Režie:
Jitka NěmcováScénář:
Karel ŠiktancHudba:
Petr HapkaHrají:
Jan Dolanský, Klára Lidová, Jan Kratochvíl, Jana Vaculíková, Petra Janů, Jan Hartl, Jaroslav Achab Haidler, Petr Hapka, Josef Laufer, Milan ŠonkaObsahy(1)
Na venkovském panství očekávají návštěvu mladého krále. Zpupná hraběnka (J. Vaculíková) by ráda získala jeho srdce, proto touží mít šaty ušité z té nejkrásnější látky. Po dlouhém hledání najde zvláštní třpytivé hedvábí u tajemné Bílé báby (P. Janů). Ta ji však varuje. Hedvábí patří paní Bouři, a kdo si obleče šaty z něj ušité, bude proklet. Hraběnka si přesto látku vezme a šaty nechá ušít u vesnického krejčího (J. Hartl). Jeho dcera Anička (K. Lidová) neodolá a nádhernou róbu i závoj si tajně vyzkouší. V otevřených dveřích ji spatří mládenec Lukáš (J. Dolanský) a nemůže od ní odtrhnout oči. Najednou se však strhne vítr a dívka mu před očima zmizí i se závojem. Lukáš se rozhodne Aničku, na kterou nemůže zapomenout, najít stůj co stůj… (Česká televize)
(více)Recenze (27)
Krásná Hapkova hudba, mimochodem jeden z motivů je známá píseň "NA HOTELU V OLOMOUCI", tradiční Hapkovi harmonie. No jinak atmosféra pohádky je docela přitažlivá, ale příběh nic moc. Představitelka Aničky je samozřejmě krásná a půvabná, Standardně dobrý Dolanský, zato příšerná Petra Janů... A skvělý Hapka v roli tajemného starce s bubnem. Co tomu hodně uškodilo byl zvuk postsynchronů. Některé dialogy jsou ale opravdu hezky poeticky napsané... ()
Tak nevím... Hezky se na to dívalo, hezky se poslouchala muzika, ale jinak...Mohl to být němý film, protože ty dialogy byly někdy zmatené a většinou zbytečné. Stávalo se, že jedna věta popřela větu která jí bezprostředně předcházela. A vysvobozování Aničky bylo okouzlující: Třikrát prásknu bičem a ož ji neuvidíš PRÁSK. Dvakrát prásknu bičem a už ji neuvidíš PRÁSK, Už jen jednou prásknu bičem a už ji nikdy nespatříš PRÁSK... a bylo to, zákonitě měla Anička zůstat strašákem, ale ono ne... strašák ukázal poraněnou ruku (pět minut po dvanácté) a bylo vysvobozeno... ()
Zvláštní pohádkový příběh. Potěšili mě zpěváci v epizodních rolích a také mě potěšilo místo natáčení, protože se točilo i u jezírka v Prokopském údolí, což je bývalý zatopený lom. Jen jsem si říkala, jestli tam bude Jan Dolanský mlátit do toho bubnu na skále, tak určitě sletí dolů do vody. Nepřála bych mu to. V létě z té skály skáčou někteří odvážlivci. ()
Umím si představit, že jako knižní pohádka musí znít zajímavě. Zvláště proto, že obsahuje pro pohádku tak typické motivy, zvláště pro tu lidovou. Jenže natočená není moc zajímavá. Možná i proto, že obsazeni byli i zpěváci, kterým se ale role nepovedly. Na druhé straně není divu, když scénář byl tak chabý. Silný průměr nevyvádí z bludiště prakticky nic, co by stálo za čas. ()
Poměrně zvláštní pohádka o zakletí, které potkalo hodnou dívku místo zlé hraběnky, když si místo ní oblékla šaty ušité z plachetek patřící paní Bouřce. Naštěstí je poblíž hodný kluk Lukáš, který se ji vydá zachránit. A co s tím má společného zvon jménem také Lukáš momentálně nezvonící, to prostě nevím, protože jsem jeho roli nepochopil. Hezké exteriéry i solidní výprava a hudba zachraňují podivný příběh s poetickými či symbolickými místy, které jsou pro děti nesrozumitelné. Rozhodně tuto pohádku nezatracuji, místy byla slušně strašidelná, bouřka v ní byla velmi dobrá a celé to docela hezky vypadalo. ()
Reklama