U pěti veverek

Já ty starý český filmy nějak nemusím, ale v tomto případě jsem byl příjemně překvapen. Sešla se zde plejáda herců, výjimečně nepřehrávající a až na pár bolístek čb filmů (patos a naivita), jsem byl vcelku spokojen a v neposlední řadě i překvapen, že lidé před 60-70 lety řešili stejné problémy jako nyní. Vyzdvihnout musím i na čb film výjimečně kvalitní scénář. (26.10.2009)

Příjemně zábavná komedie o zkrocení zlé ženy. Manželé Houbičkovi v nerovném soužití po jejich společenském vzestupu. Filoména (dobrá Míla Pačová) se dokonale vložila do své nové role bohaté a společensky důležité osoby, pro kterou je většina lidí jen obyčejný póvl a zaslouží si jen výrazy opovržení. Úctu si zaslouží pouze lidé na stejné, či vyšší společenské úrovni. Kázeň a zisk musí být na prvním místě a podřídit se tomu je povinností i pro slabošského manžela. Josef (dobrý Jindřich Plachta) si stále dokázal zachovat lidskost a snaží se o napravování všech křivd a ústrků na lidské důstojnosti, které napáchá jeho manželka. Až nakonec přijde situace, kdy se musí rozhodnout, zda bude poslušný a porobený manžel, nebo nastolí svojí vlastní vizi chodu života slavného domu. Mezi další výrazné postavy je nutné zařadit dvojici začínajících a snad i nadějných malířů Jana Rezka (skvělý Jan Pivec) a Jiřího Holce (dobrý Ladislav Pešek) s jejich poetickým vnímáním a přijímáním světa. Z dalších rolí: Filoménina laskavá sestra a majitelka hodinářství Bety Mráčková (Růžena Nasková), Míla Mráčková zakoukaná do Jana (Jana Romanová), Lída Mráčková zakoukaná do Jiřího (Eva Klenová), ozvěna svědomí závazku minulosti a mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha), vinárník s novou vírou Jan Pulec (Jaroslav Marvan), Filoménin našeptávač a podnikatel Anatol Kozel (František Kreuzmann st.), a služky u Houbičků se střídavou odezvou a zpětnou vazbou Stázi (Helena Bušová) a Růžena (Jana Dítětová). Zlodějové se nemusí označovat pouze za podnikatele, aby vzbuzovali důvěru. Ale někdy mohou vynikajícím způsobem posloužit jako katalyzátor změny vanoucího větru. Mýdlo s andílkem je nejlepší tovar na dětské prdelky. Karma je všudypřítomná, laskavost a dobrotu vrací měrou vrchovatou se štěstím zpět, zapšklost a hamižnost jsou okovy přítěží, se kterými se nedá vzlétnout ke hvězdám a splněným snům. Příjemná zábava s humorem, poetickou elegancí i optimistickou náladou a napravením. (19.12.2015)

Staromilsky ale velice dojímavý film opět s lidským a vřele cítícím dobrákem v osobě Jindřicha Plachty. Jen si vzpomeňte kolik takových nebo podobných rolích za svou kariéru sehrál... Byli to jeho role, on byl takový, tak je ani nemusel hrát-prostě se v nich cítil jako ryba ve vodě. Jen namátkou Nebe a dudy, Kdybych byl tátou, Cesta do hlubin študákovy duše, Karel a já, Host do domu, Kluci na řece atd..Všechno to byli velice milé postavy, v nichž mohl herec opět dobře uplatnit své dobré nitro. Sice nepatřili k vrcholným Plachtovým hereckým kreacím, ale k těm lepším a významnějším určitě. Snímek je jinak hodně veselý, nepostrádá v sobě vtipnou stránku, trochu bezstarostný a naivní mě připadal v určitém kontextu také, ale zas musím uvážit to v jak pochmurné době vznikl a jak optimistický pohled na lepší zítřky v něm lidé tenkrát museli vidět. Musel to být příjemně chladivý balzám na duši. Ale film sám o sobě nestavěl jen na výborném hereckém potenciálu Jindřicha Plachty, dobrá byla i jeho jedovatá, později zkrocená zlá žena manželka Filoména (Míla Pačová), která sice ve filmu moc nehrála, ale přes tuto její roli si ji divák lehce zapamatuje a lehce se mu vryje do paměti. Možná její nejzávažnější a zároveň i nejtěžší role kdoví? Dále zde byli dva mladí chudí malíři Jan a Jiří (duo Pivec Pešek-dokonce i zpívající), za které pan Houbička dokonce platí i činži, aby měl klid od své manželky! Zkrachovalý vinárník, hostinský Pulec představovaný Jaroslavem Marvanem nebo starý ale taktéž výborný mydlář Antonín Aloyz (Jaroslav Průcha). Film tedy na zajímavosti a pestrosti postav netrpěl, a abych to už nějak zakončil tak jen ještě řeknu že režisér Cikán nemusel chodit jak se říká daleko pro dříví a opravdu vybral a vsadil na skvělé herecké obsazení což dělalo více než jen dobrým filmem i tento snímek.. (08.09.2007)

Scénář: Marta Russová, Miroslav Rutte .. Opět vynikající Jindřich Plachta v sentimentálním, milém a mnou oblíbeném filmu. Je to o tradici, lásce, snech a mydlárně.. Zní to divně, ale je to hezké - zvláště na dobu, kdy to vzniklo.. (09.04.2005)

Jedna z těch opravdu velmi povedených válečných komedií se všemi prvky, které na těchto filmech jejich příznivci mají rádi. Báječný Plachta v roli sice ušlápnutého, ale spravedlivého a na konec také rázného pana domácího, Jan Pivec s Ladislavem Peškem v roli pro ně zcela typických mladých umělců, kteří mají do kapsy daleko, ale zato mají dobré srdce, a Jaroslav Marvan ve vedlejší roli zcela obyčejného, ale dobráckého vedoucího vinárny. Především první polovina filmu je neskutečně vtipná, Plachta co slovo to perla, Pivec s Peškem si skvěle nahrávají a především společné scény těchto tří jsou výtečné. Pak film trochu zvážní, aby ke konci zase (jako obvykle v těchto komediích) vše dobře dopadlo, zlo bylo vytrestáno a dobro mělo zelenou. Skvělá komedie, která je neprávem opomíjena. Hudba: Josef Stelibský (17.09.2011)