poster

Zlaté město

  • německý

    Die goldene Stadt

  • slovenský

    Zlaté mesto

  • anglický

    The Golden City

Drama

Německá říše, 1942, 109 min

  • NinadeL
    ***

    Die goldene Stadt je zajímavá filmová kauza. 2. barevný říšský celovečerák, adaptace divadelní hry Richarda Billingera Der Gigant z roku 1937, která nikdy nebyla v českých zemích hrána. Je mnoho pohledů jak tento film sledovat. Ve své době byl tento protičeský pamflet samozřejmě ve slovanských zemích nehratelný, v Praze jen pro příslušníky SS a NSDAP. O čem to ale celé je? Story je selanka o naivním děvčeti, které si vysnilo Prahu jako Zlaté město a protože její matka z Prahy pocházela a ji vychovával jen dogmatický otec na vsi, dívka cítí niternou potřebu se podívat k matčiným příbuzným alespoň na krátkou návštěvu. Stínem v jejím životě, který se doposud řídil přirozeným chodem života na gruntu, je fakt, že její matka před lety utonula na blatech a ona sama už dva roky otálí s oddavkami. Takže není nijak náročné toto děvče dostat do maléru, když se tato setká se svým záletným bratrancem. Brzy je Anuška v očekávání, svatba není na dohled a doma ji vydědili. Harlan sám by jí ještě dopřál odpuštění a změnil vyznění předlohy, ale Goebbels ji potrestal za to, že nosila pod srdcem české dítě. Takže nakonec i nebohá Anuška následovala svou matku na blata... No. Neznat celou tu anabázi kolem, akceptovala bych Zlaté město jako lepší melodram z doby, kdy bylo možné celý film natočit skutečně jen o tom, jak naivka k outěžku přišla, ale vzhledem k tomu, že tu naprosto identicky Harlanův tým použil stejné motivy, které v českých protektorátních filmech měli národ inspirovat a zde ho jen tupí, stává se celek jen nepovedeným kalkulem. Konečně máme tu mnoho ze Smetany, všechny ty Hradčany, Karlovy mosty, Prodané nevěsty a Chrámy sv. Víta a najednou jsme zmateni. Proč je ta Praha tak zlá? Protože se děvče zamilovalo do přeludu? Ale kdeže, ona jen nepoužila primeros.(15.5.2009)

  • Sarkastic
    *

    Asi v žádném jiném filmu jsem neslyšel tolikrát Smetanovu Vltavu, bohužel časem začne tento opakující se jev docela štvát. Ve snímku se střídají pasáže nudy a trapnosti vyvolávající nechtěný smích, do čehož jsou jako prvek vzrušení vmíchány nanejvýš afektované pohledy hlavních protagonistů, zvláště ústřední hrdinky. Vše pražské, resp. české je špatné, ale ani to venkovské tj. německé se tvůrcům příliš kladně vyjevit nepodařilo. Celkově 1* za sem tam nechtěný smích. Bohužel jsem film viděl pouze v cenzurované (zdá se však, že jiná už ani v současnosti neexistuje), tedy zkrácené verzi bez 10 minut těch prý nejvíce anti-českých scén, tím pádem ve mně snímek takhle možná vyvolal menší emoční efekt než by tomu bylo v případně kompletního díla.(4.8.2013)

  • sportovec
    odpad!

    Neblaze proslulý tvůrce antisemitského paskvilu ŽID SÜ3 Veit Harlan, jeden z prominentních nacistických režisérů, se v tomto filmu na další zakázku Goebbelsova ministerstva rozhodl všestranně hanobit češství. Pomineme-li schematické pojetí českých postav (sedlák Pelikán, hospodyně Maruška, čeští pražští příbuzní nebohé Anušky), kteří se bez výjimky vyznačují mravní zvrhlostí, přízemní a zábran neznající ziskuchtivostí, která doslova šustí papírem, nelze si nevšimnout nezvládnuté barvy, syžetu i klíčových dějových linií. Dcera Anuška z bohatého pošumavského statku, zřejmě ze smíšeného manželství, podlehne proradné české intrice zprvu neutrální hospodyně, usilující o ruku jejího otce a spoléhající na to, že dcera venkova podlehne svodům babylónského velkoměsta na Vltavě a bude proto svým rozbolavělým otcem zcela vyděděna. Z filmu se zcela postupně vytrácí relativně pozitivní postava inženýra Leitweina (na jeho nabídku pomoci odpovídá Šumavanka ve své prekérní situaci mlčením). Těhotenství, tehdejší Kainovo znamení pro ženu-osamělou matku bez vdavek, se vznáší ve vzduchoprázdnu; týká se to nejen neurovnané podoby a uměleckých výkonů, podávaných herci, ale i závěru, v němž schematizace sebevraždy evidentně odpovídá 19. století, ne však příběhu z třicátých let minulého století (Vltavou pluje parník s názvem ANTONÍN ŠVEHLA). Vše korunuje závěr: proradná Češka Maruška musí zapomenout na své vdavky, doposud naivní otec náhle prohlédá nad mrtvolou své Anušky. Blata, která podvakrát zapříčinila neštěstí v rodině Jobstových, jsou konečně vysušena a smuteční kámen se v závěrečné scéně ztrácí v klasoví zlátnoucího obilí. Inženýr Leitwein, který nabízí pomoc přesně pro případ, který se přihodil naivní dceři šumavského malostatkáře, mizí odsouzen autorem k mlčení, jako budná dějová linie bez dalšího zdůvodnění. Mizerný herecký výkon Kristiny Söderbaumové korunuje destruktivní dojem ze zlatého města na dolní Vltavě. Vše korunuje zneužitá Smetanova hudba, znící ve ZLATÉM MĚSTĚ při každé více i méně vhodné situaci. Horší škvár nebyli s to ve stejné době natočit ani srovnatelní čeští tvůrci. Dá se říci, že film, který se svou kvalitou blíží dnešním latinskoamerickým "mýdlovým operám", zaostává kvalitou svého zpracování i za "budovatelskou" tvorbou padesátých let. Není divu, že v českém prostředí tento kýč nebyl promítán; heydrichiáda, tragédie Lidic, vraždění nevinných bylo až příliš silnou zátěží pro drtivou většinu českého obyvatelstva.(28.12.2010)

