poster

Zlaté město

  • německý

    Die goldene Stadt

  • slovenský

    Zlaté mesto

  • anglický

    The Golden City

Drama

Německá říše, 1942, 109 min

  • NinadeL
    ***

    Die goldene Stadt je zajímavá filmová kauza. 2. barevný říšský celovečerák, adaptace divadelní hry Richarda Billingera Der Gigant z roku 1937, která nikdy nebyla v českých zemích hrána. Je mnoho pohledů jak tento film sledovat. Ve své době byl tento protičeský pamflet samozřejmě ve slovanských zemích nehratelný, v Praze jen pro příslušníky SS a NSDAP. O čem to ale celé je? Story je selanka o naivním děvčeti, které si vysnilo Prahu jako Zlaté město a protože její matka z Prahy pocházela a ji vychovával jen dogmatický otec na vsi, dívka cítí niternou potřebu se podívat k matčiným příbuzným alespoň na krátkou návštěvu. Stínem v jejím životě, který se doposud řídil přirozeným chodem života na gruntu, je fakt, že její matka před lety utonula na blatech a ona sama už dva roky otálí s oddavkami. Takže není nijak náročné toto děvče dostat do maléru, když se tato setká se svým záletným bratrancem. Brzy je Anuška v očekávání, svatba není na dohled a doma ji vydědili. Harlan sám by jí ještě dopřál odpuštění a změnil vyznění předlohy, ale Goebbels ji potrestal za to, že nosila pod srdcem české dítě. Takže nakonec i nebohá Anuška následovala svou matku na blata... No. Neznat celou tu anabázi kolem, akceptovala bych Zlaté město jako lepší melodram z doby, kdy bylo možné celý film natočit skutečně jen o tom, jak naivka k outěžku přišla, ale vzhledem k tomu, že tu naprosto identicky Harlanův tým použil stejné motivy, které v českých protektorátních filmech měli národ inspirovat a zde ho jen tupí, stává se celek jen nepovedeným kalkulem. Konečně máme tu mnoho ze Smetany, všechny ty Hradčany, Karlovy mosty, Prodané nevěsty a Chrámy sv. Víta a najednou jsme zmateni. Proč je ta Praha tak zlá? Protože se děvče zamilovalo do přeludu? Ale kdeže, ona jen nepoužila primeros.(15.5.2009)

  • sportovec
    odpad!

    Neblaze proslulý tvůrce antisemitského paskvilu ŽID SÜ3 Veit Harlan, jeden z prominentních nacistických režisérů, se v tomto filmu na další zakázku Goebbelsova ministerstva rozhodl všestranně hanobit češství. Pomineme-li schematické pojetí českých postav (sedlák Pelikán, hospodyně Maruška, čeští pražští příbuzní nebohé Anušky), kteří se bez výjimky vyznačují mravní zvrhlostí, přízemní a zábran neznající ziskuchtivostí, která doslova šustí papírem, nelze si nevšimnout nezvládnuté barvy, syžetu i klíčových dějových linií. Dcera Anuška z bohatého pošumavského statku, zřejmě ze smíšeného manželství, podlehne proradné české intrice zprvu neutrální hospodyně, usilující o ruku jejího otce a spoléhající na to, že dcera venkova podlehne svodům babylónského velkoměsta na Vltavě a bude proto svým rozbolavělým otcem zcela vyděděna. Z filmu se zcela postupně vytrácí relativně pozitivní postava inženýra Leitweina (na jeho nabídku pomoci odpovídá Šumavanka ve své prekérní situaci mlčením). Těhotenství, tehdejší Kainovo znamení pro ženu-osamělou matku bez vdavek, se vznáší ve vzduchoprázdnu; týká se to nejen neurovnané podoby a uměleckých výkonů, podávaných herci, ale i závěru, v němž schematizace sebevraždy evidentně odpovídá 19. století, ne však příběhu z třicátých let minulého století (Vltavou pluje parník s názvem ANTONÍN ŠVEHLA). Vše korunuje závěr: proradná Češka Maruška musí zapomenout na své vdavky, doposud naivní otec náhle prohlédá nad mrtvolou své Anušky. Blata, která podvakrát zapříčinila neštěstí v rodině Jobstových, jsou konečně vysušena a smuteční kámen se v závěrečné scéně ztrácí v klasoví zlátnoucího obilí. Inženýr Leitwein, který nabízí pomoc přesně pro případ, který se přihodil naivní dceři šumavského malostatkáře, mizí odsouzen autorem k mlčení, jako budná dějová linie bez dalšího zdůvodnění. Mizerný herecký výkon Kristiny Söderbaumové korunuje destruktivní dojem ze zlatého města na dolní Vltavě. Vše korunuje zneužitá Smetanova hudba, znící ve ZLATÉM MĚSTĚ při každé více i méně vhodné situaci. Horší škvár nebyli s to ve stejné době natočit ani srovnatelní čeští tvůrci. Dá se říci, že film, který se svou kvalitou blíží dnešním latinskoamerickým "mýdlovým operám", zaostává kvalitou svého zpracování i za "budovatelskou" tvorbou padesátých let. Není divu, že v českém prostředí tento kýč nebyl promítán; heydrichiáda, tragédie Lidic, vraždění nevinných bylo až příliš silnou zátěží pro drtivou většinu českého obyvatelstva.(28.12.2010)

