Svatá hora

Upřímně jsem od tohoto filmu čekal víc.První hodina mně moc nebavila,ale druhá polovina mi přišla mnohem lepší a proto dávám čtyři hvězdičky.Původně jsem si to ani netroufal hodnotit,ale pak jsem měl jasno.Obdivuji režiséra,že se to rozhodl natočit.Film dokonale pojednává o stavu dnešní společnosti a to docela drsným způsobem.Ale po shlédnutí filmu Begotten jsem asi čekal něco lepšího. (16.11.2013)

1* za odvážny projekt. Zbytok však už tvoria iba bizardnosti, ktoré striedajú komedionálne prvky a ďalšie bizardnosti. Neviem, čo šnupali tvorcovia, ale tabak to nebol. Hodnotenie: 25% (25.02.2014)

Jeden z najlepších surrealistických filmov, ktorý šokuje svojou náboženskou nekorektnosťou a zobrazuje zvláštne pokrivený svet, v ktorom je morálka cudzie slovo. Príbeh sa točí okolo podivnej skupinky ľudí vedenej alechemistom, ktorého hrá samotný Jodorowsky. Tento ich vedie podivnou cestičkou duchovného rázu, sebapoznávania. Jedná sa o veľmi schizofrénne dielo, kde si jednu minútu myslíte, že je to vtip aby ste sa hneď v tej nasledujúcej pristihli pri zložitých filozofických otázkach. Je mi jasné, že väčšina súčasných divákov bude naň hladieť ako na dielo zdrogovaného geniálneho šialenca, ale mňe mnohé scény vo svojej symbolike dávali zmysel. Alebo, niekoľko zmyslov. Bolo to asi ovplyvnené tým, že som ho pozeral sám. Je možné, že skupinka, ktorá si zapáli špeka a potom si pozrie film môže zažiť pekný trip, ale ja to proste nedokážem šmahom ruky odsúdiť za haluz a tým skončiť. Takže asi tak. Len by ma zaujímalo, ako na to pán režisér zohnal peniaze a čo vraveli producenti na finálny produkt. Tiež sa divím, že je tento film tak málo známy, ale je to vlastne dobre, aspoň sa to tu nehemží názormi bežných divákov mainstreamovej produkcie. K záveru len toľko, že kto čítal Sophin svet sa moc smiať nebude. Nepríde vám to vlastne ako logické vyvrcholenie cesty za konečným pochopením všetkého? (16.05.2006)

Surrealismus, všechna možná i nemožná náboženství, kritika sociálních poměrů, výše zmíněného náboženství, mystika, tajemno, šokující scény i humor. Opravdu jak jízda na LSD - takhle nějak si ji představuju. (24.02.2010)

Z počátečních rozpaků a obav, že to bude neúnosně náročné (z hlediska extrémně kontroverzního výběru forem symbolů) se můj postoj začal pomelu měnit ve fascinaci a souhlas (co se týče nějakého vnitřního mystického naladění). Váhám mezi plným a skoro plným hodnocením, asi si to budu muset pustit ještě jednou. Ale termín iniciační film je imho více než výstižný. (A taky si myslím že bez alespoň obecného přehledu ve východní a západní mystice, okultismu, alchymii, astrologii, apod... je ten film pro diváka takřka nečitelný). (17.09.2010)

Debilárna! (04.02.2012)

Dlouho jsem měl ze Svaté hory strach a projekci odkládal, a o to víc mě překvapilo, jak mě to hned od prvních momentů chytlo. Čekal jsem nezáživnej surrealistickej mišmaš, ale přestože to je výsostně symbolický film, oproti očekávání ty obrazy vůbec nejsou beze smyslu, ale naopak je ve většině případů naprosto jasný, co se chce říct, a interpretovat to byl sakra skvělej zážitek. Krom vizuálních orgií a hravé symboliky mě taky překvapil místy až brutální humor, protože Jodorowsky se s tím nesere a dává tu na prdel všemu od náboženství po kapitalismus. Kdyby se to neslo ve stejným duchu až do konce, určitě bych to zařadil do svých top filmů. O to větší škoda, že se tohle boží dílo cca v polovině zlomí a většina toho, co mě bavilo, ustane a je to jak kdyby začal jinej film. Kromě scény v Pantheon Baru byla druhá půlka bohužel výrazně slabší. I tak se mi to jako celek líbilo a nechalo silnej dojem. Mezi všema, kdo se na téhle vizuální orgii podíleli, pak zvláštní poklonu zaslouží ti kteří ty desítky ropuch a ještěrek oblíkali do těch malých kostýmků. (04.01.2021)

Závěrečný podvod na diváka si přímo říká o vyvolání diskuze o realismu předkládaném filmovým médiem. Jodorowsky kritizuje skutečnou společnost a masová média pomocí prvků naprosto se vymykajících představě o reálném světě, přesto se divák cítí závěrečnou konkluzí podveden. Divák přijímá Jodorowského surrealistickou vizi za reálnou - neexistuje žádné plátno, žádná promítačka, jen film a my. Hranice jsou smazány, okolní prostředí neexistuje. Otázkou je, zda my jsme ve filmu nebo film v nás. Je zajímavé, že se dostáváme k realitě blíže v surrealistickém snímku než ve "středoproudém dramatu ze skutečnosti". Intenzitou k podstatě! (09.02.2011)

Nikde jsem si v komentářích, ani zajímavostech, nevšiml zmínky o faktu, že inspiračním zdrojem je kniha Mount Analogue od Reného Daumala. // Alegorická iniciační cesta po zákoutích symbolistního alpinismu a hermetických nauk. (21.08.2012)

