Sladká Florencie v létě 1935 je plná fascinujících historických staveb, uměleckých děl a příjemných kavárniček. Není divu, že tady našlo druhý domov mnoho Angličanů z lepší společnosti. Kapitolu samu pro sebe tvoří britské dámy, které korektně zasedají ke svému čaji přesně o čtvrté, dodržujíce své ustálené zvyky i upjatou módu. Skrytou válku vyhlásily jen hlučně extravagantní, bohaté Američance Else. S postupujícím časem se tolerantní a přátelský vztah Italů k Britům ale mění. Válka s Anglií mění neškodné staré dámy v nepřátele státu, takže jsou potupně všechny deportovány. Do ulic se vkrade strach, označení Žid se náhle stane nadávkou a Elsa tajně pomáhá, kde může. I ona se však po vyhlášení války se Spojenými státy nakonec ocitne v nuzné ubikaci vedle svých bývalých sokyň.(oficiální text distributora)
Tento film patří mezi mé oblíbené od Zeffirelliho, ale mezi mé srdeční filmy vůbec. Popisuje to nepostihnutelné praštěné kouzlo, které pro mě má Itálie, zejména když se namíchá s anglickou kulturou. Je to Zeffirelliho výpověď, jeho životní příběh a vysvětlení, co mu pomohlo být tak dobrý v tom, v čem je. Skupina Angličanek, které si z různých způsobů zamilovaly svůj život ve Florencii natolik,že když by bylo radno Itálii opustit, zůstávají a čelí tomu se vším, co k tomu patří. Samé starší, zralé ženy, takže se režisér nesnaží zrychlovat tep diváků laciným příběhem, jak zachránit panenství ctné dívky před ošklivými vojáky. Naopak, jediným ohroženým je anglický chlapec oblečený do dívčích šatů. Přesto film je především o lásce a obdivu, obdivu k odvaze v každé podobě a lidské formě, lásce k tomu, co jsme zdědili po předcích a co by neměla zničit ani nějaká ta válka. Scéna, kdy se dámy přiváží k proslaveným věžím v San Giminanu, aby je zabránilypřed odstřelením, mluví za vše. To bylo to všechno, co mu tyto anglické paničky daly pro život - Shakespeara, lásku k architektuře, malířství, sochařství. Vím, že se tomuto snímku vyčítá pomalé tempo (pro někoho možná nuda) a pro mě to mluví za vše. To, že je lépe jako retrospektivní váleční snímek hodnocena Malena, která je obklopena chlípnými kanci a dorotenci, kteří po ní baží a my očima chlapce (také neobdivoje jeji duši) sledujeme její pád, mi připadá dost ubohé a to mám Tornatoreho rád.(2.9.2006)
Cher a pár britských dam v příběhu, který měl být vyprávěn mnohem lépe. Práce kameramana a herců sice film drží nad vodou, ale připadá mi to, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, zda chtějí natočit drama nebo komedii. Výsledkem je naprosto průměrný film bez jediné opravdu dramatické či jednoznačně vtipné scény.(13.5.2007)
Film mě zaujal v televizním programu ihned, a to hlavně svým hereckým obsazením. Obsazením hlavně dvou anglických skvělých hereček staré školy - Maggie Smith a Judi Dench. Ty mě nalákaly, ale když jsem se dozvěděla, že tam například hraje i Lily Tomlin, Cher, na kterou jsem byla strašně zvědavá, prostě jsem se musela dívat. Film stojí hlavně na výkonech skvělých hereček. Ovšem příběh je to taky nesmírně zajímavý. I když co o válce zajímavé není, že. Jenže tady je válka podána z pohledu žen, tudíž z úplně jiného úhlu. Není to o bitkách, ale o duších, což nesmírně vítám. Zkrátka a dobře - film se mi líbil.(18.6.2013)
Od kino premiéry jsem ten film častokrát neviděla, ale teď je mi po repríze jasné, jak moc dobrou službu udělal pro všeobecné akceptování válečné Itálie. Málo platné, v běžných filmech je to pořád jen zlé a jednostranné Německo, ale Itálie žila se svým Ducem o celých 11 let déle... Osudy starších anglických dam a jedném americké židovky jsou zvoleny s grácií a rozmyslem.(4.2.2009)
