Crash

Crash na nás mluví rečí typickou pro celuloidová dítka páně Cronenberga - tichou, pomalou, mrazivou a ne každému srozumitelnou. Říká: Žijeme zautomatizované životy, jako bychom byli stroje, jako bychom byly auty, které tupě míří za svým cílem po předem vyzačených cestách a jen ve chvíli, kdy se něco zvrtne, dostaneme se z toho otupělého koloběhu, na prahu smrti si uvědomíme podstatu a pravé cíle vlastní existence, teprve pak můžeme cítit rozkoš...Ale pozor, Cronenberg nedělá žádná kázaní - snaží se nás vtáhnout do svého vlastního fikčního světa a ztotožnit s jeho postavami a činí tak zasluhou své minimalistické a do detailu propracované režie. Žel mnoho z nás (mě nevyjímaje) už od určité doby šepot tohoto snímku vnímat přestane a původní exestionální leitmotiv se tak v našich očích smrskne na pouhou přehlídku bizarních souloží, které by mohly sloužit jako svébytná příručka pro řešení problémů typu "Jak si v autě zašpásovat s holkou, která má zlámané všechny kosti v těle". (15.06.2008)

Viděl jsem od Cronenberga pár filmů a vím, že on není "filmař pro masy". On vždy "nastaví" ve svých filmech nějaké extrémní podmínky a teď nechá na nás, abychom jej za to buď obdivovali, nebo nenáviděli. Já se zatím přikláním k té první skupině lidí. Když to vezmeme kolem a kolem, dal by se tento David přirovnat k jinému Davidovi, ale ne tak úplně. Zatímco Lynch točí opravdu zvláštní snímky, které jdou vysvětlit až po několikerém zhlédnutí (Mulholland Drive) či vůbec (Lost Highway) tento David točí snímky "jednoduché" co se týče pochopení (divák nemá problémy se orientovat v ději či postavách). Ale i když děj chápete, stejně film sledujete v úžasu, někdy v zhnusení právě proto, co se tam děje a, jednoduše řečeno, hlava vám to nebere. A v tomhle je David přeborník. Crash není příjemný film, ale má v sobě neskutečnou atmosféru a já chtěl vědět, co se stane dál, protože jsem si nemohl ani tipnout, jak se to bude vyvíjet. A to mě na filmech neskutečně baví, originálnost. Je mi jasné, že hodně lidí bude pobouřeno, hodně znechuceno, ale mě se tento snímek opravdu líbil. 80 %. (21.08.2012)

Dosáhnout sexuálního uspokojení při automobilové bouračce a také po ní? U charakterů ve filmu Crash žádný problém! Docela neobvyklý pohled do života lidí, kterým se zvedá libido při autohaváriích a při sledování videa s Crash Testy. Tahle spojitost by mě ani zbla nenapadla, ale Cronenberg ji dovedl uvěřitelně přenést z knihy i na plátno, kde to všechno působí poměrně perverzně. Je tu spooousta sexu s laškováním a to nejenom v autě, takže to vás samozřejmě nemine. Předlohu jsem nečetl, ale nedovedl bych si představit, že by se toho chopil někdo jiný než maestro, protože je to námět přesně šitý na jeho míru. Velmi zajímavý je i soundtrack, protože při tom hypnotickém kytarovém motivu jsem si malinko vzpomněl na tento temný ambient od veleoblíbených Meshuggah! (29.06.2014)

Cronenberg chtěl šokovat a to se mu povedlo. Angažoval herce, kteří odevzdali precizní výkony. Líbilo se mně, jak si Cronenberg v každé scéně vyhrál s kompozicí záběru a jak dovedně nabudil na další scénu, ve které ukázal něco zvrhlého, provokativního, ale vždy velmi neočekávaného. Je trošku škoda, že do svého filmu chtěl nacpat pomalu všechna tabu, na která si člověk vzpomene, a jiný režisér by tuhle provokativní jízdu stěží ustál, ale starý úchylný lišák Cronenberg to divákovi umí ještě pořád natřít, aby mu nebylo po skončení filmu jedno, co právě zhlédnul. (18.12.2010)

Cronenbergu, Cronenbergu, ty starej úchyle, já vim, že si libuješ v bizarních mutacích, nástrojích, úchylkách, a taky jistě víš proč, ale můj šálek kávy tenhle druh odreagování prostě není a přes bezchybnou řemeslnost tohoto filmu nemůžu dát partě, kterou bych nechtěla potkat ani jako sexuálně vyhladovělá pojišťovačka, víc. (26.08.2005)