Odpad jak vyši(nu)tý! (01.08.2019)

Tento film bude pro mě navždycky nejvlivnějším filmem. K filmu jsem se dostal skrz kamaráda a během dvou měsíců jsem Svatou horu zhlédl pětkrát. Tento film má podle mě pro káždého co říct. Ano je technicky možná průměrný, ale *spoiler* to je taky jedna z jeho myšlenek *spoiler*. Svatá hora je opravdu dvouhodinové myšlenkové putování na svatou horu sebe sama. (25.04.2020)

Film v mém hodnocení uzrál. Po prvním zhlédnutí v kině jsem měl velmi rozporuplné pocity. "O čem to vlastně mělo být?" Ale postupem doby jsem si jednotlivé scény vybavoval stále znova, až jsem si film musel pustit znova. A znova... a znova. Ulítlý film plný symbolů na církev, na lidské vlastnosti, podepřený skvělým soundtrackem. Stal se jedním z mých nej filmů. (20.01.2008)

Ujetý snímek, u něhož věřím, že má svou vnitřní logiku, která mi ovšem uniká. I přesto, že mi není zcela jasné na co jsem se to vlastně díval, jsem se výborně bavil. Řada bizarních, nechutných a mnohdy sexuálních výjevů, které dohromady působí neutěšeným a depresivním dojmem a podávají tak obraz o Jodorowského současnoti. O pětatřicet let později má snímek stále co nabídnout - varování a chladné kritizování lidské hlouposti, lidské chamtivosti a pro člověka příznačného porušování morálních úzusů totiž přetrvává. Navíc to co film poskytuje po vizuální stránce je doslova pastva pro oči. Ať už se jedná o vybuchující žáby, cestu na vrchol červené věže a v podstatě i vše ostatní. Proč tedy ne 5*? Protože ať je snímek jak chce výkladový a vizuálně perfektní, jeho hlubší smysl a jednotlivé odkazy mi nic neřekly a navíc konec ala Svatý grál mne vysloveně nepotěšil... (07.02.2008)

Pane jo, to jsem si teda ukrojil pořádný krajíc chleba na dnešní odpoledne. Sváta Hora... Začátek filmu mě celkem zaujal - netradiční, zajimávé - líbilo se mi to, ale pak se začal můj názor na film měnit z minuty na minutu... Chvíle jsem váhal zda film nevypnout a nedat si raději něco lehčího... Chvílemi jsem se ale v rádoby ději chytal a místy jsem se dokonce i pousmál (což ale myslím nebyl režiserovým záměrem pobavit)... Každopádně jsem strašně rád, že jsem si do konce toho filmu počkal. Kdybych se totiž odhodlal k tomu film vypnout na vždy bych si myslel, že Alejandro Jorodowsky je nebo byl blázen kdesi v oblacích, ale díky tomu, že jsem to dokoukal jsem se vrátil zpět na zem a myslím, že Jorodowsky chtěl tím filmem dokonce i něco říct a nejen zaujmout a upoutat pozornost... (5 hvězdiček možná někdy příště, ale tatím mi ještě něco k plnému splynutí s tímto filmem chybí... Snad nějaké LSD? :-) ) (02.04.2008)

neco neuveritelneho... (05.06.2008)

Surrealistické poňatie Jodorowského akéhosi duchovného posolstva začína byť pre mňa vskutku zábavné, aj keď občas ťažko stráviteľné, až nestráviteľné. Stretnutie reality s ilúziou, agresie s nehou, čistoty so zvrátenosťou, materializmu s láskavosťou, arogancie s múdrosťou a to vykreslené detailne vo všemožnych farbách a polohách. Najkontroverznejší duchovný film, ktorého spirituálny rozmer je nepochopitelný. (18.10.2010)

Lázeň absurdních obrazů a výjevů, o kterých si můžete myslet cokoliv...a to je právě to důležité u surrealistických filmů...myslet...když je záměr a myšlenka autora zamlžená a nejasná, donutí vás přemýšlet, co tím chtěl autor říci a jelikož se jeho myšlenek pravděpodobně nedopátráte, zůstanete u vlastních interpretací, které, když se nad tím zamyslíte, vám mohou leccos napovědět o vás samotných, o vašem způsobu nazírání na různé problematiky...... "Žádám od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog." - Alejandro Jorodowsky...... Takže tomu, kdo již psychedelickou drogu zkusil musí být jasné, co mají jeho filmy s těmito látkami společného...Když ještě tyto dva katalyzátory myšlenek zkombinujete, zážitek může být opravdu silný...v dobrém i špatném slova smyslu...Mimochodem kdo by nevydržel první "nesmyslné" záběry doporučuju počkat...film pomalu začíná nabírat i jisté kontury příběhu no a konec je zkrátka geniální, ten vás prostě dojebe. (16.03.2011)

Znechucen teatrálností a opulentní vyzývavosti, šokovat za každou cenu, avšak ukamenován fantazií a chutí, odhodláním změnit svět skrze umění. (10.12.2014)

Někdy zvrácené, někdy poetické, někdy nepochopitelné a někdy filozofické. Tento experimentálně film od mistra Jodorowského je jak báseň. Jeho poezie nás vede přes naše chtivé sny a snaží se nás od nich oprostit. (25.06.2016)

Zajímavý kousek, to se cení, ale mě to bohužel úplně minulo... (17.04.2010)