Zeptej se prachu

Vcelku inteligentní a nenáročná romantika, jejíž první polovina je příjemně odlehčená, plná vtipu a nápaditosti, načež ta druhá je typicky klišoidní a až příliš melodramatická. Jak Farrell, tak Hayek však podávají věru nadstandartní výkony a především jejich společné scény mají nesmírný náboj. Rovněž L.A. třicátých let je příjemná podívaná. I přes relativně malý rozpočet se snímek může pochlubit solidní výpravou a krásnými, do detailu propracovanými dekoracemi. Nic převratného nám Ask The Dust nenabídne, avšak to vůbec nevadí, neboť i to staré je dostatečně působivé na to, aby zaujalo diváka. (08.06.2006)

Zeptej se prachu je hybrid, který si neumí vybrat mezi brutálně-otevřenou romantikou a-lá Bukowski a standardně ubrečenou melancholií. Colin Farrell coby drzý, sebestředný a vysokomyslný floutek, co se rád strojí a srší vtipem, popřípadě urážkami, prochází vztahem (vztahy), aby nakonec na cestě hledání dospěl k úchvatnému závěru, že koho milujeme, toho nesmíme urážet a ponižovat (ale to vlastně byla stigmata z dětství, takže ho to omlouvá :-) Ne skutečně, já to Colinovi uvěřila, alespoň v první části tohoto rozvláčného dílka. Salma Hayek mu občas přihrává, ale jinak je tu tak nějak na ozdobu, ostatní herci působí skoro neviditelně až nedůležitě (i když židovská vychovatelka trochu vyčnívá). Vůbec mi všechny postavy -vyjma páně spisovatele Artura- připadají nanicovaté, bez pozadí a psychologizace, dokonce i hlavní ženská postava. Zeptej se prachu je film, který ve mě po určité době sledování vzbudil dojem, že se dívám na lepší televizní film, protože filmové prostředky, dekorace a výprava nejsou průměrné. Ale to je vlastně všechno, co ve mě tohle studené dílko vzbudilo. Škoda. (11.10.2006)

"Jmenuju se Arturo Bandini a jsem spisovatel!" Jedna z mích oblíbených knih nedoceněného autora Johna Fanteho s názvem Ask the dust překopaná na filmové plátna.Dlouhou dobu jsem se toho děsil a vyhýbal. Jenže každý jednou máme své slabé chvilky a já v jedné takové podlehl a snímek shlédnul. V Americe při hospodářské kryzi to lidé prý neměli zrovna lehké. Tady i spisovatel bez ispirace žije nad dnešni možnosti průměrnéh čecha. Farrel je jako Bandini až moc velký švihák a repliky recituje bez nějakého citu. Vsuvky v podobě jeho vnitřních monologů jsou bohužel jen v první třetině takže nakonec tak nějak vyšumí do prázdna. Salma Hayek jako jeho Mayská princezna Camilla je k začátku docela věrná. Pak se to někdy v polovině filmu zlomí a začíná se hrát na romanťárnu a celá atmosféra se poroučí k šípku. V knize byl ten zamilovaný jen dvacetiletý Arturo. Krom toho to byla jeho první láska, nikdy dřív se ženou nebyl. Na to je Farrel až moc velký suverén. Jako spisovatel žil spíš samotářským životem. Krom toho i s kompexem, že je Ital. A díky té jeho talijánské krvi byl i věřící. Což dokreslovalo jeho povahu. Což tady nedokresluje vůbec nic, spíše to vypadá jak omalovánky z mateřské školky. Camilla byla jasná mrcha, co toho využívala. Tady by to byl asi průser udělat neco takového ze Salmy zvlášť, když se uvolila ukázat poprsí v celé své kráse. Naštěstí se nezapomnělo na mé dvě oblíbené vedlejší postavy. Soused Helfrick chodí žebrat prachy na chlast a pak na maso jen v županu a vypadá jak starý Bukowski. A záhadná a potrhlá Vera Rifkinová, která se ka Bandinimu hodí rozhodně víc než zrádná Camilla. Ti se ukážou v první, té lepší polovině. Jak už jsem zmínil druhá půlka je až přehnaně melodramatická. A děj se odděluje od knihy. Camilla se místo vypočítavé potvory stane zamilovaná oběť. Bez spoileru nechci nic prozrazovat. Ale naprosto mě to díky znalosti knižní předlohy urazilo. A pro ty, co knihu neznají a brečí. Nebojte. Camilla jen utekla a pak se zase vrátila a stala se z ní lezbička. Vážně! Aspoň, tak to líčí Bukowski v jeho knize Hollywood ve které se ukáže samotný Fante na sklonku svého života. Ale to je zase jiný bříbeh. Suma sumárum. 50% za první půlku. A teď jsi du radši přečíst knihu. (25.07.2013)

Film je vtipný, romantický, i smutný. Ze všeho něco. Děj se mi při prvním shlédnutí líbil moc. Odehrává se sice v období americké hospodářské krize, ale to neznamená, že by hlavní postavy řešili stále dokola co jíst, kde spát, či co dělat. Kdybych byl ženou, tak bych dal ale přednost boháči před pisálkem, kterému Camille moc nerozuměla, ale cosi ji k ní přitahovalo...Koukněte se, a uvidíte co. (25.09.2010)

Když si vzpomenu, že jsem na tohle chtěla jít do kina a že kino v ten den z technických důvodů nehrálo a my jsme tím pádem šli z technických důvodů na pivo... tak mám sto chutí poslat technickým důvodům kytku a děkovný dopis. Literární adaptace se často vydají úplně jiným směrem, než by člověk čekal, ale v tom bych problém neviděla. Problém je, když má údajně vášnivé vzplanutí obou protagonistů přesvědčivost předvolebních slibů a doba, kdy Rooseveltův New Deal vcházel v platnost a slova jako xenofobie a netolerance odhalovala svůj pravý význam, slouží v nejlepším případě jako pozadí tuctové a jako čumák saňového psa o polární noci studené romanťárny. Coline, ty parchante irská ušatá, mám tě ráda. Ale tenhle víkend jsi mou lásku podrobil vskutku těžkým zkouškám. (30.03.2009)