Všichni do jednoho

Kritika reality show? Parodie reality show? Reality show? Těžko říct, čím chtěl tento odvážný počin být. Šest lidí se nechá zavřít do sklepní místnosti, kde by společně měli přežít třicet dní. Absolutně žádná představa o čase, ztenčující se zásoby potravin, narůstající ponorková nemoc, podezřívavost, ale taky obavy, že se na ně nikdo nedívá, že si celou tu hru hrají jenom pro sebe. Navzdory až příliš vzorově vybraným figurkám je zajímavé sledovat psychologickou rovinu filmu – tu více tu méně úspěšně demonstrující vliv podobné reality show na jedince. Neschopnost účastníků rozlišovat mezi uměle vytvořeným světem, kde existují pouze jejich televizní obrazy a realitou daného místa zde vrcholí možná přehnaným, ale při daných podmínkách vcelku logickým násilným aktem. Teprve paranoia, jenž aktéry vymyšlené reality show v závěru zachvátí odhaluje jejich pravou tvář, zbavenou veškeré vědomé přetvářky – stávají se sami sebou a tím pádem již nejsou schopni ve hře pokračovat. Všichni do jednoho se odehrávají všehovšudy v jediné místnosti, vystupuje zde pouze šest neznámých herců, úmyslně chybí zvnějšku vyvolané drama, přesto film dokázal po celou dobu udržet mou pozornost. Ať úmyslně či nikoliv, tvůrci využívají principů většiny reality show a spoléhají na voyerskou povahu diváka. To je s nepřesvědčivými hereckými výkony a přílišnou doslovností další z faktorů, které ubírají Všem do jednoho na síle. Film si nicméně drží určitou laťku napětí, která, ač není posunována ani jedním směrem, sama o sobě vyzdvihuje celý počin nad běžný český televizní standard. Raději bych se vyhnul verdiktu typu „dobrý/špatný“ a doporučil vám Všechny do jednoho jako film pozoruhodný, s trochou nadsázky označitelný za kombinaci Saw, Velkého bratra a Díry (béčkový psychothriller s Keirou Knightley). 60% (03.02.2007)

VyVolení ve sklepě a v příšerných podmínkách. Aspoň tak nějak to na mě ze začátku působilo. Pak ale přišel totální zvrat a celou dobu jsem jenom čuměl na obrazovku a čekal, jak vše dopadne. Je zajímavé, že film je točen v jedné sklepní místnosti a přitom je to zajímavé.Taky není dořešeno pár věcí, jako třeba kam se pes chodí vysrat a co vůbec žere, ale to je jedno. Atmosféra je skvělá. Konec taky ujde, postavy jsou v průběhu takové, jak se dá předpokládat. Chtěl jsem dát tři, ale je to tak nějak český horor, a ty za nic většinou nestojí, tak trochu navýším. Každopádně teď můžu oficiálně říct, po delší době, že je tohle a Polednice jsou nejlepší české horory, protože jako jediné jsou fakt dobré. Silné 4* (03.09.2016)

... Vezmeme šest hermelínů a nastrkáme je do jedný sklenice ... Filmů s podobným (či obdobným) tématem je mraky. Popravdě jsem ale netušil, že na tohle téma vzniklo i něco v českých končinách. Za mě je to ale pokus hodně nepovedenej. Film se neskutečně vlekl a ve finále mi přišlo, že měl tenhle snímek minimálně jednou tak delší stopáž než ve skutečnosti měl. Velkej podíl na tom měla otřesná kamera, na nervy lezoucí dialogy a doslova trapný herecký výkony. Nebylo s kým sympatizovat, protože všechny postavy se mi hnusily. Jedinej komu jsem přál aby to přežil byl ten pes. Navíc je film naprosto bez atmosféry a více méně i bez napětí. Dokoukal jsem to jen ze zvědavosti jak to dopadne a co z toho vlastně vyleze. Člověk by čekal, že aspoň ke konci bude film gradovat ale nestalo se tak. Navíc Žalud dokázal scénáristickou impotenci když snímek ukončil tak jak ho ukončil. Za sebe můžu říct, že to bylo zbytečnejch a promarněnejch 106 minut. Slabý 2 hvězdy. (24.01.2022)

