Keulraesik

V posledných mesiacoch ma veľmi zaujala ázijská kinematografia, náhodou som objavila prvýkrát tento film a priam mi učaroval....a to nie len tento, je ich naozaj veľa a neskutočne sa mi páčia, strašne krásny, smutný, plný ozajstnej lásky a samozrejme dojímavý koniec, ja som sa od neho nevedela ešte dlho odpútať. (21.10.2008)

Po velice příjemném My Sassy Girl jsem od Jae-young Kwaka čekal další romantický film, který na rozdíl od naprosté většiny ostatních v tomto žánru opravdu má duši a láska je v něm přítomná nejenom v názvu a propagačních materiálech... ale našel jsem jen další průměrnou romanci o dvou zamilovaných trojúhelnících. Příběh o nešťastně zamilované dívce která si čte v deníku své matky o lásce velmi podobné té svojí je místy docela jímavý a s několika velmi pěknými scénami, ale nemá šanci oporavdu chytit za srdce někoho kdo chce víc než jen číst vzletné fráze v dopisech láskou oblouzněných lidí - protože ty jsou k vidění i v telenovelách. Kromě toho je většina postav ve filmu zoufale nesympatická a zejména nejlepší kamarádky obou hlavních hrdinek bych nejradši vzal lopatou po hlavě (což ovšem na druhou stranu možná je záměr autora). _Nejvíc mě ale dostal závěr - už posledních 20 minut je hodně mimo, ale úplný konec je jedním z nejvíc WTF momentů jaké jsem kdy viděl a už jen kvůli němu bych další stavění Classic na roveň My Sassy Girl bral jako urážku (své, relativně nízké, hodnocení MSG ale budu muset nejspíš brzy přehodnotit, resp. se na ni znovu podívat - myslím na ten film víc než by bylo na "jen nadprůměrnou romantiku" zdrávo). 5/10 (14.01.2008)

Jak to ti korejci dělají, že vždycky natočí tak krásný a čistý romantický snímek? Snímek, který může připadat normálním evropským divákům jako jakýsi druh zjevení ve valné hromadě prvoplánových rychlokvašek. The Classic je nádherné melodrama, které už svým vyzněním a pojetím si nezadá s těmi nejlepšími životními ingrediencemi. Tak pocitově vyvážený, tak emocionálně nabitý, tak čistě romantický, že nenechá jedno oko suché. Jistě, že příběh je občas velmi naivní, ale i v takové prostotě vás dokáže překvapit. Navíc sledovat skvělou herečku Ye-Jin Son jako dceru i matku ve dvou dějových liniích je opravdu krása. Proč tedy ne plný počet? Bohužel na můj vkus film příliš tlačí romanticky na pilu (hlavně v závěru) a některé scény zaváněly až prvoplánovým citovým vydíráním. Což mnohdy nevadí, ale zde je to až příliš znát. Neuškodilo by také drobné prostříhání a zkrácení některých natahovaných momentů. V tomto ohledu malinko ztrácí vůči dokonalému A Moment to Remember, ale i tak je The Classic film, který by neměl uniknout vašemu romantičtějšímu já. P.S. Co ta "titanicovská" hudba? :) (09.09.2009)

Pre mňa je toto z trojice Kwakových slávnych romantík najslabší počin. Už pred rokmi ma to nenadchlo aj keď papierovo to má všetko, ale to najpodstatnejšie mi tam chýbalo. A to poriadna dávka emócii. Po rokoch mi to nakoniec sadlo o niečo viac a záver bol aj pre mňa dojímavý. Ale zase mi vadila prepálená stopáž a miestami som mal chuť film pretáčať. Na zápletke je zaujímavé, že je to taká dvojitá romantika. Jedna línia sa odohráva v súčasnosti a druhá v minulosti, keďže si hlavná hrdinka číta denník svojej matky. Zaujímavé je, že v obidvoch líniách sa jedná o milostný trojuholník. Chémia medzi postavami funguje hlavne v tej línii z minulosti a aj samotné postavy sú zaujímavejšie. Pekné bolo, že aj ten tretí, ktorý je v tom trojuholníku naviac nie je nejaký parchant, ale len vidlák, ktorý sa k partnerke povahovo nehodí. Zato v línii v súčasnosti ma srala tá ženská, ktorá tam bola naviac. A vlastne aj samotný pár, ktorý s odhalením svojich pocitov neviem načo čakal. Sklamal ma In-seong Jo, ktorý tu bol dosť nevýrazný. Potešujúce je záverečné prepojenie obidvoch línií. Ale mohlo byť ešte oveľa intenzívnejšie. Veľkú pochvalu si zaslúži nádherný klasický soundtrack. Výsledkom je jedna z tých lepších romantík, ktorá ale na mňa pôsobí príliš rozprávkovo naivne, čo ma miestami dosť nudilo. 7/10. (27.06.2019)

Nalomený osud je tradičním podpůrným tématem současné (notně sladkobolně založené) Korejské kinematografie. Evropskému divákovi by se zdálo, že ty vizuální nádhery musí až splývat, ale to nezná asiaty. Ti opravdu nejsou jako my... Classic to je překrásný příběh umocněný zatraceně emocionální hudbou v obrazech, z nichž by si každý do svého pokoje nějaký vybral. Herci se drží i u poněkud přemotivovaných dialogů, ale nejkrásnější na tom všem je čistota. Ten film je tak průzračně čistý a nezkažený, že budete na konci ve velkém opojení a nebudete věřit. Krása ještě existuje. Ano, tenhle komentář je kýč a Classic taky, ale nádherný kýč.... (02.03.2008)