsou tady zase z Německa. Zase se bude střílet. Takže Jarda, Tonda, ať se neukazujou..." "...Wunderschön...Paroží...Alles echt!" Při scéně s výměnou rolí ("Hraj krále!") jde do tuhého, je to vrchol všeho, aniž by ovšem směrem ke konci došlo k polevení. Pak probuzení a všechno začíná znova. Ne. Všechno je jinak. Závěrem dotáhla Chytilová původně Polívkovu hru k naprosté genialitě, paradoxně tím, že tak trochu popírá sama sebe. "To je sen!" A poslední vteřina před titulkami je vždy její silnou stránkou. (05.07.2011)

Divadelní představení jsem neviděl, ale filmová verze mě opravdu dostala. Jde o chytrou hříčku na téma moci a lidské zvůle těch výše postavených. Jde samozřejmě o záležitost, která vzhledem k tomu, že jde o alegorii, nesedne každému, ale herecké obsazení, kdy je znát, že manželská dvojice v hlavních rolích si v té době po herecké i lidské stránce báječně rozuměla, je výborné a jízlivě ironický humor intelektuálního ladění v mých očích filmu přidávají. Celkový dojem: 80 %. (16.04.2009)

Sice vím dobře, že film se oproti divadelní hře v mnohém liší, ale jelikož jsem zatím jenom o ní slyšel (což je pro mě jako Brňáka ostuda, ale vidět bych jí určitě chtěl), nemohu nijak srovnávat - hlavně nějaké porovnávání je úplně mimo mísu, protože film, stejně jako divadlo, rozhlas či kniha mají individuální spektrum možností a je tak naprosto neobjektivní hodnotit přísněji jen kvůli (byť sebelepší) předloze. Jako samostatný film je toto dílo brilantní. Aby ne, když má základní herecké obsazení z hry a scénář taktéž ošetřil sám Polívka. Víc než svérázný převod díla mě totiž vadí, jakmile se na tom nepodílí povolané osoby. To tu však nemusím řešit a mohu se jen rozplynout nad geniálním hereckým, komediálním a mimickým výkonem Bolka Polívky (omlouvám se tímto panu Trojanovi, ale Bolek si mé místo na výsluní asi zaslouží více). Přemýšlím, jak jeho talent popsat co nejpřesněji, pak si však uvědomím, že lépe to ocitoval Radek99 (jeho nejlepší komentář, dokonce ve mě vyvolal i touhu po návštěvě divadla). Sice to, co napíšu, bude znít trochu nefér, ale bohužel - v tomto filmu platí, že on je tahounem a zbytek se může více či méně přetrhnout, ale nedostihne jej. Navíc si myslím, že toto prolínání času není vůbec špatná dějová linie, přece jen, lze se tak přesvědčit, že se v podstatě, co se lidských vztahů týče, toho moc nezměnilo. Rozhodně skvělá nadčasová komedie, jak se však dívám na to hodnocení, chtělo by to opravdu zapomenout na divadlo a nechat se unést filmem. (17.08.2009)

Když jsem na Šaška a královnu chtěl kdysi dávno ještě za totáče koukat když běžel v TV, naši mi říkali, že to není film pro mně. Měl jsem tak nějak zafixováno, že to tedy bude krvák, či tam bude nějaká ta nahota... Přešla léta, komunisty odvál čas - eh co to plácám..., komunisté už nám zase skoro vládnou a já konečně tenhle film viděl. A už chápu, tehdy to fakt nemělo cenu nechat mně na to koukat po televizních novinách jen co odlétla zeměkoule a skončil pan vajíčko s pásmem reklam.... Je to spíše pocitová záležitost, ten děj je opravdu nepodstatný. Podobně jako ostatní i já a to opravdu nevím proč, Chantal nějak moc nemusím, ale tady byla skvostná a krásná. Když se proháněla loukou na koni s vlajícím rudým závojem ve větru, byla opravdu mysteriózní bytostí a královnou. Škoda té občas zbytečné afektovanosti a drsnosti, které tam pro roli královny bylo na mně moc... Bolek byl super tradičně jak jej známe. Jen mne mrzí, že si své filmy tak nějak vyplácal na konci osmdesátek a v začátku devadesátek. Sedím na konári, Kalamita, Kurva hoči a úžasné Zapomenuté světlo... Pak už to začalo jít z kopce a z kopce to jít bohužel nepřestalo... Filmu dodal skvělou atnmosféru Švihov, tehdy tak jak tomu bylo skoro na každém hradě notně zhuntovaný a neudržovaný. V době natáčení byl ač je to vodní hrad se suchým vyschlým příkopem... Když to tedy shrnu, čekal jsem víc, ale v podstatě jsem spokojen. Dávám tedy za tři mravence. * * * (31.07.2018)