poster

Zlaté město

  • německý

    Die goldene Stadt

  • slovenský

    Zlaté mesto

  • anglický

    The Golden City

Drama

Německo, 1942, 109 min

  • Sarkastic
    *

    Asi v žádném jiném filmu jsem neslyšel tolikrát Smetanovu Vltavu, bohužel časem začne tento opakující se jev docela štvát. Ve snímku se střídají pasáže nudy a trapnosti vyvolávající nechtěný smích, do čehož jsou jako prvek vzrušení vmíchány nanejvýš afektované pohledy hlavních protagonistů, zvláště ústřední hrdinky. Vše pražské, resp. české je špatné, ale ani to venkovské tj. německé se tvůrcům příliš kladně vyjevit nepodařilo. Celkově 1* za sem tam nechtěný smích. Bohužel jsem film viděl pouze v cenzurované (zdá se však, že jiná už ani v současnosti neexistuje), tedy zkrácené verzi bez 10 minut těch prý nejvíce anti-českých scén, tím pádem ve mně snímek takhle možná vyvolal menší emoční efekt než by tomu bylo v případně kompletního díla.(4.8.2013)

  • Subjektiv
    **

    Z relativně střízlivého základu - příběhu o venkovské dívce, které učaruje lesk velkoměsta tak moc, až ztratí sebekontrolu, nechá se svést městským floutkem a zůstanou jí oči pro pláč - se dík potřebě předvést ve špatném světle Čechy a, snad ještě naléhavěji, prokázat zhoubnost tužeb po vymanění se z kořenů rodné hroudy, stal schematický skoroškvár. Čechům jsou přisuzovány ty nejhorší vlastnosti - lstivost, lenost, necitelnost, slabost, bojácnost a slizká úlisnost. Působí to umělě, chtěně, za hranicí karikatury - ale nijak zvlášť nenarušuje logiku děje. Snad krom toho, že je nesmírně obtížné pochopit, čím tu živelnou árijskou dívenku mohli čeští příbuzní okouzlit. +++++ Horší je to s jednáním sedláka Jobsta - velice obtížně lze přijmout jeho obrat k hospodyni Marušce či jeho zlomení hole nad dcerou jen proto, že odjela do Prahy - klidně by se mohl vztekle sebrat a jít tu holku s práskáním biče dotáhnout zpět domů. Děj si bohužel ale žádá, aby Anuschka v Praze zůstala alespoň pár týdnů a tak je to nezbytné. +++++ Rozhodně bych si ale netroufl tvrdit, že Anuschka je zahraná katastrofálně (prostě obyčejný herecký výkon) a práce s barvou Harlanovi vůbec nešla (to klidně může být docela naopak), jak se lze v jistých komentářích dočíst. Je totiž otázkou, jak moc se zachovala barevnost filmu, který X let ležel v bůhvíjakých podmínkách, zvláště uvážíme-li, že dva roky zpět měli Němci s jejich prvním barevným filmem na Agfacoloru neskutečné technické obtíže. Přízračné zlaté město z Anniných snů, jež ji láká jako svíce noční můru, se nezdá být odfláknutým. Domnívám se tak, že odsudek spíše motivuje snaha nepřiznat náckům žádný um. Proč? Vždyť dobře víme, že ovládali válčení, řečnění a spoustu horších věcí...(31.10.2014)

  • MikO_NR_1909
    **

    Propaganda môže mať rôzne podoby, aj melodráma je toho dôkazom. Mne, z dnešného pohľadu je úsmevné, ako tvorca nepriamo implementuje (medzi)národnú neznášanlivosť a idylické hlásanie sa k hrdým ideálom. Vtedy to ale ľudia brali inak. No a v tomto prípade si to vo veľkom odniesli Česi. Aj mimo týchto vád nevnímajúc účelovosť deja, Veit Harlan skrátka nie je John Ford. Nevie sa tak dotknúť obyčajných ľudí a vniesť ich na pokraj pochybností, robí z nich viacmenej karikaturistických štatistov. Na rodinné putá a vzťahovú konfrontáciu vyžadujem viac objektivity a využitie technických zručností k akémusi ekvivalentu rozprávačskej harmónie a hlbších emócií. Pár miest mi to pripomína, ale to sú len také orechy.(5.11.2014)

  • PELC
    ***

    Film tak hrozný zase není.Stojí za to ho vidět! Je zajímavé vidět, jak vypadal první AGFACOLOR. On tak přesně vypadal.Málokdo dnes ví,že v době německého totalitního vedení války, Německo vyvíjelo barevný film.Ve vývoji bylo nejdále ze všech zemí.Amerika měla sice svůj TECHNICOLOR, ten byl však drahý a v podstatně pracoval s černobílým filmem.Naprosto neznámá je skutečnost, že když byly těžké nálety na Německo, tak UFA včetně laboratoří AGFACOLOR se přestěhovaly do Prahy.V roce 1945 Američané věděli na rozdíl od jiných věcí, kde laboratoře jsou. V Praze naložili vše, včetně laborantů a odvezli do Ameriky.V roce 1950 se především na základě dokumentace AGFACOLORU, zrodil barevný KODAK.(4.9.2011)

  • Big Bear
    **

    Film jsem si pořídil ze dvou důvodů, za prvé jsem chtěl vidět válečnou Prahu v barvě a za druhé mne zajímalo jak moc tendenční snímek je. Říkal jsem si barevný snímek z roku kdy byl zabit Heydrich a vypáleny Lidice a Ležáky, to bude asi mazec. Navíc se celý odehrává v protektorátu... Děj začíná na Šumavě (v Sudetenland) v oblasti blat a prostých lidí. Dcera jednoho z nejbohatších statkářů a držitelů zamokřené půdy se zamiluje do inženýra, který přijel z Prahy vyprojektovat vysušení blat, čemuž se však sedlák velmi brání (obému). Dívka za ním nakonec do Prahy (Německé) natajno odjede, ale u své tety kde přespává se zamiluje do jejího syna. To je zlodějíček a prostopášník a všechny jeho kroky vedou k tomu aby se s naivní dívkou omámenou velkoměstem vyspal. To se také nakonec stane. Děvče otěhotní, ale synáček tetky se k početí nehlásí. Těhotná dívka se vrací zpět na Šumavu odprosit otce, který ji ale mezitím zcela zavhl. Snímek končí tragédií a měl sdělit, že se nemá opouštět domovina. Samozřejmě místy nacismus čpěl, ale dalo se na to dívat. Z Prahy se tam také mihlo pár barevných záběrů. Čekal jsem ale více (od té Prahy).(15.5.2011)

  • - Režisérov pôvodný zámer ako ukončiť film bol zmenený ríšskym ministrom Josephom Goebbelsom. Ten argumentoval, že Annuschka nosila pod srdcom dieťa českého otca a to by bolo napokon dedičom veľkých majetkov. (Flego)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace