Režie:
Pavel HášaScénář:
František PavlíčekKamera:
Petr PolákHudba:
Petr MandelHrají:
Viktor Preiss, Jana Preissová, Blažena Holišová, Josef Abrhám, Petr Čepek, Radovan Lukavský, Lenka Skopalová, Jaroslav Kepka, Martin Růžek, Marek Eben, Martin Zounar, František Němec (více)Obsahy(1)
Román "Život a dílo skladatele Foltýna" má zvláštní místo v díle Karla Čapka. Nejen tím, že předčasná smrt v roce 1938 mu zabránila v jeho dokončení. Také v tom, že právě v roce, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR, se pro Čapka zhroutily dosud neotřesitelné principy demokracie a lidskosti, na kterých budoval svou tvorbu. Kupodivu nereagoval satirou politickou, nýbrž satirou proti malosti. Proti malosti, která staví výše svou vlastní slávu než poctivou dělnost a čestné lidské vztahy. Čapkův Foltýn je z rodu věčných znovu se vracejících dramatických námětů o konfliktu talentu s netalentem, fundovanosti s diletantismem, povolanosti s parazitismem, všeho druhu. My vám dnes nabízíme televizní zpracování tohoto románu podle scénáře F. Pavlíčka a v režii P. Háši, který do titulní role obsadil V. Preisse. Ten před televizní premiérou na počátku roku 1993 řekl ke své roli toto: „Herec mívá tendenci svou figuru obhájit, dělat jí alibi, zázemí k plnému pochopení. Snažíme se s režisérem Pavlem Hášou, aby Fotlýna divák třeba i politoval, přestože Foltýn podniká snad až sisyfovskou práci – od úplatků až po skutečné kumštýřské snažení.“ (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Nesnadná literární předloha největšího českého spisovatele Karla Čapka zůstala pro jeho předčasnou smrt torzem. To spolu s čapkovskou metodou "nasvěcování" pomocí svědectví postav blízkých Foltýnovi postavilo adaptátory před vděčný i nesnadný úkol zároveň. Zhostili se ho se ctí, dramatický tvar přesně odkryl složitý půdorys uměleckého i lidského mrzáctví hlavní postavy, zachován zůstal i fašizující odér, do nějž ho Čapek před sedmdesáti lety umístil, "zabalil". Herecké výkony jsou dalším podpůrným prvkem tohoto výkladu; v první řadě to platí pro skvělou kreaci Viktora Preisse. V jistém slova smyslu se tu podařilo prognózovat atmosféru druhé republiky v případě jejího dalšího možného pobřeznového pokračování. Toto nadprůměrné literární dílo by určitě zasloužilo svou digitální verzi. Umění srovnatelných kvalit totiž dnes určitě není nazbyt. ()
„Kde končí božské vnuknutí a začíná lidská posedlost…“ Karel Čapek tenhle svůj román, pokud vím, nedokončil a trošku nedokončeně tak působí i samotný závěr tohoto jinak dost pěkného Hášova televizního filmu (s krásnou hudbou Petra Mendela). Ono celkové pojetí filmu (a předpokládám i samotného románu), kdy se o skladateli Foltýnovi dozvídáme postupně víc a víc díky různým útržkům vzpomínek některých lidí z blízkého skladatelova okolí, které dohromady vytváří jakousi mozaiku, určitě není nezajímavé. Postupně se tak před námi odkrývá obraz člověka posedlého touhou složit operu, ač je sám ve skutečnosti hudební neumětel a plagiátor na kvadrát…. Co tomu jediné asi chybí (ale to už je spíš o samotném Čapkově románu) je, že divák nějak úplně nechápe vnitřní motivaci oné Foltýnovi „posedlosti“. Herecky určitě zaujme výborný Viktor Preiss, který si manželskou dvojici ve filmu zahrál s vlastní ženou Janou. A v maličké roli si nelze nevšimnout tehdy ještě mladičkého Marka Ebena... ()
Román(?) jsem nečetl a docela těžce jsem se ve filmu orientoval. Skládat celkový příběh formou svědectví jednotlivých aktérů - nevím jaké tomu dát adjektivum. Nečekal jsem to. Ovšem Jana Preissová, ta hříšná Manon po 20 letech, stále ještě svěží a přitažlivá pro mužské oči. Rovněž mi moc nedochází nějaká souvislost mezi dobou vzniku díla a motivací autora, proč v tak těžké době "zrovna tohleto"?? ()
Velmi solidní a důstojná adaptace Čapkova posledního a nedokončemého románu, jehož tématem je jednak relativita a limity poznání lidského jedince (rámec a forma románu) a jednak otázka poctivosti a autentičnosti umělecké tvorby (ideově-tématická složka románu). Hášova inscenace se zaměřuje na druhou rovinu a vykresluje Foltýna (Foltena) jako politováníhodného a trapného hochštaplera, nýmanda, vykradače a člověka, pro nějž je umělecká tvorba pouhou pózou a umanutou manýrou a jemuž se nedostává poctivosti, trpělivosti a pohříchu ani talentu. ()
Průměrná televizní hra, která ovšem hrubě zplošťuje smysl Čapkova posledního, nedokončeného románu. Svou relativistickou metodu v něm totiž Čapek dovedl až k zobrazení naprosté vnitřní prázdnoty, bezsubstančnosti, hlavního hrdiny, netalentovaného hudebního pseudo-skladatele Foltýna, jenž jako by byl složen z klamů, sebeklamů a konvencí. Hášova inscenace tento náročný filozofický motiv zjednodušuje na mravoličný příběh tradičního typu, díky solidním hercům neklesající pod sledovatelnou úroveň. ()
Galerie (1)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Snímek je natočen na motivy knihy "Život a dílo skladatele Foltýna", posledního nedokončeného románu Karla Čapka, vydaného až po jeho smrti v roce 1939. (Terva)
Reklama