Vital

tombac to už víceméně vystihl, takže jen dodám, že škrcení jako sexuální praktika/úchylka bylo i v Koridě lásky. A že Tadanobu Asano vypadal chvílemi jako Sadako, až jsem se ho začal bát :) A jako vtipnou poznámku na závěr přidám jeden překlad, co jsem z budky zaslechl: Doktoři se o ženě ve vegetativním stádiu bavili jako o vegetable (což je podle kamarádky běžný termín), nicméně český překlad "zelenina" mě opravdu pobavil :) (01.04.2006)

No páni... Tohodle Tsukamota jsem dlouho odkládal protože synopse ani screany mě jakkoliv nelákaly, ale teď když jsem si na to našel klidnou chvilku tu jen sedím v nekonečném údivu. Je to vyzrálý, citlivý a intimní art.. melancholický ale v žádném případě vyděračský či něják jinak teatrálně melodramatický. Myslím, že to chce od diváka hodně empatie, otevřenosti a nějáký ten podvědomý a intuitivní vztah k tématu. Člověk který to má takhle poladěné snadno pozná, že na něj Tsukamoto mluví magickou řečí a skromný příběh který zde předkládá má skutečný a hodnotný přesah. Tohle očekávám od filmu a umění obecně... Znova se mi potvrdilo, že Shin´ya je (ve své nenápadnosti) velký a osobitý umělec který ví která bije, kde to cvaká, co se skrývá za oponou...... Závěrečná tečka je ve své prostotě a prchavosti jeden z nejsilnějších, nejhlubších a nejmoudřejších filmových momentů vůbec.... Krása. (02.08.2014)

Pomalý film o lásce až za hrob. Kdy se nabourá pár (muž a žena), kde muž ztratí paměť a žena umře. Žena své tělo nechá pro medicínu a zrovna ji převezou pro univerzitu, kde se muž rozhodne studovat...díky pitvám si vzpomíná na to nejkrásnější, co s ní zažil. Sice se mě to osobně citově netlko, ale rozhodně to byl velmi krásný snímek. (09.09.2011)

Posledné rozlúčenie skrze spomienky na mŕtveho.. Vo svete za hranicami reality.. Niekde medzi snami, a predstavami. Cukamoto upustil od šialenej jazdy a znova raz skúsil obyčajný príbeh. A tentoraz sa mu to darí viac ako v prípade Blížencov. Art ustupuje do pozadia. V popredí sa zjavuje príbeh a myšlienka. Odťažitosť reálneho sveta.. vyprázdnenosť miest.. .túžba po seba trýznení. pytva ľudského tela s úmyslom dosiahnuť najhlbšiu podstatu akú ľudské telo skrýva - hľadanie duše. Vital je podivuhodným filmom čo do zápletky, ale jeho príbehová rovina je veľmi poetická. Po Snake of June je znova dážď a kvapky vody krásnou kulisou v popredí ktorej je množstvo smutných pohľadov, zúfalých smiechov a hľadanie zmierenia. Film o smrti a o kráse spomienok. Najprístupnejší Cukamoto vôbec. Hoci aj tu je množstvo explicitných záberov na telá a ich časti. (31.01.2016)

Láska nejenže prochází žaludkem, ale i všemi orgány. Tsukamoto zde sleduje studenta lékařské fakulty se ztrátou paměti, který si ji osvěžuje pitváním svojí přítelkyně (o které ze začátku neví že je to jeho přítelkyně). A taky má lehké halucinace po automobilové nehodě. Za mě upřímně jde o jeden z nejlepších Tsukamotových filmů. Míň hyperaktivity, více dramatu a tragédie. Samozřejmě režisérův střih je stále jasně poznatelný, což je téměř znakem jeho díla. Melancholické, zvláštní, ale emotivní. Jen věc, která mi trvala chvilku než jsem ji pochopil, byly ty časové skoky/prolínání. A scéna s kremací dostane snad každého. Jedna autonehoda z 10. (21.12.2020)