Lví srdce

Kýč není v kopáčově filmografii ničím výjimečným a na choreografy měl (kromě Krvavého sportu) vždycky docela smůlu a tak se žádný z jeho fláků neskví bůhvíjak památnými bojovými scénami. Lví srdce mne ale vcelku po letech překvapilo, možná to bylo i vcelku životnou postavou zmrzačeného manažera Joshui, ale já nebyl z celé té nanicovatosti nijak zvlášť otrávený, byť tedy slaďounká neteřinka byla na pěstičku.  Souboje pak té krásy sice příliš nepobraly, ale zase jich bylo dost, odehrávaly se v pestrém prostředí i oděvech ( bazén a plavky, to nevymyslíš) a  proti neandetrálci jsem Žánovi ten palec i držel. Tři nezávadné by byly tak akorát, ale proč zase jednou lehce nepřidat. (04.08.2023)

Van Dammovi to v počiatkoch kariéry v takýchto arénovkách svedčilo, práve jeho boli rozhodne tie najlepšie a Levie srdce síce napríklad na taký kultový Krvavý šport nemá, ale ako jediné ma zo všetkých týchto filmov aj poriadnu zápletku. Samozrejme nič prevratné, ale mne sa táto zápletka o legionárovi, ktorý utečie, aby sa postaral o rodinu svojho zavraždeného brata a keďže potrebuje peniaze, zapojí sa do nelegálnych zápasov, v ktorých vďaka svojim kvalitám stúpa stále vyššie veľmi páči. Už od začiatku to pôsobí viac než dobre, útek z légie, príchod do Ameriky a zapojenie sa do sveta pouličných zápasov, pričom celá táto akčná línia, kde sa hlavný hrdina postupne vypracováva stále vyššie sa vydarila. Ale film prekvapivo dobre funguje aj v tej emocionálnejšej rovine, snaha získať si priazeň bratovej rodiny a samozrejme hlavne ženy, ktorá s ním nechce mať nič spoločné sa mi dosť páčila. Potenciál prenasledujúcich agentov sa síce až tak dobre nevyužil, ale má to vlastne rovnako málo priestoru, ako aj v Krvavom športe, takže mi to vôbec neprekáža. Skôr ma mrzí, že druhá polovica je už predsa len trochu stereotypnejšia a slabšia, než tá prvá, ale aj tak si drží slušnú úroveň zábavnosti, takže je to vydarená žánrová zábava od začiatku až do konca. Po akčnej stránke som tiež spokojný, ale aj tu skôr s tou prvou polovicou. Akciu tvoria prakticky výhradne súboje, ktoré síce pôsobia už trochu spomalene, ale aj tak je na to Van Dammovo elegantné karate s efektnými kopmi a údermi radosť pozerať, pričom poteší, že sa tu nájdu aj dva väčšie súboje s presilou mimo zápasov a rozmanitý výber lokácií pre nelegálne zápasy, ale v druhej polovici sa to už trochu pokazí. Tu mi už súboje prídu horšie zostrihané a ten finálny, ktorý by mal byť vrcholom filmu ma dokonca skoro vôbec nebavil. Ale v prvej polovici je súbojov dostatok a tu sa mi páčili všetky a najviac asi úvodný útek z tábora legionárov. S obsadením nemám väčší problém, Jean-Claude Van Damme je tu mimoriadny sympaťák, ktorému sa nedá nefandiť v akcii, ale aj mimo nej, sedela mi rodina jeho brata, filmu prospieva aj samozvaný manažér a namyslená organizátorka, len by to chcelo nejakého výrazného súpera, na ktorého súboj s Van Dammom by sa dalo skutočne tešiť. V tomto bol Krvavý šport a Kickboxer omnoho ďalej. Režijne tu až na ten väčší počet strihov v niektorých súbojoch nemám väčší problém, jednoducho kvalitné akčné béčko tej doby. Takže Van Damme natočil určite aj lepšie filmy, ale ani Levie srdce jeho tvorbe a ani arénovkám rozhodne hanbu nerobí a bavím sa pri ňom rovnako aj po opakovaných pozretiach. 76% (19.06.2007)

Výborný film JCVDho a také film mého mládí. Pouliční rvačky, skvělé arénové zápasy, k tomu dobrá hudba a JCVD má zde srdce na správném místě a k tomu bojuje jako lev, aby zachránil svou rodinu. No prostě má "lví srdce". Z nostalgie jednoduše nemůžu dát horší hodnocení a ikdybych film v dětství neviděl, jistě by si minimálně tři hvězdy zasloužil. 80% (06.03.2013)

Páni já vůbec netuším, jak a kde jsem k tomuhle filmu přišla?!?! A netuším, proč jsem ho vůbec dokoukala, protože tam nebylo vůbec nic, co by mě zaujalo...snad jedině ta příšernost Synthie a zrzavá nádhera matky a dcery. No a to je docela málo. Ale asi byly nějaké skvrny na slunci a dokoukala jsem to a tak teď můžu říct, že jsem viděla Van Dammův film. Mno, jako nic moc tedy. Ale chápu, že tohle má nekdo rád. Já si jen prostě spletla dveře a vlezla jsem na jinej večírek, můžu si za to sama:)) (12.05.2014)

Slizouni v oblecích pokřikují jak zvířata, dámy v kostýmcích a s dolary v rukou vyšilují, bleskurychle mluvící chlapík vybírá sázky, do půl těla svlečené mlátičky se ohánějí v dobře nastříhaných soubojích a divák se lehce stydí, na co se to vlastně dívá. Voják cizinecké legie Jean-Claude zamáčkne slzu za mrtvého bratra, kterého upálili členové drogového gangu a jehož rodina se dostává do finanční tísně. A na příběh je zaděláno. Kdyby se nezapojil do pouličního zápasu, možná by si musel ustlat někde mezi bezdomovci, takhle pokračuje v tom, čím se stal v americké béčkové produkci průkopníkem: arénových mlátiček. Sic chybí na tu dobu typická montážní tréninková sekvence a nemá to ani takový feeling jako Lettichův jiný kousek s Van Dammem (Dvojitý zásah; napsal mimo jiné i jeho Krvavý sport nebo Legionáře), i tak je tahle směs pouličních rvaček možná i sympatičtější, než klasické arénové kousky. Akční film, stejně jako my, je tak či onak už někde jinde, ale občas není špatné zavzpomínat. Je to typický Van Damme – nebojte, i své „tvrdé“ půlky ukáže. Bez nich by to asi nešlo. (20.05.2016)