  • Big Bear
    **

    Film jsem si pořídil ze dvou důvodů, za prvé jsem chtěl vidět válečnou Prahu v barvě a za druhé mne zajímalo jak moc tendenční snímek je. Říkal jsem si barevný snímek z roku kdy byl zabit Heydrich a vypáleny Lidice a Ležáky, to bude asi mazec. Navíc se celý odehrává v protektorátu... Děj začíná na Šumavě (v Sudetenland) v oblasti blat a prostých lidí. Dcera jednoho z nejbohatších statkářů a držitelů zamokřené půdy se zamiluje do inženýra, který přijel z Prahy vyprojektovat vysušení blat, čemuž se však sedlák velmi brání (obému). Dívka za ním nakonec do Prahy (Německé) natajno odjede, ale u své tety kde přespává se zamiluje do jejího syna. To je zlodějíček a prostopášník a všechny jeho kroky vedou k tomu aby se s naivní dívkou omámenou velkoměstem vyspal. To se také nakonec stane. Děvče otěhotní, ale synáček tetky se k početí nehlásí. Těhotná dívka se vrací zpět na Šumavu odprosit otce, který ji ale mezitím zcela zavhl. Snímek končí tragédií a měl sdělit, že se nemá opouštět domovina. Samozřejmě místy nacismus čpěl, ale dalo se na to dívat. Z Prahy se tam také mihlo pár barevných záběrů. Čekal jsem ale více (od té Prahy).(15.5.2011)

  • Subjektiv
    **

    Z relativně střízlivého základu - příběhu o venkovské dívce, které učaruje lesk velkoměsta tak moc, až ztratí sebekontrolu, nechá se svést městským floutkem a zůstanou jí oči pro pláč - se dík potřebě předvést ve špatném světle Čechy a, snad ještě naléhavěji, prokázat zhoubnost tužeb po vymanění se z kořenů rodné hroudy, stal schematický skoroškvár. Čechům jsou přisuzovány ty nejhorší vlastnosti - lstivost, lenost, necitelnost, slabost, bojácnost a slizká úlisnost. Působí to umělě, chtěně, za hranicí karikatury - ale nijak zvlášť nenarušuje logiku děje. Snad krom toho, že je nesmírně obtížné pochopit, čím tu živelnou árijskou dívenku mohli čeští příbuzní okouzlit. +++++ Horší je to s jednáním sedláka Jobsta - velice obtížně lze přijmout jeho obrat k hospodyni Marušce či jeho zlomení hole nad dcerou jen proto, že odjela do Prahy - klidně by se mohl vztekle sebrat a jít tu holku s práskáním biče dotáhnout zpět domů. Děj si bohužel ale žádá, aby Anuschka v Praze zůstala alespoň pár týdnů a tak je to nezbytné. +++++ Rozhodně bych si ale netroufl tvrdit, že Anuschka je zahraná katastrofálně (prostě obyčejný herecký výkon) a práce s barvou Harlanovi vůbec nešla (to klidně může být docela naopak), jak se lze v jistých komentářích dočíst. Je totiž otázkou, jak moc se zachovala barevnost filmu, který X let ležel v bůhvíjakých podmínkách, zvláště uvážíme-li, že dva roky zpět měli Němci s jejich prvním barevným filmem na Agfacoloru neskutečné technické obtíže. Přízračné zlaté město z Anniných snů, jež ji láká jako svíce noční můru, se nezdá být odfláknutým. Domnívám se tak, že odsudek spíše motivuje snaha nepřiznat náckům žádný um. Proč? Vždyť dobře víme, že ovládali válčení, řečnění a spoustu horších věcí...(31.10.2014)

  • - Režisérov pôvodný zámer ako ukončiť film bol zmenený ríšskym ministrom Josephom Goebbelsom. Ten argumentoval, že Annuschka nosila pod srdcom dieťa českého otca a to by bolo napokon dedičom veľkých majetkov. (Flego)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace