Ryeong

Dead friend je horor, kterému jsem příliš ze začátku nedůvěřoval, ale o to víc mě na konci potěšil. Je stylem i příběhem trochu podobný duchařině Shutter. Jediné co tento film sráží nesmírně dolů, je otřesný scénář a ta hromada hororových klišé ala (holka s dlouhými vlasy vylézající z louže, duchové na fotkách, zapalovač v temné místnosti atd. atd.). Závěr mě mile překvapil, jen je škoda, že se tu mezi komentáři nenašel někdo, kdo by tu pointu trochu lépe dovysvětlil. Já jsem to úplně nepobral, protože ty korejky mi přišly všechny stejné. :-D Kdyby byl ten závěr srozumitelnější, tak dám 4 hvězdičky, takhle zůstanu u třech, tak či onak jsem rád, že jsem se nedíval zbytečně na nějakou kravinu. 65% (25.08.2012)

Ryeong je tradiční korejská duchařina ve stylu japonského Ringu. Středoškolačce Min Ji-won se stalo před rokem něco strašného a od té doby trpí amnézií. Postupně se začne rozpomínat na svoji minulost a nic příjemného to pro ni nebude. Dlouhovlasý duch na sebe nenechá dlouho čekat... Jak vidno, nějakou originalitu v tomto filmu nelze hledat. Opakuje všechna klišé asijských duchařských horrorů, až se z něho kouří a žánru duchařin znalého diváka stěží něčím překvapí. Ale víte co? Mně je to naprosto fuk! U Ryeongu jsem se hodně bavil a dokonce se i bál, a o to jde u horrorů především. Solidní audiovizuální zpracování, napínavá atmosféra, děsivý duch (až na jednu scénu, ve které duch děsivosti pozbyl), několik slušných lekaček, sympatičtí herci v čele s příjemnou Kim Ha-neul... Ryeong se mi prostě líbil, a že se v jeho případě vlastně jedná jen o další variaci na Nakatův Ringu, mě nechalo úplně chladným. (05.09.2005)

Dead Friend mě popravdě nebavila. Korejci se nesnažili překvapit vynalézavostí nebo alespoň temnou atmosférou, oni jen a pouze opisovali z příručky Jak rychle natočit duchařský příběh, když chybí finance na scenáristu. Tak schválně, co tu máme: hlavní postavu trpící ztrátou paměti, oběť se zapalovačem ve tmě, co se pomalu otáčí za sebe, aby se strašně lekla bubáka, policajty nevěřící na přízraky a samozřejmě dlouhovlasého ducha lezoucího z vodní kaluže... tohle zkrátka může zapůsobit snad jen na diváky Asií nedotknuté, hororové panice, kteří začali a skončili u prvního Ringu. Naopak docela mě pobavil úvod, kde se tvůrci snaží budovat napětí, ale díky srandovní korejštině jsem prskal smíchy. (25.05.2012)

Originalita vyobrazenia ázijskej duchariny ostane v tomto období pravdepodobne už iba utópiou (dokonca vrcholná scéna filmu porušovaním toku obrazu jasne čerpá aj z amerického remaku Kruhu), kde správne rozuzlenie pointy "napozerané oči" odhadnú už v úvodnej tretine. Znova tak ostáva iba slušne budovaná atmosféra produkjúca zopár vydarených ľakačiek. (12.03.2005)

Problém tohohle filmu není ani tak v dalším dlouhovlasém duchovi ženského pohlaví. Přeci jen, 95% Asiatek má černé vlasy a zhruba 80% je má dlouhé, navíc dlouhovlasý duch prostě patří do asijského folkloru a má v něm své nezanedbatelné místo. Stěžovat si na tohle, to je asi jako stěžovat si na dalšího zápaďáckého sériového vraha, dalšího z Three Fingerova příbuzenstva nebo spratkovitého haranta. Navíc, Asiati, a Korejci obzvláště, když už nic, umí v mnohých, i zcela neoriginálních filmech, prostě nahustit atmosféru, nahnat strach a s podobnými scénami si hezky vizuálně vyhrát. Problém ale nastává v okamžiku, kdy příběh začne okatě pošilhávat a tu a tam nepokrytě vykrádat jeden známý kult. To film sráží až někam k prostému průměru. Ale závěrečný zvrat nebyl úplně marný, ta premisa o ex-post osudu hlavních aktérek jistého činu, se mi docela zamlouvala. Představitelku hlavní role Ha-neul Kim jsem nedávno viděl v Beul-la-in-deu (a proto mi byla pořád povědomá) a tak bylo příjemné podívat se na její začátky. A tady si s oběma polohami své postavy pohrála docela dobře. 2,5* (22.09.2014)