Verdens undergang
The End of the World
Obsahy(1)
K Zemi se nebezpečně přibližuje kometa. Zasáhne planetu, nebo se jí vyhne? Všude po světě propuká panika! Katastrofický Konec světa předznamenává o celých 80 let podobné snímky jako Drtivý dopad nebo Armageddon, ve kterých modrá planeta čelí nečekané hrozbě totálního zničení. (Letní filmová škola)
Recenze (13)
Neviem, či ide o prvý film s podobnou tematikou, ale je celkom funny, že už tu je štruktúra rovnaká ako sa v tomto žánri používa aj po vyše storočí. Melodramatický úvod je už teraz možno až príliš zdĺhavý, no poslednáý akt je aj po tých šialených rokoch stále pôsobivý. pre milovníkov nemej kinematografie veľmi príjemný stratený poklad. 8/10 ()
Vynikající příklad pokročilé dánské filmové školy. Brilantní kamera, kompozice scén, scénář (!! ano, dokonce si myslím, že to mělo narozdíl od mála filmů té doby skutečný scénář). Rozjezd je, pravda, pomalejší, ale strhující závěr katastrofy mě dostal. A buď tam byla neuvěřitelná výprava a stavba kulis, nebo se rozjeli filmovat i do vyplavené oblasti a vyhořelého města. I když asi... b) bude správně, ale to nevadí :) Ještě bych dodal k podrobnému popisu sherudana, že ze dvou mohutně prsatých dcer manažera dolu Westa přežije ta blonďatá, zbožná a mravná, tedy příběh má i pořádné morální poselství podtržené biblickým závěrem. Také zde rezonuje obrovské napětí doby ve vzduchu - ožralý proletariát jde rabovat a povraždí bohaté, načež je také spravedlivě zničen potopou. ()
Spočiatku vzťahová a sociálna love story sa postupne prirodzene prehupne do katastrofickej línie s fatálnymi následkami. Dobre vybudovaný príbeh, obrazy apokalypsy, mizivé percento preživších. Hriechy spravodlivo a nemilosrdne potrestané. A je fuk či šlo o hrabivé mamonárstvo alebo anarchistickú rebéliu. Všetci si vyslúžili rovnaký trest: smrť. Zhynuli v roji následkov desiatok prskajúcich svetlíc z neba (odštiepkov veľkej kométy) . Žiadne príliš ideovo sfarbené posolstvo. Len prosté vyznenie sympatií tým, čo sa nebúria voči rodičom, ani proti vrchnosti, nežiarlia na iných. Jednoducho obrana tých, čo súznejú s miestnou cirkevnou autoritou v podobe postaršieho kňaza. Pretože ten v čase núdze dokáže poskytnúť nielen duchovnú útechu. ()
Zbytečné vyjmenovávat a hodnotit jednotlivé umělecké - technické složky filmu, všechny snesou nejpřísnější měřítka své doby. S ohledem na rok vzniku je pochopitelné, že více než o řádění komety je film o lidech zahnaných do kouta. Každý se s plíživým příchodem apokalypsy vyrovnává dle svého naturelu. Právě tísnivě ponurá atmosféra filmu je i jeho hlavním kladem. Slušně rozjeté drama sice v závěrečné třetině lehne popelem, jelikož ho smáznou obrazové vize zkázy, veskrze pozitivní - znepokojivý - pocit z filmu ale nevyprchá. ()
Aj pred vyše sto rokmi mali vedci zrejme celkom jasnú predstavu o tom, ako by vyzeral taký dopad kométy na Zem a čo by tomu predchádzalo a čo nasledovalo. Filmári a diváci to ale príliš neriešili, čo je úplne v poriadku. Čiže ak sa k tomuto filmu dostanete, tak si ho užijete aj ako veľmi vtipnú komédiu, ale zároveň počas posledných dvadsiatich minút je na čo sa pozerať. Že je to číry nezmysel, nemá význam riešiť. Čaká nás aj polemika nad sociálnym postavením chudoby a bohatej vrstvy obyvateľstva, chce sa až napísať, že film je značne ľavicový, ale to je vlastne tiež jedno, kvôli tomu ho pozerať určite nebudete. A dokonca ani kvôli milostnej zápletke. Proste ide o súčasť filmového vzdelania a milú raritu z dôb dávno minulých. ()
Vzhľadom k roku vzniku tohto filmu ide o skvelú prácu. Film má bohatý dej, ktorý sa sprvu javí ako melodráma s dôrazom na sociálne rozdiely v spoločnosti, veľmi rýchlo však naberie vietor do plachiet a prejdeme k trikovému katastrofickému filmu. ()