Dosti neznamy, malo propagovany a hlavne nedoceneny cesky film, takova bila ovce mezi vsemi temi soucasnymi, ktere u nas vznikaji. Dulezita je informace, ze scenar byl hotov teprve pred uvedenim Vyvolenych u nas, i presto, ze realizace byla pozdejsi. Lze urcite dovodit, ze se autor musel v zahranicnich verzich minimalne inspirovat. Avsak natura kazdeho naroda je jina, v tomto pripade autor typove vyborne vylicil sest odlisnych jedincu, kteri jsou nejakym zpusobem vazani prave k cestsvi - zhrzeny popelar, ktery citi moznost byt chvili panem (mit "funkci"), duchodce s minulosti v komunistickem lagru, vesnicka matka se silnym smyslem pro rodinu a neschopnosti vnimat cokoliv jineho, pohodar hrajici si na velkeho svetaka, kvazihumanistka jakozto casty zastupce nynejsi mlade generace a student doktorand s inteligenci vygradovanou do pocitu sezrani veskere moudrosti sveta. Vztahy mezi nimi jsou bud naprosto nevyrcene a implicitni (agent), anebo vyrcene, ale bez jakychkoliv konkretnich dusledku (lagr). Kdo sledoval alespon na chvili Vyvolene, vi, ze si tato zcela inscenovana realita nic nezada s realitou skutecnou, kterou bylo mozne sledovat prave v tomto poradu. Obsazeni nehercu a misty nepresvedcive vykony se ukazaly naopak jako velmi vhodny tah a velka deviza, vzdyt kdo je v reality show hercem? Nikdo. Klobouk dolu za tuto vizi. Trochu jsem u toho filmu litoval, ze nerozumim psychologii. Nebyl jsem si jisty nad vygradovanim celeho pribehu, chvili mi to prislo zbytecne, na druhou stranu ani reality show nekonci nekde uprostred bez pomyslneho vrcholu a je treba si uvedomit, ze toto vlastne reality show neni, jen si na ni hraje. Onen zaver tedy tuto skutecnost podtrhuje, pripomina mi to nakonec takove ty komiksove hry pro deti ve smyslu "najdete 10 rozdilu" mezi temer totoznymi obrazky. Jednim obrazkem jsou Vyvoleni, jednim tento film. V jeho pripade jde mj. o dalsi dukaz toho, ze kvalita filmu se neodviji od jeho rozpoctu. Pro Vsichni do jednoho tech opravdu nebyla potreba moc, stacilo mit jen trochu talentu a nebyt uplne pitomy. Kez by se takovych vzacnych kombinaci u nas vyskytovalo vice a divak mohl film nejen hltat od zacatku do konce, ale taky trochu promazat sve polozakrnele mozkove zavity. (02.07.2009)

Opravdu dobrá záležitost, která přestože pochází z českých luhů a hájů, tak si nic nezadá se zahraničními produkcemi. Na tomhle se Žalud vážně vytáhl. Kousek je to vskutku originální a ona mysteriozní atmosféra je velice zručně budována. Postavy jsou jednak dobře zahrané, ale i napsané. Režie je taky velice zdařilá a Karel Žalud točit jednoduše umí, dovolí si i několik opravdu dobrých režisérských finesek. Všichni do jednoho si prošlapává svoji cestičku originality a já jen doufám, že je to pouze jedna z prvních vlaštovek. Víc takových Žaludů v české kinematografii. PS: Jednu hvězdičku nakonec ubírám po ranním vystřízlivěním. Ale jinak mohu doporučit všem. (01.02.2007)