Má je pomsta

Film, ktorý som videl ako posledný z "pomstitelskej" trilógie, a ktorý ma úplne dostal. PANI POMSTA trochu schladila moje očakávania, a tak možno aj preto sa mi zdal byť tento filmík minimále rovnako silný a skvelý ako OLDBOY. Je to niečo medzi citovosťou Lady Vengeace a drsnosťou Oldboya. Vo svojej priamočiarosti a brutalite je skytá jedinečná myšlienková sila... (04.12.2006)

Jeden z nejdepresivnějších zážitků posledních let. Nesledujte galerii, nečtěte komentáře ani diskuze, ale vnímejte každou minutu a nechte film vyvíjet, protože to, co bude následovat zničí divákovu psychiku do nejhrubšího zrna. Mistrovské dílo, které se do spletitosti příběhu, vizuálního podvědomí, přibližuje do mozaikově zaranžovaného Lynche. Dvojnásobně silnější než Old Boy. (05.04.2016)

Úvodom treba poznamenať že Park Chan-wook je génius. V prvej časti svojej trilógie pomsty zvolil úplne iný prístup ako v Oldboyovi a Lady Vengeance. Mr. má totiž jednoduchý a lineárny scenár, ktorý však výborne plní svoju funkciu ukázať nekonečný bludný kruh pomsty, jej príčin a následkov na pozadí drámy so sociálnym podtextom. Takisto ako jeho mladší súrodenci je však natočený nenormálne originálnym spôsobom. Niektoré zábery majú punc geniality – napríklad to ako rôzne sa dá vyjadriť smútok a zdesenie zo smrti blížneho je výborne stvárnené troma zábermi Ryu - utopené dievčatko – otec, dve rôzne reakcie tej istej osoby na pitvu dvoch rôznych postáv takisto v jedinom zábere bez strihu, len s (odporným) zvukom pílky patológa. Rovnako zaujímavé je ako niektoré časti deja divák nevidí, vidí len príčinu a následok. To môžme chápať i ako ďalšie vyjadrenie toho že pre pomstu sú rozhodné práve príčina a následok, nie samotný akt. Hranice dobra a zla sú tu zotreté, každý z aktérov sa svojim spôsobom niekomu pomstí, rozdiel je len v ich motivácii.Snímok je tiež charakteristický geniálnym vypointovaním jednotlivých scén, asi najlepšie je to vidieť v poslednom telefonáte vo filme. Sympathy for Mr. Vengeance nerobí vôbec hanbu svojim vyčačkanejším mladším súrodencom, preto ho hodnotím úplne rovnako 10/10. (07.12.2005)

Je to celkom dobrý thriller od Park Chan-Wooka. Má výborný príbeh o hluchonemom mužovi, ktorý chce za každú cenu zachrániť svoju sestru tým, že získa peniaze na transplantáciu a keď mu jeho hlavná šanca, získať peniaze od priekupníkov s orgánmi nevyjde, miesto toho ho zneužijú, spolu s priateľkou sa rozhodne pre radikálne riešenie, únos dievčaťa, za ktoré má dostať výkupné, ale nič nevyjde tak, ako má a všetkým to prinesie len problémy. Spracovanie pôsobí dosť zaujímavo, ale nie je úplne ideálne. Týka sa to hlavne prvej polovice, síce zoznámi s postavami a dá sa na ňu bez problémov pozerať, ale má pomalé tempo a dej ešte nepôsobí až tak zaujímavo. Ale v druhej polovici sa to výrazne vylepší, síce tempo je stále rovnaké, ale dej už skutočne zaujme, hlavne pre tento originálny pohľad na pomstu, kde ani záporáci nie sú vlastne skutoční záporáci, každý má na svoje konanie dostatočné dôvody a pomstiť sa chcú všetci, čo o niečo prišli, takže fandiť sa dá všetkým dôležitým postavám. A k tomu ten veľmi zaujímavý záver, ktorý z pomsty urobí kruh, ktorý nemá koniec. Samotného násilia tu moc nie je, ale zase pôsobí reálne a aj celkom drsne, hlavne celá scéna pomsty hluchonemého je perfektná. Herecké obsadenie je výborné, obzvlášť hlavné mužské duo Song Kang-ho a Sin Ha-gyun a k tomu poteší aj Bae Du-na. Réžia nepôsobí až tak zaujímavo, akú Park Chan-wook predvádza väčšinou, ale aj tak je to stále vysoká kvalita a podobne je na tom aj technická stránka. Z tejto Parkovej trilógie pomsty ma Sympathy for Mr. vengeance zaujal najmenej, hlavne kvôli slabšej prvej polovici, ale aj tak je to stále dostatočne originálny a zaujímavý film. 76% (05.04.2012)

Sympathy for Mr. Vengeance je prvním filmem z trilogie o pomstě uznávaného jihokorejského režiséra Chan-wook Parka. Tento film se stylisticky i tempem výrazně odlišuje od zbylých dvou. Oldboy i Sympathy for Lady Vengeance jsou akčnější a jejich scénář dynamičtější, v tomto ohledu tedy vyniká hlavně Oldboy, který by se dal nazvat i akčním filmem. Sympathy for Mr. Vengeance je také prostý všemožných vizuálních perliček, jakými je dominující zelený filtr či choreograficky dokonale sladěná akční sekvence v úzké chodbě točená na jeden záběr. První část trilogie naopak vyniká syrovostí a nestylizovanou brutalitou. Vše se zde děje s naprostou samozřejmostí, ať už jde o mučení elektrickým proudem či brutální vražda basebalovou pálkou. Emocionální dopad na diváka je tedy o to větší. Příběh vypráví o hluchoněmém mladíkovi jménem Ryu a o jeho sestře, která je vážně nemocná a potřebuje transplantaci ledviny. Doktoři bohužel nemohou najít vhodného dárce a tak se Ryu rozhodne, že daruje svojí ledvinu. Ryu ale také není vhodným dárcem a po váhání se upíše obchodníkům s orgány, od kterých má dostat vhodnou ledvinu výměnou za tu svoji a peníze, které měl našetřené na operaci. Po operaci se ale probouzí bez oblečení, bez peněz, bez své ledviny i bez té požadované. Ryu byl podveden. Zanedlouho mu doktor oznámí, že konečně našli vhodného dárce, ale Ryu už nemá peníze. Se svou přítelkyní se nakonec rozhodne získat peníze prostřednictvím únosu dcery Ryuova zaměstavatele. Vše bohužel nejde podle plánu a otec unesené holčičky se chce mstít. Zoufalý Ryu se pod tíhou tragických událostí, které se stále množí, také chce mstít. Kdo z těch dvou mužů má větší právo na pomstu? A komu z nich budete držet palce? Soucítit budete s oběma, i když každý z nich stojí na opačné straně. Více vám z příběhu už neprozradím, abych vás nepřipravil o spoustu překvapení, která se ve filmu objevují od začátku do konce. Musím ale ještě vyzdvihnout úplný závěr filmu, který je vskutku excelentní a dává slovu „pomsta“ nový význam. Tempo filmu je pomalé, ale postupný vývoj příběhu vás stále udržuje v napětí a ani na chvilku nenudí. Stavba příběhu je v porovnání s mainstreamovou tvorbou nezvyklá. Děj je občas zkratkovitý, jsou vypuštěny některé pro děj důležité události, jakými je například průběh únosu malé holčičky. Naopak se zde vyskytují scény, které nemají s příběhem zdánlivě nic společného, ale nakonec nacházejí ve filmu své uplatnění a pomáhají vekreslovat charaktery postav a jejich vzájemné vztahy ( například scéna s copánky). Kamera je většinou statická a záběry dlouhé. Jejich kompozice je tak dokonale promyšlená, že v některých scénách kamera nemusí měnit pozici a celé dění je perfektně přehledné. Chan-wook Park po celý film udržuje diváky v napětí a daří se mu velmi často navozovat nepříjemné mrazení v zádech, ale s citem do svého díla vložil i několik humorných momentů, a to značně černých. (28.08.2006)