Džošú 701gó: Sasori

Vážna hudba ku veľkým vlnám lámucim sa o útesy, trademarku Toei production. Začína sa pochvalou dozorcov, ktorá preruší siréna. Vidíme umenie režiséra, keď strihne obraz rýchlo na viaceré skupiny tvárí. Hneď vidíme, že na úteku trsmi trávy sa na kamerách nešetrilo, ako to bolo vo WiP filmoch s Pam Grier, ktoré navyše začínali ľahkovážne alebo trochu nudne. Tu ideme ani nie po prvej minúte hneď do akcie podporenej vizuálom viacerých uhlov pohľadu (viacerých kamier, neskôr sa pridá aj pohľad cez transparentnú podlahu, či otáčajúca sa dynamická kamera pri kopaní jamy) aj audiom. Sebaobrana pred psom palicou nie je úplne šťastne zobrazená. Herečka hlavnej hrdinky je správna badass. Toľko nenávisti, čo má v očiach, neuvidíte u žiadnej ex. Nepotrebovala by ani flashback na podkreslenie jej postavy, kde tvorcovia zobrazujú vlajku Japonska ako rozširujúcu sa krvavú škvrnu po plachte. Aj vo flashbacku však tvorcovia ponúkajú hlavne formálne zaujímavé scény, na ktoré sa je radosť pozerať. Názov filmu prichádza v správnej minúte a úvodné titulky spolu so songom naladia. Úžasná je aj hra svetla a tieňa v temnici na samotke. Film si rýchlo diváka získa obsahovou zábavnosťou a vysokou formálnou kvalitou, ktorá okrem kvalitnej kamery zabieha aj do štylizácie postáv hororov pri krvavých útokoch (splatter a ružové a červené svetlá pri vzbure sú geniálne) a ešte viac tým zvyšuje formálnu kvalitu filmu. Niektoré veci sú tu vyšperkované ako z komixu. Královská podívaná. (29.04.2021)

Na toto som narazil úplne náhodou a nakoniec som si zohnal celú sériu. Režisér vie, podobne ako jeho ďalší japonský kolegovia, natáčať veľmi pekné až halucinačné zábery, s dejom je to samozrejme o dosť horšie. Našťastie sa tu stále niečo deje a nestihol som sa nudiť. Meiko Kaji za celý film povie dohromady možno tri vety, ale keby sa pohľadom dalo zabíjať tak ľudia okolo nej by padali ako muchy. Jej pohľad je horší ako peklo, dokonca horší ako môj učiteľ matiky, ktorý zarputilo odmietal pochopiť že moje schopnosti stačia maximálne na malú násobilku. Nejaké emócie však vydolovať z diváka nedokáže lebo je to celé vlastne o ničom, naviac s postupom času stále absurdnejšie a ona v podstate len tak chodí, mlčí a všetko okolo nej sa deje tak nejak samo. Úsmevná je scéna v ktorej jedna väzenkyňa švihne po bacharovi lopatou, tá presviští 10cm od jeho hlavy a následne ho zalejú potoky krvi. Znásilňovanie bacharov vzbúrenými trestankyňami je taktiež pozoruhodné. Hodnotenie dvíha hlavne ten vizuál, kukuč Meiko Kaji a jej pesnička. (03.09.2010)

Vizuálně a filmařsky naprosto skvělé a to nejen "vzhledem k rozpočtu" ale i v porovnání s méně "obnaženými" a serioznějšími konkurenty. Hned několik nezapomenutelných scén a opravdu pozoruhodné úvodní titulky. Co dodat víc než, že jde o naprostou klasiku žánru, které neumím nic vytknout a tak uznale zvedám z původně zamýšlených čtyř na pět. (09.10.2011)

První opravdu velký herecký úspěch Meiko Kaji a zároveň režijní debut Shunyi Itoa. Je sice hezké tepat film za nedostatečnou realističnost apod., ale orientovaní jednici vědí, že jde o remake komiksu, který se své předlohy poměrně věrně drží, tudíž je to podobné jako vyčítat nedostatek realističnosti např. Sin City. Mix ženského vězeňského filmu a snímku o pomstě - zajímavé je, že fáze pomsty probíhá až ca poslední čtvrthodinu a nejvíce práce s ní měl zjevně střihač (a poměr času, který bývá jednotlivým dějovým částem přiřazen, je zde v podstatě zcela obrácen). Výborná je titulní píseň (Meiko jí dokonce otevírá svoje "Best of...") i výtvarná stylizace, pobaví Fumio Watanabe v roli šéfa věznice i Isao Natsuyagi jako zkorumpovaný příslušník protidrogového. Pokud diváci od filmu neočekávají něco, čím se nesnaží být, neměli by být zklamáni. (03.10.2010)

Děj nemá smysl řešit, prostě ženská věznice a pomsta. Ale co mě zaujalo, bylo provedení. Samozřejmě, pořád je to laciné béčko o ženské věznici, ale ta neustále těkající kamera a ty naprosto nezvyklé a znepokojující úhly záběrů, divadelně stylizované kulisy i surreálné dokreslovačky mě naprosto dostaly. (01.08.2014)