Efektové super. Pozoruhodný je způsob jejich využití. Kinematografie atrakcí zkrátka na nějakých 20 minut úplně převezme otěže nad vyprávěním a zatlačí děj někam do kouta. Ale stojí to za to, ať už jde o provedení povodně nebo o střídání modelu města s reálnou krajinou při dopadech meteorů. ()
Vo filme spred 100 rokov, sa asi ťažko dá očakávať smršť katastrofických trikových scén, narozdiel od práve opačne podaných melodramatických a sociálno kritických. Tých je tam požehnane. A keď už príde na samotnú katastrofu a už ju naozaj treba aspoň zbežne predstaviť, po pár sekundách vydareného trikového záberu príde strih na scénu so ženským ozembuchom pri tanci, ktorý skazí všetku nažhavenosť na ´´disaster movie´´. Záverečná 15 minútovka je technicky zdatná, svižná, dynamická. Vylepšuje celkové skóre a robí z filmu niečo viac, ako len suchú dobovku plnú nudnej vaty. ()
Ano, katastrofické filmy jsou s námi už přes sto let. Hodinové ručičky se přestávají řádně, tj. kontinuálně, otáčet, ale škubají s sebou jako zběsilé. Akcie vzlétají a padají podle toho, jaká naděje na přežití. A proletariát nepoučený Karlem Marxem se teprve v posledních minutách rozhoduje: "Dnes večer je konec světa, pojďme si vzít, co nám bohatí ukradli!" No, a pak skutečně nastane konec světa, který vypadá spíš jako ohnivý déšť spuštěný na Sodomu a Gomoru nebo jako výbuch Vesuvu nad Pompejemi. Nakonec ještě dojde k oceánské povodni a kdo nemá loďku jako Noe, tak je v troubě. Vyznění filmu je morální (jinak to ani nejde): všichni, kdo vydělávají podvodem, neposlouchají rodiče, a naopak proklínají děti, jsou agresivní, rabují a pomstychtiví, jsou ztraceni, přežijí pouze sympatičti mladí lidé (v počtu pouhých dvou) a kněž (s lodí). ()
Hrozně hloupé. Zvlášť v nadbytečné postavě potulného kněze a způsobech, jak přežít konec světa. ()
Milé překvapení. Němý katastrofický film zní jako zvláštní spojení, ale neuvěřitelně se to povedlo. Závěrečné pasáže zkázy, ať už lidské či materiální, jsou výborné po všech stránkách. ()
Závěrečná část s katastrofou je dobře natočená, uvěřitelná a pohled na opravdu zatopené domy je u tak starého filmu docela překvapivý. Bohužel mě tu iritovay obě hlavní hrdinky, které se vzmohly jen na lomení rukama a mdloby, mužské postavy zase nebyly tak zajímavé. ()
Na začátku filmu uprchne hornická dcera Dina od rodiny a snoubence Flinta k bohatému makléři Stollovi, zatímco její sestra Edith se sblíží s námořníkem Reymersem. O deset let později ohrožuje Zemi průlet komety. Stoll nesmírně zbohatne na burze, protože se mu podaří v době paniky skoupit levné akcie a potom uplatí novináře, aby zatajili rozsah hrozící zkázy a akcie mnohem dráž rozprodá. I s Dinou odjíždí do jejího rodného městečka, kde má připravený úkryt v bývalém dole. Když začnou město zasypávat meteority, vyprovokuje Flint útok horníků na Stollův dům. Stoll s Dinou se ukryjí v dole, kam je Flint pronásleduje. Dina je ale těžce zraněná a umírá. Hynou i Stoll a Flint, otrávení důlním plynem uvolněným otřesy. Začne stoupat mořská hladina a voda zaplavuje městečko. Kdo nebyl zabit meteority, utone. Přežije jen Edih a starý farář, kteří se ukryjí ve skalní jeskyni. Když voda opadne, vrací se Edith do zničeného města a zvoněním na kostelní zvon se snaží svolat možné přeživší. Jako první přichází její milý Reymers, který se zachránil ze ztroskotané lodi. Milující se muž a žena jsou novou nadějí lidstva. Film je možná první celovečerní sci-fi. Jeho kvalita je nečekaně vysoká. Slušný scénář, postavy sice černobílé, ale ne vyloženě papundeklové, žádná přepjatá ochotnická gesta, solidní technické provedení. Vynikne to obzvlášť oproti "20.000 mil pod mořem" ze stejného roku. Dostupné s českými titulky. ()