  • MikO_NR_1909
    **

    Propaganda môže mať rôzne podoby, aj melodráma je toho dôkazom. Mne, z dnešného pohľadu je úsmevné, ako tvorca nepriamo implementuje (medzi)národnú neznášanlivosť a idylické hlásanie sa k hrdým ideálom. Vtedy to ale ľudia brali inak. No a v tomto prípade si to vo veľkom odniesli Česi. Aj mimo týchto vád nevnímajúc účelovosť deja, Veit Harlan skrátka nie je John Ford. Nevie sa tak dotknúť obyčajných ľudí a vniesť ich na pokraj pochybností, robí z nich viacmenej karikaturistických štatistov. Na rodinné putá a vzťahovú konfrontáciu vyžadujem viac objektivity a využitie technických zručností k akémusi ekvivalentu rozprávačskej harmónie a hlbších emócií. Pár miest mi to pripomína, ale to sú len také orechy.(5.11.2014)

  • blackrain
    *

    Propaganda jak bič. Nemám nic proti Bedřichu Smetanovi, když jsem v jistém rozpoložení, tak si ho klidně poslechnu, ale tady byl často násilně nacpán do některých scén, takže se brzy stal poněkud na nervy brnkající. Také jsem měla pocit jako by tady všichni násilně přehrávali až to nebylo normální. Podařilo se mi nějakým záhadným způsobem oprostit od německých herců a představovala si na jejich místě naše české herce a na režisérské židličce Cikána nebo Friče. Taková představa byla pro mě daleko přijatelnější.(23.9.2011)

  • PELC
    ***

    Film tak hrozný zase není.Stojí za to ho vidět! Je zajímavé vidět, jak vypadal první AGFACOLOR. On tak přesně vypadal.Málokdo dnes ví,že v době německého totalitního vedení války, Německo vyvíjelo barevný film.Ve vývoji bylo nejdále ze všech zemí.Amerika měla sice svůj TECHNICOLOR, ten byl však drahý a v podstatně pracoval s černobílým filmem.Naprosto neznámá je skutečnost, že když byly těžké nálety na Německo, tak UFA včetně laboratoří AGFACOLOR se přestěhovaly do Prahy.V roce 1945 Američané věděli na rozdíl od jiných věcí, kde laboratoře jsou. V Praze naložili vše, včetně laborantů a odvezli do Ameriky.V roce 1950 se především na základě dokumentace AGFACOLORU, zrodil barevný KODAK.(4.9.2011)

  • - Režisérov pôvodný zámer ako ukončiť film bol zmenený ríšskym ministrom Josephom Goebbelsom. Ten argumentoval, že Annuschka nosila pod srdcom dieťa českého otca a to by bolo napokon dedičom veľkých majetkov. (Flego)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace