Pokoj bez oken (E02)

Není nic horšího, než vidět tento snímek 14 dní před nástupem na zámek na letní praxi. Člověk se chce pokochat Dvořákem a málem u toho dostane infarkt. Dlouho jsem se takhle nebála a jako "český horor" je to vyloženě nadprůměr. Pomalu si začínám zvykat, že Dvořák je mistr přes úchyly a jiná individua, na což po ztvárnění Bartoše v Operaci nevypadal.. (01.08.2011)

Vynikající i coby (byť nepřiznaný) remake Hitchcockova Psycha, narozdíl od toho Van Santova paskvilu. Hrad Velhartice je tajemný a strašidelný sám o sobě a když k tomu připočtu jeho děsivé tajemství z příběhu, dokonalá hororová atmosféra je na světě. Tatiana Vilhelmová byla skvělá, děsivě přesvědčivého Jiřího Dvořáka jsem zatím nikde lépe hrát neviděl. Filip Renč sice nepatří mezi mé režisérské oblíbence, avšak za toto dílko má ode mne plné uznání. 95%. (30.09.2012)

Inspirace Hitchcockovým Psychem je zcela evidentní, nicméně povrchní. Přiznávám, že navnaděný vysokým hodnocením jsem očekával něco pikantnějšího. Renč především neumí správně vygradovat napětí a Jiří Dvořák sice jen lehce, nicméně zřetelně a hlavně zbytečně svého psychopata přehrává. Policisté jednají a vypadají stejně blbě jako ve skutečnosti. Scénář odhaluje tajemství příliš brzy a závěrečná pointa je předvídatelná. Kladem snímku je výkon Tatiany Vilhelmové a samozřejmě prostředí gotického hradu, které nicméně mohlo být využito ještě lépe. Suma sumárum, lehce nadpůrměrné televizní dílko. Celkový dojem: 60 %. Neodpustím si v tomto případě poznámku k chvále na režiséra Filipa Renče od ostatních komentátorů. Renč celou svou dosavadní tvorbou dokázal, že je slušný řemeslník, dobře využitelný pro výrobu videoklipů a reklam a nečekám od něj žádný propadák ani v oblasti hraného filmu. Na druhou stranu ale ještě nenatočil film, který bych mohl označit jako opravdu dobrý a velký - a ani to v budoucnu mě myslím nemá čím překvapit.... (21.01.2008)

Aneb jak pohřbít výborný námět a skvělé herecké výkony idiotskou kamerou a poloamatérskou režií. Renč by si za to měl v duchu nafackovat, protože obou protagonistům házel jeden klacek za nohy za druhým. Když už vypiplali mrazivou atmosféru, tak je přinutil k akční scéně a lá 80. léta, ve kterých byla kamerová zpomalovačka ještě adekvátní způsob jak vystupňovat napětí. To že v brakových céčkách, déčkách a u Uwe Bolla přežila dodneška, mluví myslím samo za sebe. Zbytek, možná až na podivnou hudbu, snese nejpřísnější měřítka. Třetí hvězdičku dávám za hluboké oči Tatiany Vilhelmové. (28.11.2013)

2008: Proč ten Dvořák nedostává víc rolí úchylů? Vždyť mu to tolik jde. A mimochodem opravdu doporučuji návštěvu městečka Velhartice a tamějšího hradu - opravdu kouzelná středověká atmosféra (i v dnešní době), nádherný hrad a zámek a tajemný hřbitov s dívkou zakletou do zdi kostelíka. Moje upíří srdce přímo plesalo. --- Dodatek 2014: Když jsme to viděli kdysi poprvé, byli jsme učarování zříceninou natolik, že se moji rodiče rozhodli, že musíme ten hrad navštívit. Což jsme také udělali a zažili jsme tam magické časy. Od té doby se toho mnoho událo. Teď, asi po deseti letech, tatínek znovu zahlédl tuto epizodu v televizi, když už odcházel spát. Okouzlen zpět usedl na gauč, zaujatě se díval a potom řekl: "Zjisti mi, který hrad to je, a potom se tam pojedeme podívat." (02.02.2008)