Film má jednu velkou nevýhodu a to, že je až moc dlouhý na příběh, který se stává zajímavým až ve druhé polovině filmu. V první polovině se setkáváme se všemi postavami a uděláme si na ně obrázek, Maggie Smith nemohla dostat jinou roli, přesně takové jí sednou na tělo. Lily Tomlin se zase postarala o vtip, Joan Plowright tam byla jediná rozumná, Judi Dench jsem si v tomhle filmu zamilovala a Cher byla femme fatale. Je opravdu málo filmů, kde by veškeré hlavní role ztvárnili ženy a za tenhle jsem opravdu ráda. Je to dojemné a napínavé, ale místy i nudné.(8.1.2017)
fík
Tento film patří mezi mé oblíbené od Zeffirelliho, ale mezi mé srdeční filmy vůbec. Popisuje to nepostihnutelné praštěné kouzlo, které pro mě má Itálie, zejména když se namíchá s anglickou kulturou. Je to Zeffirelliho výpověď, jeho životní příběh a vysvětlení, co mu pomohlo být tak dobrý v tom, v čem je. Skupina Angličanek, které si z různých způsobů zamilovaly svůj život ve Florencii natolik,že když by bylo radno Itálii opustit, zůstávají a čelí tomu se vším, co k tomu patří. Samé starší, zralé ženy, takže se režisér nesnaží zrychlovat tep diváků laciným příběhem, jak zachránit panenství ctné dívky před ošklivými vojáky. Naopak, jediným ohroženým je anglický chlapec oblečený do dívčích šatů. Přesto film je především o lásce a obdivu, obdivu k odvaze v každé podobě a lidské formě, lásce k tomu, co jsme zdědili po předcích a co by neměla zničit ani nějaká ta válka. Scéna, kdy se dámy přiváží k proslaveným věžím v San Giminanu, aby je zabránilypřed odstřelením, mluví za vše. To bylo to všechno, co mu tyto anglické paničky daly pro život - Shakespeara, lásku k architektuře, malířství, sochařství. Vím, že se tomuto snímku vyčítá pomalé tempo (pro někoho možná nuda) a pro mě to mluví za vše. To, že je lépe jako retrospektivní váleční snímek hodnocena Malena, která je obklopena chlípnými kanci a dorotenci, kteří po ní baží a my očima chlapce (také neobdivoje jeji duši) sledujeme její pád, mi připadá dost ubohé a to mám Tornatoreho rád.(2.9.2006)
Slarque
Cher a pár britských dam v příběhu, který měl být vyprávěn mnohem lépe. Práce kameramana a herců sice film drží nad vodou, ale připadá mi to, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, zda chtějí natočit drama nebo komedii. Výsledkem je naprosto průměrný film bez jediné opravdu dramatické či jednoznačně vtipné scény.(13.5.2007)
Aleee89
Film mě zaujal v televizním programu ihned, a to hlavně svým hereckým obsazením. Obsazením hlavně dvou anglických skvělých hereček staré školy - Maggie Smith a Judi Dench. Ty mě nalákaly, ale když jsem se dozvěděla, že tam například hraje i Lily Tomlin, Cher, na kterou jsem byla strašně zvědavá, prostě jsem se musela dívat. Film stojí hlavně na výkonech skvělých hereček. Ovšem příběh je to taky nesmírně zajímavý. I když co o válce zajímavé není, že. Jenže tady je válka podána z pohledu žen, tudíž z úplně jiného úhlu. Není to o bitkách, ale o duších, což nesmírně vítám. Zkrátka a dobře - film se mi líbil.(18.6.2013)
NinadeL
Od kino premiéry jsem ten film častokrát neviděla, ale teď je mi po repríze jasné, jak moc dobrou službu udělal pro všeobecné akceptování válečné Itálie. Málo platné, v běžných filmech je to pořád jen zlé a jednostranné Německo, ale Itálie žila se svým Ducem o celých 11 let déle... Osudy starších anglických dam a jedném americké židovky jsou zvoleny s grácií a rozmyslem.(4.2.2009)
Streeper
Film má jednu velkou nevýhodu a to, že je až moc dlouhý na příběh, který se stává zajímavým až ve druhé polovině filmu. V první polovině se setkáváme se všemi postavami a uděláme si na ně obrázek, Maggie Smith nemohla dostat jinou roli, přesně takové jí sednou na tělo. Lily Tomlin se zase postarala o vtip, Joan Plowright tam byla jediná rozumná, Judi Dench jsem si v tomhle filmu zamilovala a Cher byla femme fatale. Je opravdu málo filmů, kde by veškeré hlavní role ztvárnili ženy a za tenhle jsem opravdu ráda. Je to dojemné a napínavé, ale místy i nudné.(8.1.2017)