Osudová sázka

Na tento můví jsem se chtěl kouknout znovu, protože když ho dávali kdysi v TV, tak jsem u něho usnul. Tak jsem se na něho díval na PC a přibližně ve stejnou dobu jsem u něho usnul taky. To už nemůže být náhoda! Což ale neznamená, že se mi to nelíbilo. Zvláštností bylo to, že nevím, jestli to Vincent Gallo jenom hrál, nebo je takovej psycho normálně, ale pořád všechno opakoval a opakoval a pořád dokola (nedovedu si to představit dabovaný!). A ten jeho ksicht - ten by s ním mohl krájet maso na řízky nebo aspoň brambory na hranolky. Zpívání jeho otce, step-tanec té jeho holky, návštěva strip baru, povaha jeho rodičů, vztah mezi ním a tou unesenou holkou, vztah mezi ním a zpomaleným Goonem a to, jak se vlastně dostal do vězení - to všechno bylo tak prapodivný. Taky bylo dobrý, jak se vždy pomalu objevil obraz z minulosti uprostřed obrazovky. Co z toho všeho plyne? Je to zajímavej kousek, kterej ale není pro každýho. Láme se ve mě napůl divák nezávislýho filmovýho klubu ČT a napůl milovník podivnejch filmů. Nevím, co v tomhle převažuje víc. Asi posuďte sami... PS: líbí se mi komenřát Slarqueho: "Po seznámení s jeho rodiči začne vypadat jako docela normální člověk." (24.10.2007)

Nějak nevím. Snaží se to trochu o styl Jarmusche, ale funguje to v tom jen někdy, nějak bavit mě to začalo až po bowlingu, proč je to označené jako komedie jaksi nechápu, ale zase bych se vůbec nebránil sem přidat žánr psychologický, protože psychologie Willyho tu fungovala docela solidně a ačkoli mě dlouhou dobu byl spíš nesympatický, později jsem s ním dokázal nějak soucítit a pochopit jeho povahu... Holt z toho mám dost rozporuplné dojmy a stejně jako nedávno u Big Lebowského ani pořádně nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. Po filmařské stránce mi to přišlo celkem slušně udělané a nejedna scéna je dost chytře vystavěná (Layla vyprávějící o tom, jak se "poznala" s Willym, focení v kabince, závěr), po herecké stránce to šlo jak kdy, ale Vincent Gallo tu svoji roli zahrál většinou dobře. Po té dějově stránce se to vyvíjí sice zajímavě, ale zbytečně (nebo tedy spíš ne moc funkčně) pomalu a ten důraz na psychiku hlavního hrdiny je fajn, ale o Layle se za celou dobu nic moc nedozvím a hlavně jsem vůbec nepochopil, co na něm vůbec viděla. Unesl ji jeden agresivní samotářský cholerik a ona se do něj jen tak, bez nějakého hlubšího důvodu proč, zamiluje. SPOILER A sice bylo příjemné vidět, že mu to duševně pomohlo a v závěru si ten svůj čin rozmyslel, protože konečně potkal někoho, kdo ho má skutečně rád, ale tomu příjemnému vyznění ubírá na uvěřitelnosti tenhle zásadní nedostatek... KONEC SPOILERU. Asi si to někdy, stejně jako Big Lebowského, budu muset pro ucelenější dojmy pustit znova, ale zatím zůstanu "jenom" u silných 3* (20.01.2022)

Vincent Gallo je děsnej filmař - jednak ten film je dějově šíleně chudej a je to nehorázně natahovaný a celou dobu se to tváří děsně evropsky - rozuměj umělecky - ale přitom je to fakt k nevydržení jednak tím šíleně pomalým tempem ale kapitolou sama pro sebe je právě pan Gallo. On je hlavní postava celýho tohoto mimořádně prudivýho díla - Gallo je podle mě přesvědčen o své výjimečnosti a nejspíš i genialitě a proto nám to dává citelně pocítit - je to neuvěřitelně sebestředný a nesympatický chlap, alespoň teda ta postava, kterou hraje, ale podezřívám pana Galla, že to ani není herec, ale že hraje sám sebe. Když jsem před lety viděl jeho druhý režijní opus Brown Bunny, tak se jeho herecký projev mnoho nezměnil ani jeho režijní "metoda", která spočívá v tom, že předvádí, jak jeho postava (či on sám) neuvěřitelně trpí, a my máme dvě možnosti, buď s ním soucítit a nebo to s odporem sledovat a odsoudit jako protivnou exhibici a pózu - na mě to teda působilo právě jen jako nechutná exhibice Gallovy "geniality", jinými slovy jeho vlastního přesvědčení o své výjimečnosti. Filmařsky ale opravdu nic povznášejícího ani originálního - a sám Gallo je vrcholně nesympatický, a jeho postava, no prostě děs - byl to prostě tyran a pozér k nevydržení. Takže nikdy více tento majstrštyk nechci vidět. Fakt ne. Jediný, co se dá pochválit je výkon Christiny Ricci, která Galla s přehledem strčí jako herečka do kapsy, jedině díky ní se to jakž takž dalo přežít a potěšil i miniaturní výstup šíleného Mickeyho, kterému stačí jediná scéna, aby rozehrál svoji typickou charismatickou záležitost -nenucená mimika obličeje a utahaná kadence slov - a přesto zaujme daleko více než se to povedlo Gallovi na ploše celého filmu. (14.12.2011)

Typické americké nezávislé leto na čt2. Loser Vincent Gallo je tak nesympatický, ako je Christina Ricci sladká. Gallo si napísal sám hudbu k filmu a na natáčanie exteriérov použil dom svojich rodičov. Dokázal pre svoj úlet zohnať niekoľko známych hercov. Takže za snahu (jeho výzor dojmy ako inteligencia alebo ctižiadostivosť nevyvoláva) mu zvyšujem hodnotenie, intuitívne vo mne film vyvoláva viac číslovku tri. "Špinavý" nezávislý autorský film. (28.05.2012)

Zaradiť tento film do priemeru by bolo kruté, pretože vyčnieva. Vincent Gallo a Christina Ricci zrejme lepšie výkony už pred kamerou nepodajú. Z dôvodu prítomnosti scén, ktoré obyčajné veci ako je napríklad návšteva toalety, spoločný obed, kúpanie, dokázali povýšiť nad rámec rutiny, je dobré si tento film zohnať a nechať pôsobiť. (12.09.2010)